Podcast na Původní způsoby nabytí vlastnictví v římském právu
Původní způsoby nabytí vlastnictví v římském právu: Komplexní průvodce
Podcast
Římské věcné právo: Jak se staneš vlastníkem smícháním a sklizní0:00 / 2:13
0:001:00 zbývá
Ondřej...počkej, takže když omylem smíchám svoje drahé víno s nějakým levným od souseda a už to nejde oddělit, tak najednou máme spoluvlastnictví? To je neuvěřitelné.
AdélaPřesně tak, Ondřeji, pokud by to bylo bez vaší vůle! A to je jen jeden ze způsobů, jak se v Římě dalo originárně nabýt vlastnictví, tedy bez předchozího vlastníka. Vítejte zpátky u Studyfi Podcast.
Římské věcné právo: Jak se staneš vlastníkem smícháním a sklizní
Délka: 2 minut
Kapitoly
Úvod do nabytí vlastnictví
Confusio a commixtio
Adiudicatio – rozhodnutí soudu
Nabytí plodů
Přepis
Ondřej: ...počkej, takže když omylem smíchám svoje drahé víno s nějakým levným od souseda a už to nejde oddělit, tak najednou máme spoluvlastnictví? To je neuvěřitelné.
Adéla: Přesně tak, Ondřeji, pokud by to bylo bez vaší vůle! A to je jen jeden ze způsobů, jak se v Římě dalo originárně nabýt vlastnictví, tedy bez předchozího vlastníka. Vítejte zpátky u Studyfi Podcast.
Ondřej: Dobře, tak to slití, *confusio*, se týká kapalin. A co když smíchám třeba obilí? Nebo, nedej bože, zlatý prach? To je asi podobné, ne?
Adéla: Velmi podobné, princip je stejný. Tomu se říká *commixtio* a platí to pro pevné látky. Pokud šly oddělit, každý si vzal svoje. Pokud ne a stalo se to s vůlí obou, vzniklo spoluvlastnictví přesně v poměru, v jakém přispěli.
Ondřej: A bez jejich vůle? To je ta zajímavější situace.
Adéla: Pak se každý mohl domáhat poměrné části vlastnickou žalobou. Ale pozor, u peněz to bylo jinak! Jelikož mince nešly identifikovat, vlastníkem smíchaných peněz se stal ten, kdo je smíchal. Ten poškozený měl ale nárok na náhradu škody.
Ondřej: To dává smysl, peníze jsou prostě specifické. Pojďme dál. Co je to *adiudicatio*? Zní to jako něco se soudcem.
Adéla: Přesně tak. Jde o přisouzení soudním výrokem. Typicky když se třeba tři sourozenci nemohli dohodnout na rozdělení zděděného pole, obrátili se na soudce. Jeho rozhodnutí založilo nové, samostatné vlastnictví pro každého z nich.
Ondřej: Rozumím. A na závěr to nejlepší – plody. Třeba jablka na stromě. Kdy se konečně stanu jejich vlastníkem? Až když si kousnu?
Adéla: Skoro! Dokud je jablko na stromě, je součástí pozemku. Samostatnou věcí se stává až oddělením, tedy *separací*.
Ondřej: Takže jakmile spadne, je moje, pokud mi patří strom.
Adéla: Ano, jako vlastník pozemku je nabýváš hned oddělením. Ale třeba pachtýř, který si pozemek pronajal, nabýval vlastnictví až aktivní sklizní, tedy *percepcí*. Takže nezáleželo jen na pádu, ale na tom, kdo to sebral.