Podcast na Patologické nálezy jazyka a jejich diagnostika

Kapitoly

Co prozradí zornice

Rohovka a nos

Rty a dutina ústní

Sliznice a její barvy

Co prozradí jazyk

Dásně, zuby a mandle

Uši a jejich tajemství

Co prozradí krk

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Karolína: …a to je přesně ten důvod, proč i taková zdánlivá drobnost jako šířka zornic může být klíčová.

Lukáš: Počkat, takže nestejně široké zornice můžou vážně signalizovat třeba cévní mozkovou příhodu? To je neuvěřitelné!

Karolína: Přesně tak! A to je jen špička ledovce.

Lukáš: Okay, tohle jsem vůbec netušil — a myslím, že to musí slyšet všichni. Posloucháte Studyfi Podcast a dnes se s Karolínou podíváme na fyzikální vyšetření hlavy a krku.

Karolína: Tak pojďme na to. Ten jev, o kterém jsi mluvil, se odborně nazývá anizokorie. A jak jsi řekl, je to důležitý příznak u cévních mozkových příhod.

Lukáš: A co další stavy? Co třeba když jsou obě zornice stejně rozšířené?

Karolína: Tomu říkáme mydriáza. Může nastat třeba v bezvědomí, po aplikaci atropinu do oka, nebo dokonce při otravě rulíkem zlomocným, tedy belladonou.

Lukáš: Páni. A co taková Argyll-Robertsova reakce? To zní dost tajemně.

Karolína: To zní, ale je to celkem přímočaré. Znamená to, že zornice reagují na zaostření do blízka, tedy na konvergenci, ale nereagují na osvit. Je to typické pro neurolues.

Lukáš: Dobře, přesuneme se k rohovce. Ta má být normálně průhledná, že?

Karolína: Přesně tak. Jakýkoli zákal nebo vřed může znamenat problém – třeba následek poleptání, zánětu nebo poranění. Ale jsou i jiné zajímavé nálezy.

Lukáš: Jako například?

Karolína: Tak například arcus senilis. To je takový šedobělavý proužek na okraji rohovky. Je to v podstatě uložený tuk a může to signalizovat hyperlipoproteinémii.

Lukáš: Takže oči můžou napovědět i o hladině cholesterolu? Fascinující. A co nos? Tam asi hodnotíme hlavně tvar a velikost?

Karolína: Přesně. Velký nos můžeme vidět u akromegalie, zvětšený a nerovný nos, takzvaný rhinophyma, zase u růžovky. A sedlovitý nos je typický pro vrozenou syfilis.

Lukáš: Takže Pinocchio se svou akromegalií neměl nic společného?

Karolína: Přesně tak, tam byla příčina úplně jinde. A ještě nesmíme zapomenout na epistaxi, tedy krvácení z nosu. Nejčastěji z místa zvaného locus Kiesselbachi.

Lukáš: Super, pojďme k rtům. Co nám můžou prozradit ty?

Karolína: Hodně. Asymetrické rty, třeba pokleslý koutek, ukazují na parézu lícního nervu. Modravé, cyanotické rty zase na špatné okysličení krve u srdečních nebo plicních onemocnění.

Lukáš: A co takové ty klasické popraskané koutky?

Karolína: Těm říkáme anguli infectiosi. Často za nimi stojí nedostatek vitamínu B2, ale taky třeba sideropenie, tedy nedostatek železa.

Lukáš: A na závěr... asi trochu nepopulární téma. Zápach z úst neboli foetor ex ore.

Karolína: Ano, ale je to důležité! Necharakteristický zápach může být způsoben zánětem dásní nebo špatnou hygienou. Ale existují i velmi specifické zápachy.

Lukáš: Jako například?

Karolína: Takový acetonový zápach je typický pro ketoacidotické kóma u diabetiků. Je to velmi vážný stav. Takže i čich je při vyšetření nesmírně důležitý.

Lukáš: Páni. Takže od očí až po dech, hlava je doslova plná indicií. Díky moc, Karolíno! Teď se pojďme podívat na další téma.

Lukáš: Takže nejen to, co vidíme, ale i co cítíme, nám může hodně napovědět. A kromě toho acetonového dechu, o kterém jsme mluvili, existují i další specifické zápachy?

Karolína: Přesně tak. Například takzvaný foetor hepaticus, který připomíná myšinu nebo čerstvá játra, je typický pro jaterní selhání.

Lukáš: Páni, to je dost specifické. A co další?

Karolína: Pak je tu urinózní zápach, který voní... no, po amoniaku. A ten se vyskytuje při selhání ledvin.

Lukáš: Dobře, to máme nos. Teď pojďme na oči. Co nám prozradí samotná sliznice v ústech? Jak má vypadat ta zdravá?

