Podcast na Rozdělování finančního výsledku

Kapitoly

Úvod do schvalovacího řízení

Zisk, ztráta a čekárna

Kdo o tom rozhoduje?

Jak se dělí zisk?

Co se ztrátou?

Ne zrovna ideální řešení

Signál pro okolí

Rezervní fond

Statutární a ostatní fondy

Závěrečné shrnutí

Přepis

Tomáš: …počkej, takže celý ten výsledek hospodaření, o kterém se všichni baví, vlastně na začátku roku visí v takovém zvláštním meziprostoru? To je neuvěřitelné.

Kristýna: Přesně tak! Není to jen číslo na papíře, které se někam zapíše a pak se na něj zapomene. Musí se aktivně rozhodnout, co s ním dál.

Tomáš: Okay, tohle musíme rozebrat od začátku. Vítejte, přátelé, posloucháte Studyfi Podcast.

Kristýna: A dnes se podíváme na to, co se děje se ziskem nebo ztrátou firmy po skončení účetního období.

Tomáš: Takže úplně od základů. Výsledek hospodaření je prostě rozdíl mezi výnosy a náklady, že?

Kristýna: Ano, je to tak jednoduché. Vezmeš všechny výnosy, tedy to, co firma vydělala, a odečteš od toho všechny náklady, tedy to, co utratila. Když ti vyjde kladné číslo, máš zisk. Když záporné, jsi ve ztrátě.

Tomáš: A tohle číslo se pak na konci roku nějak 'uzavře' a na začátku dalšího roku se s ním musí něco stát. A to je ten tvůj 'meziprostor'?

Kristýna: Přesně. Ten meziprostor se v účetnictví jmenuje účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Na začátku nového roku se sem převede zisk nebo ztráta z minulého roku.

Tomáš: Aha, takže ten účet 431 je vlastně taková čekárna, kde zisk nebo ztráta čeká na svůj osud.

Kristýna: Dokonalá metafora! A cílem je tuhle čekárnu do konce roku úplně vyprázdnit, aby měla nulový zůstatek. Na rozhodnutí je čas do šesti měsíců a na provedení do konce roku.

Tomáš: A kdo je ten 'vrchní lékař', který rozhoduje, kdo z téhle čekárny půjde kam?

Kristýna: Jsou to vždy ty nejvyšší orgány dané společnosti. Žádný řadový manažer o tomhle nemůže rozhodovat. U akciové společnosti nebo s.r.o. je to valná hromada.

Tomáš: A u ostatních firem?

Kristýna: U družstva je to členská schůze, u veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti se musí dohodnout všichni společníci. A pokud jsi podnikatel jako fyzická osoba, rozhoduješ si o tom samozřejmě sám.

Tomáš: Takže vždycky ti nejvyšší. To dává smysl, jde přece o peníze celé firmy.

Kristýna: Přesně tak. A ze schůze těchto nejvyšších orgánů vznikne zápis, který je pak podkladem pro účetní, aby ten zisk z 'čekárny' přesunula dál.

Tomáš: Super. Takže máme zisk v čekárně, šéfové se sešli... Co teď? Rozdělí si ho jako pizzu?

Kristýna: Skoro! Ale je tu jedno důležité pravidlo. Nejdřív musíš 'zaplatit staré dluhy'. První věc, na kterou se zisk použije, je úhrada případných ztrát z minulých let.

Tomáš: To je logické. Nejdřív zalepit díry v rozpočtu, než začneme slavit.

Kristýna: Přesně tak. A teprve potom, co jsou všechny staré ztráty pokryté, se může zbytek zisku rozdělit mezi společníky. Tomu se říká podíl na zisku, nebo u akciových společností dividenda.

Tomáš: A ty peníze dostanou společníci na účet celé?

Kristýna: Skoro. Firma z té částky ještě musí odvést 15% srážkovou daň státu. Takže společník dostane na účet už tu čistou, zdaněnou částku.

Tomáš: Takže abych to shrnul: zjistíme zisk, převedeme ho do 'čekárny' na účet 431, valná hromada rozhodne, co s ním, nejdřív se pokryje stará ztráta a až pak se můžou vyplácet podíly. Je to mnohem jasnější.

Kristýna: Vidíš? Není to žádná velká věda, když si to takhle rozložíš.

Tomáš: Perfektní. A co přesně se stane, když firma naopak skončí ve ztrátě? To si probereme hned vzápětí.

Kristýna: Přesně tak. Když firma skončí ve ztrátě, situace je v podstatě zrcadlová. Zatímco zisk je radost, ztráta je problém, který se musí řešit. A valná hromada má několik možností, jak s ní naložit.

