Podcast na Přírodní zdroje a energetické suroviny

Kapitoly

Definice a základní dělení

Podrobnější kategorie zdrojů

Velká trojka

Od rašeliny k antracitu

Tekuté a plynné zlato

Není plyn jako plyn

Jak se suroviny těží?

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Jakub: Dneska ráno, když jste si zapnuli počítač nebo nabíjeli telefon, sáhli jste po energii. A ta energie pochází z přírodních zdrojů, o kterých si dnes budeme povídat.

Barbora: Přesně tak. A možná vás překvapí, že ne všechny zdroje, které bereme za samozřejmost, jsou nekonečné.

Jakub: Posloucháte Studyfi Podcast. Takže Barboro, co to vlastně jsou ty přírodní zdroje? Zní to jako něco z učebnice.

Barbora: Oficiálně, podle zákona, je to jakákoliv část živé nebo neživé přírody, kterou člověk využívá pro své potřeby. Jednoduše řečeno: vzduch, voda, půda, ropa, slunce... prakticky všechno kolem nás.

Jakub: Rozumím. A hned v úvodu jsi zmínila, že nejsou nekonečné. Jak se tedy dělí?

Barbora: Základní dělení je na obnovitelné a neobnovitelné. Obnovitelné se, jak název chytře napovídá, dokážou samy nebo s naší pomocí obnovit.

Jakub: Třeba les, který znovu vyroste, když ho správně obhospodařujeme?

Barbora: Přesně. Nebo úrodnost půdy. Ale neobnovitelné zdroje... ty prostě postupným spotřebováváním zanikají.

Jakub: Takže když dojde ropa, tak... je konec? A žádné další benzínové párky v rohlíku?

Barbora: V podstatě ano. Proto se jim říká neobnovitelné v horizontu lidské generace. Jejich zásoby jsou omezené.

Jakub: Existuje i nějaké podrobnější dělení? Tohle zní docela... osudově.

Barbora: Jasně. Máme třeba zdroje nevyčerpatelné. Ty se dělí na nezměnitelné, jako je sluneční záření nebo vítr...

Jakub: Super, takže slunce bude svítit pořád. Moje letní opalování je v bezpečí.

Barbora: Přesně. ...A pak na poškoditelné. Třeba vzduch nebo voda. Nemůžeme je vypotřebovat co do množství, ale můžeme je pořádně znečistit a omezit tak jejich užitek.

Jakub: Tomu se nám jako lidstvu docela daří. A co ty vyčerpatelné?

Barbora: Tam patří ty obnovitelné, co jsme zmínili, ale taky neudržitelné. A mezi nimi jsou ty největší hvězdy – fosilní paliva. Uhlí, ropa, zemní plyn. Jednou je použijeme a jsou navždy pryč.

Jakub: Páni. Takže až příště rozsvítím, budu nad tím přemýšlet trochu jinak.

Barbora: Přesně tak. A ten pocit bys měl mít skoro u všeho. Fosilní paliva, tedy uhlí, ropa a zemní plyn, jsou totiž motorem naší civilizace. I když je to motor dost kouřící.

Jakub: Velká trojka, chápu. A všechny patří mezi ty takzvané kaustobiolity, že?

Barbora: Ano, to je ten učený název pro hořlavé horniny. Ale v podstatě jde o miliony let staré zbytky rostlin a živočichů, které se tlakem a teplem přeměnily na energii, kterou dnes těžíme.

Jakub: Takže když těžím uhlí, v podstatě kutám v prehistorickém kompostu?

Barbora: To je geniální přirovnání! Přesně tak. A ten „kompost“ má různá stádia zralosti. Pojďme se podívat na uhlí.

Jakub: Dobře, co je tedy s uhlím?

Barbora: Není uhlí jako uhlí. Existuje celá řada. Začíná to rašelinou, která je vlastně takový předstupeň. Pak je lignit, hnědé uhlí, černé uhlí a nakonec antracit.

Jakub: A jaký je v nich rozdíl? Kromě barvy, samozřejmě.

Barbora: Klíčový je obsah uhlíku. Čím déle se to „peče“ pod zemí, tím víc uhlíku a méně ostatních prvků v tom je. Rašelina má třeba 50 % uhlíku, ale antracit už skoro 80 %.

