Podcast na Současný svět a mezinárodní vztahy

Kapitoly

Svět jako globální vesnice

Kdo s kým a proč?

Moderní bojiště nejsou jen tanky

Ohniska napětí: Evropa a Blízký východ

Hypotetický scénář a další regiony

Pilíře světové bezpečnosti

Shrnutí a nové hrozby

Islámská revoluce v Íránu

Dvojí mocenská struktura

Závěrečné shrnutí

Přepis

Martin: Když jsi dneska viděl ceny na stojanu u benzínky, napadlo tě, že za ně může napětí tisíce kilometrů daleko? Že konflikt v Perském zálivu může zamávat s tvojí peněženkou tady v Česku?

Adéla: Přesně tak. A právě o tom to dneska bude. O tom, jak jsou zdánlivě vzdálené mezinárodní konflikty propojené s našimi každodenními životy. Posloucháte Studyfi Podcast.

Martin: Dobře, takže začněme tou propojeností. Proč nás vlastně zajímá nějaký spor na druhé straně planety? To je globalizace, že?

Adéla: Přesně. Není to jen prázdné slovo z učebnice. Globalizace má několik tváří. Ekonomická znamená, že firmy jako Apple nebo McDonald's jsou všude a zboží cestuje přes celý svět.

Martin: Jasně, můj telefon je toho důkazem.

Adéla: Přesně. Pak je tu informační globalizace – díky internetu víme, co se děje v Kyjevě nebo v Gaze v reálném čase. Svět se stal takovou „globální vesnicí“.

Martin: A to má i stinné stránky, že? Že se míchají kultury a někdo se bojí o ztrátu té své lokální identity.

Adéla: Určitě. A politicky to znamená, že organizace jako OSN, EU nebo NATO mají stále větší slovo a státy jim část své suverenity předávají. Není to vždycky jednoduché.

Martin: Takže svět je propojený, ale zároveň mi přijde, že je víc rozdělený než kdy dřív. Dřív to bylo jednoduché: USA proti Sovětskému svazu.

Adéla: To byl bipolární svět. Ten je pryč. Dneska mluvíme o multipolárním světě. Vedle USA tu máme silnou Čínu, Indii, Rusko a další regionální hráče. Každý má své zájmy.

Martin: Takže víc hráčů, víc potenciálních problémů. Co jsou ty největší problémy, které to celé pohání?

Adéla: Jsou to takzvané globální problémy. Ty, které žádný stát nevyřeší sám. Klimatická změna, extrémní chudoba, nedostatek vody, ale i stárnutí populace na bohatém „Severu“ a populační exploze na chudém „Jihu“.

Martin: A k tomu samozřejmě bezpečnostní hrozby jako terorismus nebo kybernetické útoky.

Adéla: Přesně. Všechno tohle vytváří napětí, které pak může přerůst v konflikt.

Martin: Když se řekne válka, představím si zákopy a tanky. Ale dnešní konflikty jsou asi jiné, že?

Adéla: Mnohem jiné! Často se používá termín „hybridní válka“. To je takový mix všeho. Klasické vojenské akce, ale k tomu dezinformace na sociálních sítích, kybernetické útoky na elektrárny a ekonomický nátlak.

Martin: Takže boj probíhá i na internetu. To zní… složitě.

Adéla: A pak máme zástupné války, neboli „proxy wars“. Představ si, že se dva kluci perou na hřišti, ale každého z nich hecuje a zásobuje jídlem a pitím jiný starší brácha zpoza plotu.

Martin: Tomu rozumím. Takže třeba Írán a Saúdská Arábie se neperou přímo, ale podporují různé skupiny v Jemenu nebo Sýrii?

Adéla: Přesně tak! A samozřejmě nesmíme zapomenout na terorismus, který útočí na civilisty, aby vyvolal strach. Jako Al-Káida nebo Islámský stát.

Martin: Pojďme se podívat na konkrétní místa. To nejbližší pro nás je asi Ukrajina.

Adéla: Bohužel ano. Ruská invaze v únoru 2022 totálně změnila bezpečnost v Evropě. Kořeny to má už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a Ukrajina se začala víc přiklánět k Západu.

Martin: A výsledek? Západ se sjednotil, posílá pomoc, Švédsko a Finsko vstoupily do NATO. Rusko se naopak izoluje a sbližuje s Čínou nebo Íránem.

Adéla: Přesně. A dalším extrémně horkým místem je izraelsko-palestinský konflikt. Ten je starý desítky let, ale masivně eskaloval po teroristickém útoku Hamásu 7. října 2023.

Martin: A tam je to neuvěřitelně složité. Spor o území, o status Jeruzaléma, bezpečnost Izraele proti právu Palestinců na vlastní stát…

Adéla: Navíc se do toho míchají další hráči. Írán podporuje skupiny jako Hizballáh a Húthíe, které útočí na Izrael. Na druhé straně USA jsou klíčovým spojencem Izraele, ale snaží se to celé mírnit.

