Test na Sociologie zdraví a nemoci

Otázka 1: Sociologie dospěla k poznání, že zdraví a nemoc jsou pouze biologické jevy.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Vznik oboru sociologie medicíny souvisel s postupujícím poznáním, že zdraví a nemoc nejsou pouze biologické jevy, což znamená, že mají i sociální rozměr.

Otázka 2: Která z následujících tvrzení správně popisují okolnosti vzniku sociologie medicíny jako samostatné disciplíny?

A. Její zformování souviselo s proměnami medicíny a zdravotnictví po druhé světové válce.

B. Původně se vyvinula jako nástroj pro standardizaci léčebných postupů.

C. Její rozvoj byl ovlivněn postupným poznáním, že zdraví a nemoc nejsou pouze biologické jevy.

D. Byla zpočátku součástí psychologie a až později se osamostatnila.

Vysvětlení: Sociologie medicíny se zformovala jako samostatná disciplína, jejíž vznik souvisel s proměnami medicíny a zdravotnictví po druhé světové válce a s postupným poznáním, že zdraví a nemoc nejsou pouze biologické jevy.

Otázka 3: Pohled na zdraví a nemoc se v sociologii mění směrem k náhledu, že jde o komplexní bio-sociální jevy.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Dle studijních materiálů se mění pohled na zdraví a nemoc od představy, že jde o primárně biologické jevy, směrem k náhledu, že jde o komplexní jevy bio-sociální.

Otázka 4: Nemoc je ve společnosti vždy automaticky vnímána jako stigma pro jedince.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Nemoc může být stigmatem, ale není to automatické. Zda je nemoc stigmatem, závisí na rozhodnutí společnosti, jak uvádí studijní materiál.

Otázka 5: Které z následujících tvrzení o sociálních vlivech na zdraví a nemoc je v souladu se studijními materiály?

A. Sociální vlivy jsou primárně bezprostředními, biologickými příčinami nemocí.

B. Vzdálené příčiny nemocí jsou obvykle sociální nebo environmentální povahy.

C. Stabilita společnosti úzce souvisí se zdravím jejích členů, avšak sociální vlivy jsou často opomíjeny.

D. Zdraví a nemoc jsou v sociologickém pohledu chápány výhradně jako individuální biologické jevy.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že vzdálené příčiny nemocí jsou zpravidla sociální, příp. environmentální. Dále je zmíněno, že stabilita každé společnosti úzce souvisí se zdravím jejích členů, přesto jsou sociální vlivy na zdraví a nemoc i dnes často opomíjeny. Tvrzení, že sociální vlivy jsou primárně bezprostředními biologickými příčinami, je v rozporu s textem, který biologické příčiny označuje za blízké. Požadavkem na chápání zdraví a nemoci výhradně jako individuálních biologických jevů je v rozporu s celkovým sociologickým přístupem ke zdraví a nemoci, který je v materiálech popsán jako komplexní bio-sociální jev.