Podcast na Požární bezpečnost skladů: ČSN 73 0845

Kapitoly

Mýtus o velikosti skladu

Kdy se pravidla mění?

Ne všechno hoří podle stejných pravidel

Rozděl a panuj... ohni!

Když zdi nestačí

Přepis

Filip: Většina lidí si myslí, že protipožární pravidla pro sklady jsou stejná, ať už je to malý sklad v suterénu nebo obří hala za městem. Ale co když vám řeknu, že na velikosti tady opravdu záleží... a to zásadně?

Karolína: Přesně tak, Filipe. Není sklad jako sklad a právě velikost určuje, jak přísná pravidla se na něj vztahují. Posloucháte Studyfi Podcast.

Filip: Dobře, tak jak moc velký musí sklad být, aby si zasloužil speciální zacházení?

Karolína: To je skvělá otázka. Existuje speciální norma ČSN 73 0845, která se použije, až když sklad přesáhne určitou plochu. A ta se liší podle umístění.

Filip: Takže jiná pravidla platí pro sklad v podzemí a jiná pro samostatnou halu?

Karolína: Přesně. V podzemí stačí 150 metrů čtverečních. Ve vícepodlažní budově je to 300 metrů. V jednopodlažní budově, kde je i jiný provoz, je hranice 600 metrů. A u budovy, která slouží jen pro skladování, je to dokonce 1000 metrů čtverečních.

Filip: Páni, to jsou docela rozdíly. Takže můj sklep plný starých věcí je zatím v bezpečí před touhle speciální normou?

Karolína: Pokud nemá přes 150 metrů, tak rozhodně ano. Pro menší sklady platí obecnější normy.

Filip: A platí tahle norma pro skladování úplně všeho? Třeba... pyrotechniky?

Karolína: Dobrý postřeh, ale ne. Norma má své výjimky. Neřeší sklady vysoce specifických látek, jako jsou technické plyny, výbušniny, hořlavé kapaliny, kyseliny nebo třeba radioaktivní materiál.

Filip: Chápu. Ty mají pravděpodobně svoje vlastní, ještě přísnější předpisy.

Karolína: Přesně tak. Pro ně existují úplně jiné normy a pravidla.

Filip: Dobře, vraťme se tedy k velkému skladu, na který se norma vztahuje. Co je dalším krokem? Jen postavit velké zdi a je to?

Karolína: Kéž by to bylo tak jednoduché. Klíčové je rozdělení na menší, samostatné požární úseky. Oheň se tak nemůže snadno šířit.

Filip: Takže takové neviditelné hranice uvnitř skladu?

Karolína: Přesně. Samostatný úsek musí tvořit nejen hlavní skladovací plocha, ale třeba i prostory, kde se hromadí hořlavý odpad na ploše větší než 50 metrů čtverečních.

Filip: A co kanceláře nebo šatny pro zaměstnance?

Karolína: I ty. Pokud jsou vestavěné a je v nich třeba víc než 50 lidí nebo jsou příliš velké, musí být odděleny jako samostatný požární úsek.

Filip: Ale proč jen samotné zdi a rozdělení nestačí? Zvlášť u moderních budov.

Karolína: Protože ve skladech bývají věci obrovské hodnoty. A cílem není jen oheň zastavit, ale ideálně ho vůbec nenechat rozhořet. Proto je důraz kladen na aktivní požárně bezpečnostní zařízení.

Filip: A to je co konkrétně?

Karolína: Představ si takovou svatou trojici. Zaprvé, elektrická požární signalizace – to je nos, který ucítí kouř. Zadruhé, samočinné hasicí zařízení, třeba sprinklery – to jsou hasiči, kteří jsou pořád v práci. A zatřetí, samočinné odvětrávací zařízení, které odvede kouř pryč.

Filip: To zní jako opravdu chytré řešení. Takže shrnuto: u skladů záleží na velikosti, klíčové je dělení na požární úseky a spoléháme se hlavně na moderní techniku.

Karolína: Přesně tak. A u nových staveb už je samozřejmostí, že celý konstrukční systém musí být z nehořlavých materiálů. To je základ.

Filip: Skvělé. Děkujeme za vysvětlení, Karolíno.

Karolína: Rádo se stalo.