Proces tvorby peněz a peněžní multiplikátor

TL;DR: Proces tvorby peněz je komplexní mechanismus, kde centrální banka, obchodní banky a vkladatelé hrají klíčové role. Centrální banka kontroluje měnovou bázi prostřednictvím operací na volném trhu a úvěrů. Obchodní banky pak peníze násobí procesem multiplikace vkladů. Kvantitativně to vyjadřuje peněžní multiplikátor, který ukazuje vztah mezi měnovou bází a celkovou nabídkou peněz. Faktory jako hotovost, povinné minimální rezervy a dobrovolné rezervy ovlivňují jeho hodnotu. Tento rozbor je ideální pro studenty připravující se na zkoušku z makroekonomie.

Vítejte u komplexního průvodce procesem tvorby peněz a peněžním multiplikátorem! V tomto článku si podrobně rozebereme, jak vznikají peníze v moderní ekonomice, kdo se na tomto procesu podílí a jakým způsobem můžeme množství peněz v oběhu kvantifikovat. Pochopení procesu tvorby peněz a peněžního multiplikátoru je klíčové pro každého studenta ekonomie.

Kdo se podílí na tvorbě peněz? Charakteristika postav

Na procesu nabídky peněz se podílejí tři klíčoví hráči, z nichž každý má svou specifickou roli:

1. Centrální banka (např. Federální rezervní systém, Česká národní banka): Je zodpovědná za emisi hotovostních peněz a regulaci bankovního systému. Ovlivňuje měnovou bázi, a tím i celkovou nabídku peněz.
2. Obchodní banky: Tyto vkladové instituce a finanční zprostředkovatelé přijímají vklady a poskytují úvěry. Jsou primárními emitenty bezhotovostních peněz v domácí měně.
3. Vkladatelé: Fyzické osoby a instituce, které drží peníze v hotovosti nebo na účtech u obchodních bank. Jejich rozhodnutí o držbě hotovosti a vkladů mají dopad na multiplikační proces.

Centrální banka má výhradní právo emitovat hotovostní peníze (oběživo), zatímco bezhotovostní peníze mohou kromě ní emitovat i všechny banky přijímající vklady od nebankovních subjektů a poskytující úvěry.

Měnová báze a její kontrola centrální bankou: Proces tvorby peněz

Co je měnová báze (Monetary Base)?

Měnová báze (Monetary Base, MB), často nazývaná také jako „mocné peníze“ (High-powered money), je součet oběživa (Currency in circulation, C) v rukou veřejnosti a rezerv (Reserves, R) držených bankami u centrální banky a v trezorech. Vyjádřeno vzorcem: MB = C + R.

Zjednodušená rozvaha centrální banky vypadá takto:

• Aktiva: Cenné papíry (Securities), Úvěry finančním institucím (Loans to financial institutions)
• Pasiva: Oběživo (Currency in circulation), Rezervy (Reserves)

Jak centrální banka kontroluje měnovou bázi?

Centrální banka má nad měnovou bází poměrně pevnou kontrolu, a to zejména prostřednictvím:

• Operací na volném trhu: Nákupem nebo prodejem vládních cenných papírů. Nákup cenných papírů zvyšuje měnovou bázi o částku nákupu, ať už prodávající uloží peníze jako depozitum, nebo si vybere hotovost. Prodej cenných papírů naopak měnovou bázi snižuje.
• Příklad: Centrální banka koupí cenné papíry za 100 milionů USD. Měnová báze se zvýší o 100 milionů USD (buď rezervy, nebo oběživo). Centrální banka
• Úvěrů finančním institucím (diskontní úvěry): Poskytováním úvěrů bankám za diskontní sazbu. Zvýšení těchto úvěrů bankám vede ke zvýšení rezerv v bankovním systému a tím i k nárůstu měnové báze.
• Příklad: Centrální banka poskytne bankám úvěry za 100 USD. Rezervy bank a měnová báze se zvýší o 100 USD.

Další faktory ovlivňující měnovou bázi

Kromě operací na volném trhu a diskontních úvěrů mohou měnovou bázi ovlivňovat také:

• Float: Doba potřebná k proúčtování šeků.
• Vklady vlády u centrální banky: Změny v těchto vkladech.
• Intervence na devizovém trhu: Nákupy nebo prodeje cizích měn.

Je důležité si uvědomit, že centrální banka primárně řídí operace na volném trhu, ale nemůže přímo určovat výši půjček bankám.

Rozdělení měnové báze

Měnová báze se často dělí na dvě složky:

• Nevypůjčená měnová báze (MBn): Část měnové báze, která není tvořena vypůjčenými rezervami. MBn = MB - BR
• Vypůjčené rezervy (BR): Rezervy, které si banky vypůjčily od centrální banky.

