Shrnutí na Skládky odpadů

## Úvod Skládky odpadů jsou jednou z nejběžnějších metod nakládání s odpady. Jsou relativně levné a nevyžadují rozsáhlé třídění, proto se používají pro většinu tuhých odpadů kromě kapalin. Tento materiál shrnuje stavbu, provoz, procesy uvnitř skládky, uzavření a rekultivaci a vlivy na životní prostředí. > **Definice:** Skládka je řízené místo pro ukládání odpadu na povrchu nebo v terénním výkopu s technickými opatřeními k omezení úniku znečišťujících látek. ## Rozdělení skládek ### Podle druhu odpadu - **Skládka komunálních odpadů** – běžné domovní a komunální odpady. - **Skládka nebezpečného odpadu** – např. kaly z ČOV, popel z tepelných elektráren. - **Jednodruhová** – nesmí se míchat s jinými odpady. - **Vícedruhová** – lze smíchat různé odpady. ## Stavba skládky — základní kroky a požadavky 1. Požadavky: projektová dokumentace, zařazení v územním plánu, všechna povolení. 2. Postup výstavby: 1. **Skrývka zeminy** – odkrytí vrchní vrstvy, zemina se ukládá pro pozdější rekultivaci. 2. **Vyhloubení terénu** – často pro zadržení a kontrolu vody. 3. **Utěsnění jádra skládky** – minerální těsnění: dvě vrstvy po 30 cm jílu nebo montmorillonit, případně umělý beton. 4. **Těsnicí folie** – folie 1–2 mm (např. PVC) odolná vůči chemickému i mechanickému poškození, krytá geotextilií. 5. **Pneumatiky** – slouží jako mechanická ochrana vložené fólie (jinak na skládku nepatří). 6. **Drenážní systém** – perforované trubky v mírném sklonu odvádějí skládkovou vodu do jímky. 7. **Vrstva vybraného odpadu** – první ochranná vrstva kladená s ohledem na fólii. Nutná infrastruktura: - příjezdové cesty - administrativní budovy (vážení vozidel, vedení evidence) - oplocení - jímka na vodu, případně vlastní ČOV pro skládkovou vodu ## Provoz skládky - Skládky se budují a provozují etapovitě; odpad se ukládá po vrstvách a částech (buňkách). - Odpad se průběžně utužuje válci/kompaktory s cílem: - zvýšit kapacitu - zvýšit pevnost tělesa - vytlačit vzduch (snížit množství kyslíku) ## Procesy rozkladu a skládkové vody - V odpadu je obvykle $5$–$10\%$ organické hmoty; ta se rozkládá dlouhodobě a vzniká skládková voda. ### Aerobní rozklad - Probíhá přibližně $1$ měsíc u odpadu ležícího na povrchu, dokud není zasypán novými vrstvami. - Při přístupu kyslíku probíhá oxidace, příklad (glukóza): $$\ce{C6H12O6 + 6O2 -> 6CO2 + 6H2O + E}$$ ### Anaerobní rozklad a skládkový plyn - V uzavřených podmínkách bez kyslíku rozkládají anaerobní bakterie organickou hmotu a vzniká skládkový plyn, který se sbírá perforovanými trubkami a odčerpává do plynové stanice. - Složení skládkového plynu (typicky): - metan $\ce{CH4}$ $52$–$72\%$ - oxid uhličitý $\ce{CO2}$ $25$–$45\%$ - dusík $\ce{N2}$ $1$–$3\%$ - ostatní plyny ~ $1\%$ Podmínky vzniku metanu: - organická hmota, vlhkost minimálně $30\%$, anaerobní podmínky, nepřítomnost toxických látek (antibiotika), neutrální pH $6{,}5$–$7{,}5$. ## Nakládání se skládkovou vodou - Část skládkové vody se využívá k polití skládky jako prevence požáru a k podpoře bakteriální aktivity; zbytek je nutné vyčistit v ČOV nebo na vlastní čistírně. ## Uzavření a rekultivace - Po dokončení poslední etapy se skládka uzavře a podstoupí rekultivaci, která má dvě složky: > **Definice:** Rekultivace je opatření vedoucí k začlenění skládky do krajiny, omezení úniku plynů a prosakování srážkových vod a k vytvoření podmínek pro výsadbu porostu. 1. **Technická rekultivace** – provedení izolačních vrstev, odvodnění, plynárenských systémů a příprava podmínek pro terénní úpravy. 2. **Biologická rekultivace** – oživení půdy dodáním humusu (např. kompostu) a osázení rostlinami. Vrstvy těsnění a krytí (obecně): minerální vrstva, folie, drenáž, vrstva substrátu pro porost. Doporučené porosty: - trávy proti erozi - dřeviny odolné vůči úniku plynu: bříza, vrba jíva, olše - konkrétní výběr závisí na plánovaném využití plochy Využití rekultivovaných ploch: - sportoviště - letiště (př.: některé rekultivace v New Yorku)