Přírodní zdroje a průmysl východní Asie: Rozbor pro studenty
Délka: 3 minut
Cesta kovu z vašeho notebooku
Japonsko: Surovinový paradox
Dvě tváře Koreje
Čínský průmysl
Zvláštní ekonomické zóny
Závěrečné shrnutí
Ondřej: Adélo, schválně se dívám na spodek svýho notebooku. 'Made in...' někde v Asii. Člověk by si řekl, že tam mají všechno, co potřebují k výrobě.
Adéla: To je skvělý začátek! Protože ten kov, ze kterého je vyrobený, tam s největší pravděpodobností vůbec nevytěžili. A přesně o téhle cestě surovin si dnes povíme. Posloucháte Studyfi Podcast.
Ondřej: Dobře, tak kde začneme? Co třeba Japonsko? To je přece technologický gigant.
Adéla: Přesně. A přitom je to surovinově extrémně chudá země. Těžba je tam téměř zanedbatelná.
Ondřej: Počkej, takže všechny ty superrychlé vlaky a elektronika jsou z dovezených materiálů?
Adéla: Z devadesáti procent ano. Dovážejí skoro všechno – uhlí, železnou rudu, zinek, olovo... Jsou mistři ve zpracování, ne v těžbě.
Ondřej: A co rozdělená Korea? Tam to asi bude jiné, že?
Adéla: Úplně jiný svět. Severní Korea, tedy KLDR, sedí na obrovském nerostném bohatství. Mají antracit, wolfram, magnezit...
Ondřej: Takže mají v zemi poklad, na kterém ale jen sedí?
Adéla: V podstatě ano. Těžba tam po devadesátých letech hodně upadla. Zato Jižní Korea, ta sice taky něco těží, ale jejich hlavní zdroj energie je jinde.
Ondřej: A to kde?
Adéla: V jádru. Jaderné elektrárny jsou jejich základ. Sever naopak spoléhá hlavně na vodní elektrárny.
Ondřej: To je fascinující, jak dva sousední státy mohou mít tak odlišné zdroje energie. A co to znamená pro jejich průmysl a ekonomiku? Předpokládám, že tam budou taky velké rozdíly.
Adéla: Obrovské. A když mluvíme o průmyslu v regionu, musíme se podívat hlavně na Čínu. To je skutečný gigant.
Ondřej: Továrna světa, jak se říká. Co se tam hlavně vyrábí?
Adéla: Dřív to byl hlavně těžký průmysl podle sovětského vzoru. Dneska je to ale hlavně export textilu a elektroniky. I když... stále jsou i velkým producentem zbraní, lodí a letadel.
Ondřej: Takže takový mix všeho. Má tak obrovská ekonomika vůbec nějaké slabiny?
Adéla: Má. A velkou. Je to doprava. Chybí jim dostatek dálnic a železnic, takže se pořád hodně spoléhají na velké řeky jako na dopravní tepny.
Ondřej: A jak tedy lákají zahraniční firmy, když je tam problém s dopravou?
Adéla: Chytrým tahem. Vytvořili takzvané zvláštní ekonomické zóny. To jsou velká centra jako Šanghaj, Kanton nebo Hongkong.
Ondřej: Co je na nich tak zvláštního?
Adéla: Firmy tam mají velké výhody. Platí nižší daně, můžou bezcelně dovážet materiál a hlavně... mají přístup k obrovské a levné pracovní síle.
Ondřej: Takže takový malý daňový ráj pro výrobce?
Adéla: Přesně tak. A jen pro doplnění, i sousední Mongolsko v posledních letech zažívá velmi rychlý ekonomický rozvoj.
Ondřej: Skvěle. Takže si to shrňme. Dvě Koreje s úplně odlišnou ekonomikou a energetikou. A vedle nich masivní Čína, která je motorem světa díky levné práci a speciálním zónám, i když bojuje s dopravou.
Adéla: Perfektní shrnutí, Ondřeji.
Ondřej: Díky moc, Adélo, že jsi nám to dnes tak skvěle vysvětlila. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost a těšíme se na vás u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Mějte se hezky!