Poválečný svět a studená válka: Události a dopady
Délka: 4 minut
Mýtus o poválečném míru
Program "Čtyř D"
Zrod OSN
Pingpongová diplomacie
Poválečná ekonomika
Shrnutí a rozloučení
Natálie: Většina studentů si myslí, že když v roce 1945 skončila druhá světová válka, zavládl konečně mír. Ale ve skutečnosti to byl začátek úplně nového, i když skrytého, konfliktu.
Adam: Přesně tak. Konec bojů odstartoval závod o to, kdo bude ovládat poválečný svět. Posloucháte Studyfi Podcast.
Natálie: Takže místo úlevy přišlo nové napětí? Co se dělo nejdřív?
Adam: Všechno se točilo kolem Postupimské konference. Tam si tři hlavní vítězové – USA, Sovětský svaz a Velká Británie – v podstatě rozdělili Evropu.
Natálie: Jako když se dělí kořist?
Adam: Trochu ano. Nejdůležitější bylo rozdělení Německa na čtyři okupační zóny, což později vedlo ke vzniku Západního a Východního Německa.
Natálie: A co se dělo přímo v Německu? Jen se rozdělilo?
Adam: Nejen to. Spojenci zavedli takzvaný program „čtyř D“. To si určitě zapamatujte k maturitě.
Natálie: Čtyři D? To zní jako nějaká tajná formule.
Adam: Je to zkratka pro čtyři cíle: denacifikace, demilitarizace, dekartelizace a demokratizace. Chtěli zkrátka odstranit nacismus, zrušit armádu, rozbít obří monopoly a zavést demokracii.
Natálie: Takže kompletní restart společnosti. Chápu.
Adam: Přesně. A právě tahle snaha o restart definovala Evropu na další desítky let.
Natálie: Takový restart si asi žádal i nová pravidla... novou mezinárodní spolupráci, aby se něco podobného neopakovalo, že?
Adam: Přesně tak. To je hlavní důvod, proč v roce 1946 vznikla Organizace spojených národů, neboli OSN.
Natálie: Jasně, OSN. Jejím cílem bylo tedy hlavně... zabránit další světové válce?
Adam: Přesně. Inspirovali se Atlantickou chartou. A vytvořili si hlavní orgán – Radu bezpečnosti.
Natálie: Rada bezpečnosti... To jsou ty hlavní mocnosti, že?
Adam: Správně. Pět stálých členů: USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína. A každý z nich má právo veta. Můžou tedy zablokovat jakékoliv rozhodnutí.
Natálie: Páni. Takže stačí, aby jeden nesouhlasil, a je konec. To zní jako vyjednávání o tom, co bude k večeři.
Adam: Přesně tak! Politika na nejvyšší úrovni.
Natálie: A když jsi zmínil Čínu a USA... Jejich vztahy nebyly vždycky ideální, viď?
Adam: Dlouho nebyly. Ale tady přichází na scénu něco nečekaného... ping-pong. Vážně!
Natálie: Ping-pong? Jako ten sport? To si děláš legraci.
Adam: Nedělám. V letech 1971 až 72 právě turnaje ve stolním tenise pomohly otevřít dveře mezi USA a Čínou. Říká se tomu pingpongová diplomacie.
Natálie: Takže sport dokáže to, co politika někdy ne. To je fascinující. A co další mezinárodní hráči? Mluvili jsme o USA, ale co Sovětský svaz?
Adam: Skvělá otázka. Sovětský svaz šel vlastní, komunistickou cestou. Ale západní spojenci se už v roce 1944 sešli, aby naplánovali poválečný ekonomický řád. Chtěli se vyhnout chaosu, který vedl ke druhé světové válce.
Natálie: A z toho vzniklo co? Nějaký supertajný ekonomický plán?
Adam: Skoro. Vznikl takzvaný Brettonwoodský systém. Klíčová myšlenka byla jednoduchá: americký dolar byl navázán na zlato a všechny ostatní měny byly navázány na dolar. To vytvořilo stabilitu pro mezinárodní obchod.
Natálie: Počkej, takže dolar byl jako nějaké ekonomické slunce a ostatní měny kolem něj obíhaly jako planety?
Adam: Přesně tak! Perfektní přirovnání. Vytvořilo to předvídatelné prostředí, kde se země nebály spolu obchodovat a investovat. Tenhle systém fungoval desítky let.
Natálie: Páni. Takže jsme dnes probrali začátky Studené války, zástupné konflikty, a teď i ekonomiku. Bylo to opravdu komplexní období.
Adam: Přesně tak. A ukazuje to, že Studená válka nebyla jen soubojem armád, ale i myšlenek, kultur a právě ekonomických systémů.
Natálie: Děkuju moc, Adame, za skvělé vysvětlení. A děkujeme i vám, našim posluchačům. Slyšíme se zase příště.
Adam: Mějte se hezky.