Test na Periferní žilní onemocnění

Otázka 1: Křečové žíly se klasifikují do subtypů zahrnujících metličky, retikulární varixy, poruchy perforátorů, kmenové varixy a chronickou žilní insuficienci.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Křečové žíly se dělí do několika subtypů, mezi které patří metličky, retikulární varixy, poruchy perforátorů, kmenové varixy a chronická žilní insuficience.

Otázka 2: Který z následujících faktorů NENÍ rizikovým faktorem pro vznik chronické žilní insuficience podle studijních materiálů?

A. Ženské pohlaví a obezita

B. Genetická zátěž a věk

C. Dlouhé stání nebo sezení a gravidita

D. Pravidelná fyzická aktivita a vyvážená strava

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí ženské pohlaví, obezitu, genetickou zátěž, věk, dlouhé stání/sezení a graviditu jako rizikové faktory. Snížený obsah vlákniny, kyseliny askorbové a rutinu ve stravě je rizikovým faktorem, což naznačuje, že vyvážená strava by měla být ochranná. Dále materiály zmiňují, že bolestem lze předcházet pomocí chůze o mírné intenzitě, což znamená, že pravidelná fyzická aktivita je spíše prospěšná než riziková.

Otázka 3: V průběhu těhotenství se riziko vzniku žilní trombózy snižuje.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Během těhotenství se zvyšující se tělesná hmotnost dítěte může komprimovat pánevní žíly, zpomalit venózní návrat z dolních končetin, a tak zvýšit riziko koagulace.

Otázka 4: Samotné běžné příznaky a symptomy flebotrombózy jsou dostatečně typické nebo specifické pro stanovení diagnózy.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádí, že samotné příznaky a symptomy flebotrombózy nejsou dostatečně typické nebo specifické pro stanovení diagnózy, ale mohou pomoci v souvislosti s rizikovými faktory.

Otázka 5: Dle studijních materiálů, které tvrzení správně popisuje původ trombembolů u plicní embolie?

A. Trombemboly nejčastěji pocházejí z hlubokých žil pánve nebo dolních končetin, ale plicní embolii mohou způsobit i lipidové částice z kostní dřeně, části nádorových hmot nebo bubliny vzduchu či dusíku.

B. Plicní embolie je způsobena výhradně krevními sraženinami, které se tvoří především v povrchových žilách horních končetin.

C. Trombemboly pocházejí pouze z tepen plic, a nikdy se na jejich vzniku nepodílí jiné materiály než krevní sraženiny.

D. Nejčastějšími zdroji embolů jsou srdeční komory, a plicní embolii mohou výjimečně způsobit i malé úlomky kostí z kloubů.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že trombemboly nejčastěji pocházejí z hlubokých žil pánve nebo dolních končetin. Dále explicitně zmiňují, že plicní embolie může být způsobena i lipidovými částicemi z kostní dřeně, drobnými částmi uvolněnými z nádorových hmot, nebo bublinami vzduchu či dusíku.