Jakub: Takže antracit je takové energetické espresso. Jsou v uhlí i nějaké nechtěné přísady?

Barbora: Bohužel ano. Často obsahuje síru a arsen, a to i v řádu procent. To pak při spalování dělá velkou neplechu v ovzduší. Ale i přes to je uhlí pořád obrovský hráč.

Jakub: Jak obrovský?

Barbora: V Česku v roce 2005 tvořila tuhá paliva přes 46 % zdrojů energie. To je skoro polovina všeho! I když se to pomalu mění, pořád je to masivní číslo.

Jakub: Páni. To je víc, než jsem si myslel.

Barbora: Přesně. A pak tu máme ropu. Ta je zajímavá tím, že jen malou část spálíme přímo na výrobu elektřiny. Její hlavní síla je jinde.

Jakub: V dopravě, že? Benzín, nafta...

Barbora: Ano, ale nejen to. Ropa je základní surovinou pro výrobu plastů, hnojiv a spousty dalších chemikálií. Většina věcí, kterých se dotkneš, má v sobě kousek ropy.

Jakub: To je trochu děsivé zjištění. A co ten třetí do party, zemní plyn?

Barbora: Ten je považován za nejčistší z fosilních paliv. Když ho dokonale spálíš, vznikne jen vodní pára a oxid uhličitý. Žádná síra, žádný prach.

Jakub: Takže je to takový ekologičtější padouch?

Barbora: Dalo by se to tak říct. Proto se hodně používá na topení v domácnostech, v elektrárnách, ale i v dopravě. Auta na plyn asi znáš.

Jakub: Jasně, CNG, LPG... vždycky se mi to pletlo.

Barbora: Je v tom jednoduchá logika. Jsou to jen různé formy „balení“. CNG je stlačený zemní plyn, prostě natlakovaný v lahvi.

Jakub: A LNG?

Barbora: To je zkapalněný zemní plyn. Musí se podchladit na mínus 163 stupňů Celsia, aby se stal kapalinou. To je už trochu sci-fi, co?

Jakub: To jo. A LPG?

Barbora: A pozor, LPG je trochu podvodník. Není to zemní plyn, ale zkapalněný ropný plyn – propan a butan. Vzniká při zpracování ropy. Takže patří spíš do rodiny ropy než zemního plynu.

Jakub: Takže abych to shrnul: uhlí je špinavý, ale máme ho hodně. Ropa hýbe světem a vyrábíme z ní skoro všechno. A plyn je nejčistší, ale musíme ho různě balit a skladovat.

Barbora: Perfektní shrnutí! A to nás přivádí k další velké otázce. Jak vlastně tyhle suroviny dostáváme ze země? Protože to je další fascinující a často i kontroverzní příběh.

Jakub: Skvělá otázka, Barboro. Takže jak se k tomu uhlí, ropě a plynu vlastně dostaneme? Předpokládám, že to není jen tak, že kopneme do země a něco vytryskne.

Barbora: To rozhodně ne, i když u ropy to tak někdy ve filmech vypadá. V zásadě máme dva hlavní způsoby. Pro pevné suroviny, jako je uhlí, používáme těžbu – buď povrchovou, kde odkrýváme obrovské jámy, nebo hlubinnou.

Jakub: Jako ty obří stroje, co vypadají jako z jiné planety?

Barbora: Přesně ty! A pro ropu a plyn používáme vrty. Navrtáme díru hluboko do země a pak surovinu pumpujeme nahoru. Je to vlastně takové obří brčko.

Jakub: Brčko do zemské kůry. To zní jednoduše, ale asi to tak úplně není.

Barbora: Ani náhodou. Je to obrovsky složité, drahé a jak jsi zmínil, často i kontroverzní kvůli dopadům na životní prostředí.

Jakub: Takže abychom to celé shrnuli. Probrali jsme tři hlavní fosilní paliva: uhlí, ropu a plyn. A teď víme, že dostat je ze země je pořádná věda a má to své následky.

Barbora: Přesně tak. Je důležité tomu rozumět, protože tahle paliva doslova formují naši civilizaci. Děkujeme, že jste s námi dnes byli.

Jakub: Přesně tak. Mějte se skvěle a slyšíme se příště u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Na shledanou!

Barbora: Na shledanou.