Podcast na Římské právo předjustiniánského období
Římské právo předjustiniánského období: Přehled a rozbor
Podcast
Zákony králů a císařů: Kodifikace práva0:00 / 3:47
0:001:00 zbývá
LuciePředstavte si, že se v zemi změní vláda a nový vládce, aby si okamžitě naklonil většinu obyvatel, vydá srozumitelný a přehledný soubor zákonů. Ne proto, že by byl takový lidumil, ale jako chytrý politický tah.
PetrPřesně takový kalkul stál na počátku středověku za vznikem jedné z nejdůležitějších právních sbírek. A o tom si dnes budeme povídat. Vítejte u Studyfi Podcast.
Zákony králů a císařů: Kodifikace práva
Délka: 3 minut
Kapitoly
Barbaři píší zákony
Když se právníci neshodnou
První oficiální sbírka
Přepis
Lucie: Představte si, že se v zemi změní vláda a nový vládce, aby si okamžitě naklonil většinu obyvatel, vydá srozumitelný a přehledný soubor zákonů. Ne proto, že by byl takový lidumil, ale jako chytrý politický tah.
Petr: Přesně takový kalkul stál na počátku středověku za vznikem jedné z nejdůležitějších právních sbírek. A o tom si dnes budeme povídat. Vítejte u Studyfi Podcast.
Lucie: Takže, Petře, Západořímská říše padla a na jejím území vznikají nová germánská království. Proč se ti noví vládci, často označovaní za barbary, vůbec zabývali římským právem?
Petr: Skvělá otázka! Bylo to hlavně z praktických důvodů. Římané tvořili většinu populace a měli zavedený systém. První pokus byla třeba Lex Romana Burgundionum, ale ta se moc neujala. Byla rychle překonána.
Lucie: A čím byla překonána?
Petr: Nástrojem toho politického tahu, o kterém jsi mluvila. Kodifikací Lex Romana Visigothorum, známou taky jako Alarichův breviář z roku 506.
Lucie: Alarich... to byl vizigótský král. Co tím sledoval?
Petr: Chtěl si pojistit loajalitu svých římských poddaných proti Frankům. Byla to vlastně taková právní „volební kampaň“. Sbírka obsahovala staré právo, tedy ius, i nové císařské zákony, leges, a navíc ke všemu přidala i stručný výklad.
Lucie: A dělali to tak všichni? Jen zákony pro Římany?
Petr: Ne všichni. Theodorichův edikt šel jinou cestou. Měl platit pro Góty i Římany. Byl to pokus o sjednocení, i když obsahoval skoro výhradně římské právo, s jedinou germánskou výjimkou – očistnou přísahou.
Lucie: Dobře, to jsou kodifikace po pádu Říma. Ale co předtím? Nebyl v právu chaos už dříve?
Petr: Naprostý chaos! Situace byla tak nepřehledná, že císaři museli vydat takzvaný Citační zákon. Ten v podstatě vytvořil žebříček top pěti právních superstar.
Lucie: Počkat, jakože soudce mohl citovat jen pět vyvolených?
Petr: Přesně tak! Byli to Gaius, Papinianus, Paulus, Ulpianus a Modestinus. Pokud se neshodli, platil názor většiny. A pokud byla shoda, ale bez Papiniana, rozhodoval... Papinianův názor! A když mlčel i on, soudce si konečně mohl vybrat.
Lucie: To zní jako zoufalství.
Petr: Bylo to svědectví o obrovském úpadku. Právníci si prostě nevěděli rady.
Lucie: Takže se někdo pokusil ten nepořádek konečně uklidit?
Petr: Ano, ale nejdřív to zkusili soukromníci. Vznikl tak Codex Gregorianus a Hermogenianus. Byly to v podstatě soukromé sbírky císařských nařízení. Ale ten velký krok přišel až s nimi.
Lucie: S kým?
Petr: S císařem Theodosiem II. Jeho Codex Theodosianus z roku 438 byl první oficiální kodifikací od Zákona dvanácti desek! Původně měl obsahovat všechno, staré i nové právo, ale nakonec se zaměřil hlavně na císařské konstituce.
Lucie: A jaký měl význam?
Petr: Obrovský! V Západořímské říši se stal hlavním pramenem práva na staletí, až do objevení Justiniánových sbírek. Ovlivnil všechny ty barbarské kodifikace, o kterých jsme mluvili na začátku.
Lucie: Takže abychom to shrnuli: po pádu Říma germánští králové využívali římské právo k politickým cílům, zatímco samotní Římané se ještě předtím snažili chaos zkrotit Citačním zákonem a nakonec první oficiální sbírkou, Theodosiovým kodexem.
Petr: Perfektně shrnuto. To je pro dnešek vše. Učte se a uslyšíme se příště!
Lucie: Mějte se!