Sociální normy, deviace a kontrola: Průvodce pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí náboženství jako příklad vnitřní sociální kontroly, nikoliv vnější.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že konflikt mezi id, ego a super ego je spojen s psychologickými teoriemi vzniku deviantního chování (konkrétně Freudem). Teorie etiketizace naopak popisuje, jak společnost někoho označí jako „devianta“ a jak jedinec tuto roli přijme a začne se tak chovat.
A. Deviantní chování je primárně výsledkem toho, že společnost někoho označí za „devianta“ a dotyčný tuto roli přijme.
B. Společnost sice dává lidem cíle (např. úspěch), ale ne všichni mají stejné prostředky k jejich dosažení, což vede k napětí a hledání jiných, často nelegálních, cest.
C. Vznik deviantního chování je spojen s konfliktem mezi id, ego a superego v osobnosti jedince.
D. Deviace se učíme od lidí kolem sebe v procesu diferencovaného začlenění.
Vysvětlení: Podle Emila Durkheima a jeho teorie anomie dává společnost lidem cíle, ale ne všichni mají stejné prostředky k jejich dosažení. To vede k napětí a nutí lidi hledat jiné, i nelegální, cesty k úspěchu, což se projevuje jako deviantní chování. Ostatní možnosti popisují jiné teorie vzniku deviantního chování (etiketizační teorii, psychologické teorie a teorii diferencovaného začlenění).
A. Workoholismus
B. Dobrovolničení
C. Krádež
D. Protesty proti společenským silám
Vysvětlení: Pozitivní deviace je definována jako odchylka od většiny v příznivém směru, která zpochybňuje normy, jež nemusí být prospěšné. Mezi konkrétní příklady pozitivní deviace podle studijních materiálů patří workoholismus a dobrovolničení. Krádež je negativní deviace a protesty proti společenským silám jsou formou vzpoury, ne specificky pozitivní deviace v kontextu uvedených příkladů.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Sekty jsou definovány jako skupiny s neobvyklými náboženskými nebo ideologickými přesvědčeními.