Pohybová aktivita a metabolické poruchy: Komplexní průvodce
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: U pacientů s pokročilými diabetickými komplikacemi sice existuje zvýšené riziko poranění, zhoršení retinopatie a zhoršení funkce ledvin, avšak toto zhoršení není vždy a u všech komplikací nezávislé na dalších faktorech. Například zhoršení funkce ledvin je spojováno s dehydratací, a materiály uvádějí pouze 'zvýšené riziko', nikoli 'vždy vede ke zhoršení' všech vaskulárních a neuropatických komplikací.
A. Nedostatečná aplikace inzulínu před zátěží.
B. Příliš dlouhá nebo intenzivní zátěž bez dostatečného příjmu sacharidů.
C. Vyplavování kontraregulačních hormonů a nedostatečný účinek inzulínu na vstup glukózy do buněk.
D. Nadměrná aplikace inzulínu.
Vysvětlení: U pacientů s diabetem mellitem 1. typu může dojít k hyperglykémii během tělesné zátěže především při nedostatečné aplikaci inzulínu před zátěží. Tento stav je dále umocněn vyplavováním kontraregulačních hormonů a nedostatečným účinkem inzulínu na vstup glukózy do buněk, což společně vede ke zvýšení hladiny glukózy v krvi. Nadměrná aplikace inzulínu nebo dlouhá/intenzivní zátěž bez sacharidů naopak vede k hypoglykémii.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Pohybová aktivita u pacientů s obezitou vede ke zlepšení kardiovaskulární zdatnosti, které je charakterizováno zvýšením maximálního příjmu kyslíku (VO2max) a zlepšením funkce srdce a cév.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Obezita je spojena s chronickým nízkostupňovým zánětem a pohybová aktivita prokazatelně snižuje prozánětlivé cytokiny.
A. Kvůli zvýšené spotřebě kyslíku myokardem.
B. Kvůli izolační vrstvě tuku.
C. Kvůli ztíženému dýchání a syndromu spánkové apnoe.
D. Kvůli zvýšené mechanické zátěži na pohybový aparát.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že zhoršená termoregulace (přehřívání) u obézních jedinců je způsobena izolační vrstvou tuku.