Test na Rentgenová strukturní analýza

Otázka 1: Difraktogram reflexí, typický pro každou látku, se při rentgenové strukturní analýze získá prostřednictvím analogového detektoru.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Při rentgenové strukturní analýze se difraktogram reflexí získává prostřednictvím digitálního detektoru, nikoli analogového.

Otázka 2: Které tvrzení správně popisuje, jak rentgenová strukturní analýza umožňuje určení poloh atomů v trojrozměrném prostoru a délek vazeb?

A. Z intenzit difraktovaného záření se odvozuje uspořádání atomů v krystalové buňce a následně se pomocí geometrických funkcí určují délky vazeb a úhly.

B. Polohy atomů se určují na základě mapy elektronové hustoty analyzované látky, z níž je následně vytvořeno trojrozměrné zobrazení molekuly.

C. Přímým měřením mezirovinné vzdálenosti (d) a úhlu (θ) dopadajícího záření s rovinami krystalu.

D. Nastavením krystalu do difrakčních poloh pomocí goniostatu a měřením zpoždění jednotlivých paprsků v krystalu.

Vysvětlení: Dle studijních materiálů, z intenzit difraktovaného záření lze odvodit uspořádání atomů v krystalové buňce a následně s využitím geometrických funkcí určit délky vazeb a úhly. Dále je vytvořena mapa elektronové hustoty analyzované látky, z níž se získá trojrozměrné zobrazení molekuly, což umožňuje určení poloh atomů. Mezirovinná vzdálenost a úhel θ jsou parametry Braggovy rovnice, nikoliv konečným určením poloh atomů a délek vazeb. Goniostat slouží k nastavení krystalu do difrakčních poloh a zpoždění paprsků souvisí se splněním difrakčních podmínek, nikoliv s přímým určením délek vazeb.

Otázka 3: Primárním výpočtem rentgenostrukturních dat se získají polohy všech nevodíkových atomů.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Matematická interpretace dat je založena na aplikaci počítačů, přičemž primárním výpočtem se získají polohy všech nevodíkových atomů.

Otázka 4: Při krystalizaci metodou difuze rozpouštědel se vzorek rozpustí v těkavějším rozpouštědle.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Při krystalizaci metodou difuze rozpouštědel se vzorek rozpustí v méně těkavém rozpouštědle, a teprve poté je vložen do nádoby s těkavějším rozpouštědlem.

Otázka 5: Které tvrzení nejlépe popisuje metodu krystalizace s velmi pomalou změnou teploty podle dodaných studijních materiálů?

A. Vzorek se nechává chladnout po dobu několika hodin až týdnů.

B. Krystaly se tvoří díky postupnému odpařování těkavějšího rozpouštědla ze směsi.

C. Látka se rozpouští v méně těkavém rozpouštědle a následně se difuzí mění poměr rozpouštědel.

D. Tato metoda vyžaduje rychlé ochlazení vzorku v průběhu několika minut.

Vysvětlení: Podle studijních materiálů je krystalizace s velmi pomalou změnou teploty definována jako proces, kdy „vzorek chladne několik hodin až týdnů“. Ostatní možnosti popisují jiné metody krystalizace nebo neodpovídají definici.