Syndrom vyhoření v ošetřovatelství: Prevence a léčba
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
13 kartiček
Otázka: Co je syndrom vyhoření (burn-out)?
Odpověď: Stav masivního vyčerpání pociťovaný jako vyprahlost a vyhaslost, často u lidí pracujících s jinými lidmi a závislých na mezilidské komunikaci.
Otázka: Proč jsou zdravotnická povolání zvlášť náchylná k psychickému a fyzickému zatížení?
Odpověď: Práce je náročná fyzicky (námaha, nepravidelný režim, zátěž pohybového aparátu, nároky na zrak, sluch, pozornost, paměť) i psychicky (kontakt s bolest
Otázka: Jaké individuální faktory přispívají ke vzniku syndromu vyhoření?
Odpověď: Zvyšující se nároky na sebe, neschopnost požádat o pomoc, souhrnná zátěž i v soukromí, stres a konfliktní napětí.
Otázka: Jaké pracovní a organizační faktory podporují vznik vyhoření?
Odpověď: Nátlak sociální role, nedostatek autonomie, nedostatek sociální podpory (necitlivé vedení, absence pochvaly), monotónní rutina.
Otázka: Jaký je průběh vzniku syndromu vyhoření?
Odpověď: Proces trvá měsíce až roky a probíhá ve fázích: nadšení → stagnace → frustrace → apatie → vyhoření.
Otázka: Co charakterizuje první fázi vyhoření – nadšení?
Odpověď: Osoba je plná idealismu, pracuje s plným nasazením, práce přináší uspokojení, často pracuje nad rámec povinností.
Otázka: Jaké změny nastávají ve druhé fázi – stagnaci?
Odpověď: Motivace otupí, slevování z ideálů a očekávání, únava z požadavků pacientů, vyhýbání se kontaktům a přenášení viny na pacienty, obtěžování požadavky z
Otázka: Jak se projevuje třetí fáze – frustrace?
Odpověď: Velké zklamání z povolání, přemýšlení o smyslu práce, vyhrocené konflikty s nadřízenými a zhoršené vztahy na pracovišti.
Otázka: Co je typické pro čtvrtou fázi – apatii?
Odpověď: Osoba dělá jen to nezbytné, vyhýbá se komunikaci a dalšímu vzdělávání, vidí zaměstnání jen jako zdroj příjmu.
Otázka: Jak vypadá pátá fáze – vyhoření?
Odpověď: Ztráta smyslu práce, žádné angažování se, vyhýbání se profesním požadavkům.