Podcast na Rozdělení zisku a úhrada ztráty

Kapitoly

Častá chyba u zkoušky

Zisk, ztráta a struktura

Klíčový účet 431

Kdo rozhoduje a jak se dělí zisk?

Vypořádání zisku

Když zisk zůstane

Vypořádání ztráty

Závěr a přechod

Finanční záchranná vesta

Kasičky na konkrétní účel

Závěrečné shrnutí

Přepis

Anna: Víte, co je jedna z věcí, která u zkoušky z účetnictví zaskočí skoro osmdesát procent studentů? Není to složité účtování, ale to, co se děje na konci roku. Co vlastně firma dělá se ziskem nebo ztrátou?

Jakub: Přesně tak. Většina se soustředí na náklady a výnosy, ale zapomene, že ten výsledek se nesmí jen tak nechat ležet. A my si teď ukážeme, jak v tomhle už nikdy neudělat chybu. Posloucháte Studyfi Podcast.

Anna: Dobře, Jakube, začněme úplně od začátku. Co je to ten výsledek hospodaření?

Jakub: V principu je to jednoduché! Vezmeš všechny výnosy firmy, tedy to, co vydělala, a odečteš od toho všechny náklady, tedy to, co utratila. Rozdíl je výsledek hospodaření.

Anna: Takže buď zisk, když jsme v plusu, nebo ztráta, když jsme v mínusu. A nebo nula, ale to se asi moc často nestává, že?

Jakub: To opravdu ne. A tenhle výsledek se ještě dělí na provozní, což je z hlavní činnosti firmy, a finanční, třeba z úroků nebo prodeje cenných papírů. Když to všechno sečteme a odečteme daň z příjmů, máme čistý zisk nebo ztrátu.

Anna: Super, to dává smysl. A teď ta záludná část. Co se s tímhle čistým ziskem stane na začátku dalšího roku?

Jakub: A jsme u toho! Tenhle výsledek se na Nový rok převede na speciální účet, konkrétně 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Je to takový „čekací“ účet.

Anna: Počkat, proč čekací? Co se tam s ním děje?

Jakub: No, firma se musí rozhodnout, co s ním udělá. Nemůže tam zůstat navždy. Cílem je, aby na konci dalšího roku měl tenhle účet 431 zase nulový zůstatek. To je to nejdůležitější pravidlo.

Anna: Aha! Takže to je to „schvalovací řízení“. Někdo musí rozhodnout, kam ty peníze půjdou, aby se účet vynuloval.

Jakub: Přesně tak! A na to rozhodnutí mají nejvyšší orgány firmy, třeba valná hromada, čas do konce června následujícího roku.

Anna: Takže kdo konkrétně má to mocné slovo? U akciovky je to asi valná hromada, že?

Jakub: Správně. U akciové společnosti nebo s.r.o. je to valná hromada. U družstva členská schůze a u živnostníka... tam si to rozhodne sám podnikatel. Nemusí se s nikým hádat.

Anna: To zní jako výhoda. A jaké jsou tedy možnosti, když máme zisk? Co se s ním dá dělat?

Jakub: Obvykle je postup jasný. Zaprvé, pokud firma měla z minulých let nějakou ztrátu, musí nejdřív pokrýt tu. To má absolutní prioritu.

Anna: Logické, nejdřív zalepit díry. A co potom?

Jakub: Potom přichází ta zábavnější část. Část zisku se může vyplatit společníkům nebo akcionářům jako podíl na zisku, čemuž se u akciovky říká dividenda. Z toho se ale rovnou strhává 15% srážková daň.

Anna: Takže společníci už dostanou čistou částku. Chápu. Takže když to shrnu, klíčové je pamatovat na schvalovací řízení a vynulování účtu 431. Jakmile tohle člověk pochopí, má vyhráno.

Jakub: Naprosto přesně. Je to jednodušší, než to zní. A teď se můžeme podívat na další téma.

Anna: Dobře, schválený zisk máme na účtu 431. Jaké jsou teď možnosti? Začněme tou zábavnou – výplatou!

Jakub: Přesně tak. Společnost může vyplatit podíly na zisku, tedy dividendy. Pro společníky-fyzické osoby je to super, protože se rovnou strhne 15% srážková daň. Dostanou čistou částku a nemusí to už řešit ve svém daňovém přiznání.