Martin: Zmínila jsi Írán. Ten je často v centru dění, hlavně kvůli svému jadernému programu.

Adéla: Ano. A tady si můžeme ukázat, jak rychle se může lokální problém stát globálním. Představ si hypotetický scénář: Izrael a USA v budoucnu provedou masivní útok na íránská jaderná zařízení.

Martin: Co by se stalo?

Adéla: Írán by mohl reagovat útoky na americké základny a hlavně... zablokovat Hormuzský průliv. To je úzká mořská cesta, kudy proudí asi pětina světové ropy.

Martin: A jsme zpátky u těch cen benzínu z úvodu! Najednou by ropa byla extrémně drahá po celém světě.

Adéla: Přesně. A to se ani nebavíme o konfliktech v Africe, třeba v Súdánu nebo v oblasti Sahelu, kde se bojuje o zdroje a moc, často za přítomnosti islamistických teroristů. Nebo o napětí kolem Tchaj-wanu, kde hrozí střet USA a Číny, což by ochromilo světovou výrobu mikročipů.

Martin: Páni. Takže abychom to shrnuli, moderní svět je jeden velký, propojený a bohužel i dost křehký systém.

Adéla: Přesně. A právě proto, že je ten systém tak křehký, existují mezinárodní organizace, které se snaží udržet ve světě mír. Nebo se o to aspoň pokoušejí.

Martin: Myslíš třeba Organizaci spojených národů, OSN?

Adéla: Přesně tak. Její nejdůležitější částí je Rada bezpečnosti. Má pět stálých členů s právem veta – USA, Rusko, Čína, Francie a Británie.

Martin: Takže když jeden z nich nesouhlasí, nic se neschválí? To v případě Ukrajiny a ruského veta asi moc nefunguje, co?

Adéla: Bohužel to často vede do slepé uličky. Proto je tu pro vojenskou stabilitu spíš NATO – Severoatlantická aliance. Tam platí slavný Článek 5.

Martin: Útok na jednoho je útokem na všechny. To znám.

Adéla: Přesně. Je to základ kolektivní obrany. A pak máme ještě Evropskou unii, která používá hlavně takzvanou „měkkou sílu“.

Martin: Takže místo tanků posílá úředníky a peníze?

Adéla: V podstatě ano. Jde hlavně o ekonomické sankce, finanční pomoc a diplomacii. Každý má zkrátka jiné nástroje.

Martin: Takže OSN pro diplomacii, NATO pro svaly a EU pro peněženku. Velmi zjednodušeně řečeno.

Adéla: Hezky shrnuto. Ale klíčové je, že globalizace sice propojila svět, ale taky zrychlila šíření krizí. A samotné konflikty se mění.

Martin: Jak to myslíš, mění?

Adéla: Jsou hybridní, asymetrické. Bojuje se víc pomocí dronů a hlavně dezinformací, které mají za cíl rozložit společnost zevnitř.

Martin: A když mluvíš o rozkladu společnosti zevnitř... napadá mě Írán. Tam je ta politická situace hodně specifická, že?

Adéla: Přesně tak. Abychom to pochopili, musíme se vrátit do roku 1979. Tehdy islámská revoluce svrhla prozápadního monarchu, šáha Pahlavího.

Martin: A k moci se dostali duchovní.

Adéla: Ano, šíitští imámové v čele s ajatolláhem Chomejním. Vyhlásili islámskou republiku, která funguje dodnes. A tenhle systém... má to své zvláštnosti.

Martin: V čem přesně? Mají přece prezidenta, ne?

Adéla: Mají. Prezident je oficiálně nejvyšší představitel výkonné moci. Ale... jeho pravomoci jsou ve skutečnosti dost omezené.

Martin: Takže je to spíš takový manažer, ale ne ředitel firmy?

Adéla: To je vlastně skvělé přirovnání. Skutečnou hlavou státu je totiž Nejvyšší vůdce revoluce. To je ten skutečný ředitel.

Martin: A to je ten, kdo velí armádě a všem bezpečnostním složkám.

Adéla: Přesně. Od roku 1989 to byl ajatolláh Alí Chámeneí. Tedy až do února 2026, kdy byl zabit při americko-izraelském útoku na představitele režimu.

Martin: Páni, to je opravdu složitý systém. Takže abychom si to shrnuli — globalizace zrychlila šíření krizí, konflikty jsou hybridní a na příkladu Íránu vidíme komplexní systém s dvojí mocí. Adélo, moc děkuji za skvělé postřehy.

Adéla: Já taky děkuji za pozvání.

Martin: A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Mějte se hezky!