Test na Radioanalytické metody a detekce záření

Otázka 1: Mezi využití radioaktivního záření patří podpora růstu rostlin v zemědělství.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí využití radioaktivního záření pro energetiku, analýzu vzorků, datování stáří, medicínu, sterilizaci (potravin, vody, zdravotnického materiálu, osiva), signalizaci (kouřová čidla) a genetickou mutaci (tvrdá pšenice = semolina), ale neuvádí podporu růstu rostlin v zemědělství.

Otázka 2: Jsou ionizační komory a scintilační detektory používány jako detektory v gama spektroskopii?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Podle studijních materiálů se v gama spektroskopii používají ionizační komory, Geigerovy-Müllerovy počítače, scintilační detektory a polovodičové detektory.

Otázka 3: Které tvrzení nejlépe charakterizuje polovodičové detektory podle poskytnutých studijních materiálů?

A. Mají 30x horší energetické rozlišení než scintilační detektory.

B. Fungují na principu plynové náplně a ionizace plynu.

C. Jsou často chlazeny kapalným dusíkem, ale novější modely mohou pracovat i při laboratorní teplotě.

D. Jsou zhotoveny výhradně z organických materiálů a detekují pouze alfa záření.

Vysvětlení: Polovodičové detektory mají podle studijních materiálů 30x lepší energetické rozlišení než scintilační detektory, nikoli horší. Jsou analogií k ionizačním detektorům, kde je plyn nahrazen polovodičem, a nikoli že by fungovaly na principu plynové náplně. Jsou zhotoveny z anorganických monokrystalů germania a mohou se používat pro detekci gama záření, nikoli výhradně organických materiálů pro alfa záření. Materiály uvádějí, že jsou chlazeny kapalným dusíkem, ale u novějších detektorů se používá elektronický chladicí systém a některé pracují i při laboratorní teplotě, což odpovídá správné odpovědi.

Otázka 4: Které tvrzení správně popisuje rozdíly mezi ionizačními komorami a Geiger-Müllerovými detektory?

A. Ionizační komory mají lineární odezvu v širokém rozsahu intenzit záření, zatímco Geiger-Müllerovy detektory vznikem výboje detekují i malé aktivity.

B. Geiger-Müllerovy detektory jsou naplněny argonem o atmosférickém tlaku, kdežto ionizační komory plynem o tlaku nižším než atmosférický.

C. Geiger-Müllerovy detektory se využívají v radioterapii, zatímco ionizační komory jsou určeny primárně pro spektrometrii.

D. Z jednoho primárního elektronu vzniká v ionizační komoře až 10^10 sekundárních elektronů, což umožňuje detekci intenzivního záření.

Vysvětlení: Ionizační komory se vyznačují lineární odezvou v širokém rozsahu intenzit záření, ale mají nízkou detekční účinnost (pouze pro intenzivní ionizující záření). Naopak u Geiger-Müllerových detektorů vzniká z jednoho primárního elektronu až 10^10 sekundárních elektronů, což vede k výboji a umožňuje detekci i malých aktivit. Ionizační komory jsou využívány v radioterapii, ne pro spektrometrii, a Geiger-Müllerovy detektory jsou naplněny plynem o tlaku nižším než atmosférický, nikoliv argonem o atmosférickém tlaku. Vznik 10^10 sekundárních elektronů je charakteristický pro Geiger-Müllerovy detektory, ne pro ionizační komory, které mají nízkou detekční účinnost.

Otázka 5: Při pozitronové emisní tomografii se mezi používané radionuklidy řadí 11 C, 13 N, 15 O a 18 F.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že používané radionuklidy pro pozitronovou emisní tomografii jsou 11 C, 13 N, 15 O a 18 F.