Posthepatická obstrukční žloutenka: Kompletní průvodce
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
8 kartiček
Otázka: Jaké materiály se používají pro stanovení bilirubinu?
Odpověď: Pupečníková a venózní krev, plodová voda a likvor.
Otázka: Kdy se používá přímé fotometrické stanovení bilirubinu?
Odpověď: Pouze u novorozenců (u starších osob interferují ostatní pigmenty).
Otázka: Co může ovlivnit přímé fotometrické stanovení bilirubinu u vzorků?
Odpověď: Přítomnost oxyhemoglobinu.
Otázka: Na jakém principu jsou založeny nejčastěji používané kopulační metody stanovení bilirubinu?
Odpověď: Na reakci bilirubinu s diazočinidly (kyselina sulfanilová) vedoucí k tvorbě azobarviva (azobilirubinu), jehož koncentrace se měří fotometricky.
Otázka: Jak se liší reakce konjugovaného a nekonjugovaného bilirubinu s diazočinidlem?
Odpověď: Konjugovaný bilirubin reaguje s diazočinidlem rychle a přímo; nekonjugovaný bilirubin musí být uvolněn z vazby na albumin pomocí akcelerátoru.
Otázka: Jaké látky se používají jako akcelerátory pro uvolnění nekonjugovaného bilirubinu z albuminu?
Odpověď: Kofein a benzoan sodný ve vysoké koncentraci.
Otázka: Proč je bilirubin při laboratorním stanovení náchylný ke chybám?
Odpověď: Bilirubin je fotosenzibilní (citlivý na světlo); rozkladu napomáhá i zvýšená teplota.
Otázka: Jaké jsou zásady uchovávání vzorků pro spolehlivé stanovení bilirubinu?
Odpověď: Uchovávat v chladu a temnu a zpracovat do 12 hodin.