Tomáš: A jaké to jsou? Doufám, že ne jenom "propadnout panice".

Kristýna: To určitě ne, i když lákavé to někdy je. První a nejlepší varianta je uhradit ztrátu z rezervního fondu, pokud ho firma má. Ten je k tomu primárně určený.

Tomáš: To dává smysl. A když rezervní fond nestačí?

Kristýna: Pak se může sáhnout na nerozdělený zisk z minulých let. To je účet 428. V podstatě použiješ staré zisky na zalepení aktuální díry. Účtuje se to jednoduše 428 na Má dáti a 431 na Dal.

Tomáš: Dobře, to jsou ty "bezbolestné" varianty. Ale co když ani minulé zisky nejsou?

Kristýna: Pak přichází na řadu méně populární možnost: předepsat ztrátu k úhradě společníkům. Firma jim v podstatě řekne: "přátelé, musíte přispět". Vytvoří se tak pohledávka vůči nim.

Tomáš: Počkat, to zní docela drsně. Firma může jen tak nařídit společníkům, aby zaplatili?

Kristýna: Může, ale musí to umožňovat společenská smlouva, nebo s tím společníci musí souhlasit. Tohle nejde použít třeba u akciových společností. Je to opravdu krajní řešení.

Tomáš: Chápu. A existují ještě jiné, možná ještě horší varianty?

Kristýna: Bohužel ano. Ztrátu je možné ponechat jako neuhrazenou. To se často děje u start-upů, které s počáteční ztrátou počítají. Převede se na účet 429 – Neuhrazená ztráta minulých let. Ale je tu velké riziko.

Tomáš: A to je?

Kristýna: Může vzniknout záporný vlastní kapitál. To je moment, kdy součet ztrát převýší všechny kladné složky kapitálu, jako je základní kapitál nebo fondy.

Tomáš: Záporný vlastní kapitál... to nezní dobře. Proč je to takový problém?

Kristýna: Protože to je obrovský varovný signál pro banky, investory, pro všechny. V podstatě tím firma říká, že "projídá" svoji podstatu. Že její dluhy jsou větší než hodnota majetku. Je to krok k insolvenci.

Tomáš: Takže je to finanční SOS. A co ta úplně poslední možnost, snížení základního kapitálu?

Kristýna: Ano, i to je cesta. Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu, aby se ztráta pokryla. Ale to je taky vnímáno velmi negativně. Je to veřejná informace zapsaná v obchodním rejstříku, která křičí do světa: "Nedaří se nám!".

Tomáš: Páni. Takže klíčový poznatek je, že vypořádání ztráty je stejně důležité jako rozdělení zisku, ale ty možnosti jsou... mnohem bolestivější.

Kristýna: Přesně tak. Správné řízení kapitálu není jen o růstu, ale i o zvládání krizí. A teď se pojďme podívat na to, jak se tvoří fondy ze zisku, což je ta veselejší část...

Tomáš: Super, na veselejší část se těším! Takže, jak přesně se ty fondy ze zisku tvoří? Začneme třeba rezervním fondem?

Kristýna: Přesně tak. Rezervní fond je taková finanční záchranná síť společnosti. Tvoří se ze zisku a slouží hlavně ke krytí budoucích ztrát.

Tomáš: Aha, takže kasička na horší časy. Je to povinné?

Kristýna: Dříve bylo, ale teď už to zákon pro většinu firem nevyžaduje. Můžou ho ale tvořit dobrovolně, nebo pokud to nařizují jejich zakladatelské dokumenty. Účtuje se to jako 431 na straně Má dáti a 421 na Dal.

Tomáš: A co ty další fondy, statutární a ostatní? To je něco podobného?

Kristýna: Podobného v tom, že se taky tvoří ze zisku, ale jsou účelově vázané. Například fond odměn, ze kterého se vyplácí bonusy. To je oblíbený fond všech zaměstnanců!

Tomáš: To naprosto chápu! A účetnictví?

Kristýna: Velmi podobné. Zase 431 na Má dáti, ale na straně Dal bude účet 423 pro statutární fondy, nebo 427 pro ty ostatní, nepovinné.

Tomáš: Takže klíčový poznatek je, že firma si může část zisku „odložit“ do různých fondů buď pro strýčka Příhodu, nebo na konkrétní účely jako jsou odměny.

Kristýna: Přesně tak, Tomáši. A tím jsme probrali celý cyklus hospodářského výsledku. Děkujeme, že jste poslouchali Studyfi Podcast!

Tomáš: Mějte se krásně a u dalšího dílu na slyšenou!