Anna: To je pohodlné. A jak to vypadá v účetnictví?

Jakub: Je to hračka. Přiznání podílu zaúčtujeme 431 na Má dáti a 364 na Dal. Pak srážkovou daň: 364 Má dáti, 342 Dal. Nakonec vyplatíme čistou částku z banky, takže 364 Má dáti, 221 Dal. A samozřejmě odvedeme daň finančáku: 342 Má dáti, 221 Dal.

Anna: Jasně. A co když si firma chce peníze nechat?

Jakub: To je moudré rozhodnutí pro budoucí růst. Zisk se jednoduše převede na účet nerozděleného zisku minulých let. Je to taková firemní kasička. Účtuje se 431 Má dáti, 428 Dal.

Anna: A tyhle peníze se dají rozdělit později?

Jakub: Přesně tak. Nebo, pro opravdu silný signál bankám a investorům, se zisk může použít na zvýšení základního kapitálu. To už je trochu byrokracie se zápisem do obchodního rejstříku, ale ukazuje to, že firma reinvestuje sama do sebe.

Anna: Dobře, to byl ten veselý scénář. Ale... co když místo zisku máme ztrátu?

Jakub: Temná strana účetnictví. Ztrátu nelze jen tak nechat být. Musí se vypořádat. Nejlepší je použít rezervní fond, pokud ho firma má. Od toho přece je.

Anna: To dává smysl. Co když rezervní fond není?

Jakub: Pak se může použít nerozdělený zisk z minulých let. Nebo... se ztráta může předepsat k úhradě společníkům.

Anna: Počkej, to jakože firma pošle společníkům fakturu za svou ztrátu?

Jakub: V podstatě ano! Pokud to dovoluje společenská smlouva. Vznikne tak pohledávka vůči nim. U akciových společností to ale nejde. Představ si obvolávat tisíce akcionářů, ať pošlou pár korun.

Anna: To by byl asi hodně nepopulární telefonát. A jaká je poslední možnost?

Jakub: Ztrátu lze převést na účet neuhrazených ztrát. To dělají často třeba startupy. Ale pozor. Když ztráta příliš naroste, může "sníst" celý vlastní kapitál a vznikne záporný vlastní kapitál. A to je obrovský varovný signál pro banky. Znamená to, že firma víc dluží, než co má hodnotu.

Anna: Klíčové je tedy pečlivě hlídat vlastní kapitál. Jeho zdravá výše je znakem stability.

Jakub: Přesně. Je to finanční páteř podniku. A když už mluvíme o páteři, pojďme se podívat na něco, co drží pohromadě celé účetnictví: účtovou osnovu.

Anna: Tak účtová osnova... to zní jako mapa. A kam nás zavede dnes, Jakube?

Jakub: K pokladu! Přesněji k fondům, které jsou součástí vlastního kapitálu. Začneme rezervním fondem. Je to taková finanční záchranná vesta firmy.

Anna: Takže když se firma topí ve ztrátě, tenhle fond ji podrží nad vodou?

Jakub: Přesně. Kryje budoucí ztráty. Důležité je, že v současnosti už není povinný ze zákona, ale firmy ho často tvoří dobrovolně. Účtuje se 431 na Má dáti a 421 na Dal.

Anna: Dobře, to dává smysl. A co ty další fondy, třeba statutární?

Jakub: Ty jsou jako kasičky na konkrétní účel. Například fond odměn nebo známý FKSP – Fond kulturních a sociálních potřeb.

Anna: Takže z tohohle fondu se platí třeba lístky do divadla nebo multisportka?

Jakub: Přesně tak! Tvoří se podobně, zápisem 431 Má dáti a 423 Dal. Jejich čerpání je ale samozřejmě možné jen na ten daný, vymezený účel.

Anna: Skvěle. Takže jsme dnes probrali základní kapitál, kapitálové fondy, výsledky hospodaření a teď i tyhle záchranné a účelové fondy. Všechno dohromady tvoří vlastní kapitál.

Jakub: Přesně tak. Je to základ finančního zdraví každé firmy. Zvládli jste to skvěle. Díky, že jste poslouchali Studyfi Podcast.

Anna: Učte se chytře, ne tvrdě. Mějte se krásně!