Podcast na Složení tiskařských barev

Kapitoly

Maturitní chyták

Dvě fáze barvy

Pigmenty versus barviva

Od sazí po kovy

Jak funguje barevnost

Zbytek receptu

Shrnutí a závěr

Přepis

Tereza: Většina studentů si myslí, že tisková barva je prostě... barva. Ale co když ti řeknu, že přes 80 % z nich u maturity zaváhá, když se zkoušející zeptá na zásadní rozdíl mezi pigmentem a barvivem?

Vojtěch: Přesně tak. A přesně tenhle chyták dneska jednou provždy odstraníme. Po poslechu téhle epizody v tom budeš mít naprosto jasno. Jdeme na to!

Tereza: Posloucháte Studyfi Podcast.

Tereza: Tak jo, Vojto, kde začneme? Co je to vlastně tisková barva z chemického hlediska?

Vojtěch: Zjednodušeně řečeno, je to dvoufázová disperzní soustava. Zní to složitě, ale není. Představ si to jako polévku s kousky zeleniny.

Tereza: Polévku? Dobře, to zní stravitelně.

Vojtěch: Přesně. Máš tam kapalnou fázi, to je to dispergující prostředí... a pak pevnou fázi, ty dispergované složky. Tedy naše pomyslná zelenina v polévce.

Tereza: A ta pevná fáze, to jsou ty složky, co dělají barvu barevnou?

Vojtěch: Ano, to jsou takzvané koloranty. A tady je ten slíbený „aha“ moment. Koloranty dělíme na pigmenty a barviva.

Tereza: A jaký je mezi nimi rozdíl?

Vojtěch: Je to jednoduché. Pigmenty jsou v barvě nerozpustné. Jsou to vlastně miniaturní pevné částečky. Kdežto barviva se v té kapalině úplně rozpustí, jako cukr v čaji.

Tereza: Takže pigment je ta naše zelenina v polévce a barvivo by byl třeba rozpuštěný bujón?

Vojtěch: Perfektní přirovnání! A přesně tohle je ta odpověď, kterou chce zkoušející slyšet.

Tereza: Super. Pojďme se na ty pigmenty podívat zblízka. Jaké druhy máme?

Vojtěch: Dělíme je na anorganické a organické. Mezi anorganické patří třeba bílé pigmenty, jako je titanová běloba – ta má skvělou kryvost. Pak černé... což jsou v podstatě saze.

Tereza: Saze? Jako vážně? To, co mám v komíně?

Vojtěch: V podstatě ano, jen mnohem jemnější. A perlička – protože saze mají nahnědlý odstín, přidávají se do nich modrá nebo fialová barviva, aby černá vypadala opravdu černě.

Tereza: To je skvělý detail! A co ty metalické?

Vojtěch: To jsou tenké šupinky kovů. Zlatá je slitina mědi a zinku, tedy mosaz, a stříbrná je prostě hliník.

Tereza: A co ty organické, pestré pigmenty? Ty asi budou složitější.

Vojtěch: V principu ne. Jejich molekuly obsahují speciální skupiny atomů. Jedny se jmenují chromofory – ty pohlcují světlo a vytvářejí barvu. A druhé jsou auxochromy, které tu barvu zesilují.

Tereza: Takže jeden chytá barvu a druhý tomu přidá na hlasitosti?

Vojtěch: Přesně tak! Třeba CMYK barvy, které znáš z tiskárny. Azurovou tvoří ftalocyaniny, purpurovou a žlutou azopigmenty a černou... no, staré známé saze.

Tereza: Dobře, takže máme barvotvorné látky. Ale co to všechno drží pohromadě?

Vojtěch: To je úkol pro pojiva neboli filmotvorné látky. Je to takové lepidlo barvy, které po zaschnutí vytvoří pružný film. Mohou být přírodní, jako lněný olej nebo kalafuna, nebo syntetické pryskyřice.

Tereza: A ta tekutina, ve které to všechno plave?

Vojtěch: To jsou rozpouštědla a ředidla. Jejich úkolem je rozpustit pojivo a snížit viskozitu, aby barva dobře tekla. Při tisku se pak odpaří.

Tereza: Zbývá ještě něco?

Vojtěch: Jen speciální přísady, takzvaná aditiva. Třeba vosky pro lepší odolnost proti oděru nebo sikativy, které urychlují zasychání.

Tereza: Tak si to shrňme. Tisková barva je dvousložková směs. Nejdůležitější jsou barvotvorné látky – pigmenty, které jsou nerozpustné, a barviva, která jsou rozpustná.

Vojtěch: Dále tam máme pojiva, která to drží pohromadě, rozpouštědla pro správnou konzistenci a speciální přísady pro vylepšení vlastností.

Tereza: Super! Takže teď už rozdíl mezi pigmentem a barvivem zvládne každý na jedničku. Díky, Vojto.

Vojtěch: Rádo se stalo. A vám díky za poslech!