Multiplikace běžných vkladů: Jak banky tvoří peníze?

Proces tvorby peněz bankami je známý jako multiplikace vkladů. Začíná to tím, že banka přijme vklad nebo získá přebytečné rezervy.

Jednoduchý model multiplikace vkladů

Předpokládejme, že banky nedrží přebytečné rezervy a celá hotovost se vrací do bankovního systému. Zvýšení dobrovolných rezerv o 100 USD (např. nákupem cenných papírů centrální bankou) by mohlo spustit tento proces (sazba povinných minimálních rezerv r = 10 %):

1. Banka A obdrží 100 milionů USD. Z toho 10 milionů USD drží jako povinné rezervy (10 % ze 100 milionů) a zbývajících 90 milionů USD půjčí.
2. Dlužník použije 90 milionů USD k nákupu zboží nebo služeb, které jsou následně uloženy v Bance B.
3. Banka B obdrží 90 milionů USD. Z toho 9 milionů USD drží jako povinné rezervy (10 % z 90 milionů) a zbývajících 81 milionů USD půjčí.
4. Tento proces pokračuje dál (Banka C, D, E atd.).

Výsledek: Celkové zvýšení vkladů v bankovním systému je 1 000 milionů USD, úvěrů 1 000 milionů USD a rezerv 100 milionů USD.

Zde platí vztah: Požadované rezervy (RR) = Celkové rezervy (R) = sazba povinných minimálních rezerv (r) * celkový objem běžných vkladů (D). Z toho plyne jednoduchý multiplikátor běžných vkladů:

D = (1 / r) * R

Kritika jednoduchého modelu tvorby peněz

Jednoduchý model má svá omezení, která v reálném světě komplikují proces multiplikace:

• Držení hotovosti: Pokud si lidé ponechají část peněz v hotovosti, proces multiplikace se zastaví. Oběživo nemá multiplikační efekt.
• Přebytečné rezervy bank: Banky nemusí použít všechny své dobrovolné (přebytečné) rezervy na poskytování úvěrů nebo nákup cenných papírů. Pokud drží přebytečné rezervy, snižuje se multiplikační efekt.
• Rozhodnutí aktérů: Změnu peněžní zásoby ovlivňují rozhodnutí vkladatelů (kolik hotovosti držet) a rozhodnutí bank (kolik držet přebytečných rezerv).

Faktory determinující nabídku peněz

Nabídka peněz v ekonomice je ovlivněna několika klíčovými faktory, které lze shrnout následovně:

• Změny nevypůjčené měnové báze (MBn): Pozitivní vztah. Vyšší MBn znamená více prostředků pro tvorbu vkladů, a tím i vyšší nabídku peněz.
• Změny ve vypůjčených rezervách (BR) od centrální banky: Pozitivní vztah. Vyšší BR zvyšují měnovou bázi a potenciál pro tvorbu vkladů.
• Změny sazby povinných minimálních rezerv (rr): Negativní vztah. Vyšší rr znamená, že banky musí držet více peněz v rezervách a méně mohou půjčovat, což snižuje multiplikaci vkladů.
• Změny dobrovolných rezerv (ER): Negativní vztah. Pokud banky drží více přebytečných rezerv, snižuje se množství peněz dostupných pro úvěrování a tvorbu vkladů.
• Změny v držbě hotovosti (c): Negativní vztah. Pokud veřejnost drží více peněz v hotovosti, méně jich je v bankovním systému pro multiplikaci vkladů.

Peněžní multiplikátor: Výpočet a význam

Peněžní multiplikátor (m) je klíčový koncept, který propojuje celkovou peněžní zásobu (M) s měnovou bází (MB). Definujeme peníze jako oběživo (C) a běžné vklady (D), tedy M = C + D (agregát M1). Vztah je dán vzorcem:

M = m * MB

Odvození peněžního multiplikátoru krok za krokem

Předpokládejme, že požadovaná držba oběživa (C) a dobrovolných rezerv (ER) roste úměrně s běžnými vklady (D):

• c = C / D (podíl oběživa na běžných vkladech, currency ratio)
• e = ER / D (podíl dobrovolných rezerv na běžných vkladech, excess reserves ratio)

Celková výše rezerv (R) se rovná součtu povinných minimálních rezerv (RR) a přebytečných rezerv (ER):

R = RR + ER

Protože RR = rr * D (sazba povinných rezerv * vklady), pak:

R = (rr * D) + ER

Měnová báze (MB) je oběživo (C) plus rezervy (R):

MB = C + R = C + (rr * D) + ER

Dosadíme-li C = c * D a ER = e * D:

MB = (c * D) + (rr * D) + (e * D) = (c + rr + e) * D

Z této rovnice můžeme vyjádřit vklady D:

D = (1 / (c + rr + e)) * MB

Protože M = D + C a C = c * D, můžeme psát M = D + (c * D) = (1 + c) * D.

Dosazením za D získáme finální vzorec pro peněžní multiplikátor:

M = ((1 + c) / (c + rr + e)) * MB

Peněžní multiplikátor (m) je tedy:

m = (1 + c) / (c + rr + e)

Příklad výpočtu peněžního multiplikátoru

Představme si následující hodnoty:

• rr (sazba povinných minimálních rezerv) = 0,10
• C (oběživo) = 400 miliard dolarů
• D (běžné vklady) = 800 miliard dolarů
• ER (dobrovolné rezervy) = 0,8 miliardy dolarů

Nejdříve vypočítáme poměry c a e:

• c = C / D = 400B / 800B = 0,5
• e = ER / D = 0,8B / 800B = 0,001

Nyní dosadíme do vzorce pro peněžní multiplikátor:

m = (1 + 0,5) / (0,5 + 0,1 + 0,001) = 1,5 / 0,601 = 2,5

Celková peněžní nabídka M1 (C + D) by byla 400B + 800B = 1200B.

Tento multiplikátor je nižší než jednoduchý vkladový multiplikátor (1/rr = 1/0.1 = 10), protože zahrnuje faktory jako držba hotovosti (c) a dobrovolné rezervy (e), které snižují multiplikační efekt. Hotovost a přebytečné rezervy totiž nemají multiplikační efekt.

Kvantitativní uvolňování a nabídka peněz (2007-2020)

Globální finanční krize (2007) a pandemie koronaviru (2020) vedly centrální banky k zavedení programů kvantitativního uvolňování (Quantitative Easing, QE). Tyto programy zahrnovaly masivní nákupy aktiv, což vedlo k enormnímu rozšíření měnové báze.

• V letech 2007-2017 se rozvaha Fedu zvýšila pětinásobně a měnová báze o 350 %. Podobný průběh nastal i v březnu 2020.
• Přes toto obrovské zvýšení měnové báze nedošlo k ekvivalentnímu nárůstu peněžní zásoby (M1). Důvodem byl výrazný nárůst přebytečných rezerv (ER), které banky držely, místo aby je půjčovaly.

To ukazuje, že vztah mezi měnovou bází a peněžní zásobou není vždy přímý a může být ovlivněn rozhodnutími bank o držbě rezerv.

Často kladené dotazy (FAQ)

Co je proces tvorby peněz a peněžní multiplikátor?

Proces tvorby peněz popisuje, jak jsou peníze v ekonomice vytvářeny, primárně prostřednictvím úvěrové činnosti obchodních bank a kontroly centrální banky nad měnovou bází. Peněžní multiplikátor je číslo, které ukazuje, kolikrát se celková peněžní zásoba (M1) změní při změně měnové báze (MB).

Kdo jsou klíčoví hráči v procesu tvorby peněz?

Klíčovými hráči jsou centrální banka (emituje hotovost a reguluje banky), obchodní banky (přijímají vklady a poskytují úvěry, emitují bezhotovostní peníze) a vkladatelé (fyzické osoby a instituce, jejichž rozhodnutí o držbě hotovosti/vkladů ovlivňují proces).

Jak ovlivňuje centrální banka měnovou bázi?

Centrální banka ovlivňuje měnovou bázi především prostřednictvím operací na volném trhu (nákupem/prodejem cenných papírů) a poskytováním úvěrů finančním institucím. Nákupy cenných papírů a úvěry zvyšují měnovou bázi, zatímco prodeje cenných papírů ji snižují.

Co je to jednoduchý multiplikátor běžných vkladů?

Jednoduchý multiplikátor běžných vkladů je 1 / rr, kde rr je sazba povinných minimálních rezerv. Předpokládá, že banky nedrží žádné přebytečné rezervy a veškeré peníze se vrací do bankovního systému. Ukazuje maximální potenciální rozšíření vkladů.

Proč je peněžní multiplikátor nižší než jednoduchý vkladový multiplikátor?

Peněžní multiplikátor je nižší, protože zohledňuje dva faktory, které omezují multiplikaci peněz: držbu hotovosti veřejností (c) a dobrovolné přebytečné rezervy (e) bank. Tyto peníze se nepodílejí na multiplikačním procesu, což snižuje celkový efekt tvorby peněz.