Karolína: Zdravá sliznice je krásně růžová, lesklá a vlhká. Jakákoliv odchylka je signál.

Lukáš: Jako například?

Karolína: Třeba bledá sliznice ukazuje na anémii. Naopak zarudlá, někdy i s aftami, zase na zánět, tedy stomatitidu.

Lukáš: A slyšel jsem o nějakých skvrnách... je to pravda?

Karolína: Ano, je jich několik. Takové grafitové skvrny na vnitřní straně tváří jsou typické pro Addisonovu chorobu. Nebo Koplikovovy skvrny, takové žlutobělavé tečky, ty zase signalizují spalničky.

Lukáš: A co taková ta klasická moučnivka?

Karolína: To je soor. Jsou to bělavé povláčky způsobené kvasinkami. Dají se setřít a často se objeví třeba po léčbě antibiotiky nebo u lidí s oslabenou imunitou.

Lukáš: Fascinující. Člověk si připadá jako detektiv. A co jazyk? Ten je taky takhle výřečný?

Karolína: Jazyk je naprosto klíčový. Normálně je růžový, vlhký a při vypláznutí jde přímo rovně.

Lukáš: A když nejde rovně?

Karolína: Pokud se stáčí na jednu stranu, může to být známka cévní mozkové příhody. Zdravá strana ho totiž přetlačí na stranu postiženou.

Lukáš: Wow. A co když je jazyk suchý a povleklý?

Karolína: Suchý jazyk je velký varovný signál dehydratace. Je to jeden z prvních ukazatelů, že tělu chybí tekutiny. A pak jsou tu speciality jako malinový jazyk u spály nebo vyhlazený, červený jazyk, takzvaná Hunterova glossitida, u nedostatku vitamínu B12.

Lukáš: Dobře, pojďme dál. Dásně a zuby. Co bychom měli vědět tam?

Karolína: U dásní sledujeme hlavně zarudnutí nebo krvácení, což značí zánět, paradentózu nebo třeba i nedostatek vitamínu C. A zuby... tam je nejdůležitější si pamatovat, že zkažený chrup může být zdrojem infekce pro celé tělo.

Lukáš: To je pravda. A je tu nějaká perlička?

Karolína: Spíš životně důležitá věc. Pokud má pacient zubní protézu a je v bezvědomí, musíme ji okamžitě vyndat! Hrozí riziko vdechnutí.

Lukáš: To dává smysl. A na závěr... co mandle a měkké patro?

Karolína: Tam sledujeme hlavně symetrii a barvu. Třeba nažloutlé patro může být první známkou žloutenky. U mandlí pak řešíme, jestli nejsou zvětšené, zarudlé, s povlaky... to všechno ukazuje na akutní zánět.

Lukáš: Takže dutina ústní je vlastně taková malá mapa zdravotního stavu celého těla. Neuvěřitelné. Díky, Karolíno. A od úst se teď přesuneme jen o kousek vedle... podíváme se na ušní boltce.

Lukáš: Super, takže oči a nos máme za sebou. Co uši? Jsou jen na poslouchání, nebo nám řeknou víc?

Karolína: Mnohem víc! Každý boltec je unikátní jako otisk prstu. U zdravého ucha je zvukovod čistý a hlavně... nic nebolí, když zatlačíš na ten malý chrupavčitý výběžek, tragus.

Lukáš: A když to bolí? To je ten moment, kdy víme, že je něco špatně?

Karolína: Přesně tak. Bolestivost při tahu za boltec nebo tlaku na tragus často ukazuje na zánět středního ucha. A taky si všímáme třeba nažloutlých usazenin, dnových tofů.

Lukáš: Dobře, přesuneme se o kousek níž... ke krku. Na co se zaměřit tam?

Karolína: U krku používáme pohled, pohmat a poslech. Už jen pohledem zjistíme hodně. Krk by měl odpovídat postavě. Hubený krk s propadlými jamkami vidíme u kachexie.

Lukáš: A silný krk asi u... lidí, co hodně posilují?

Karolína: Nebo u obézních osob. Ale pozor! Viditelná pulzace krčních tepen, takzvaných karotid, může signalizovat vysoký tlak nebo třeba problém se štítnou žlázou.

Lukáš: To je neuvěřitelné, co všechno se dá vyčíst jen pohledem na hlavu a krk. Dnes to bylo opravdu nabité informacemi.

Karolína: Přesně. Od očí přes uši až po krk... každý detail je důležitý dílek skládačky. Klíčové je všímat si odchylek od normálu.

Lukáš: Díky moc, Karolíno, za skvělé vysvětlení. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost a těšíme se na vás u dalšího dílu Studyfi Podcastu!

Karolína: Mějte se hezky!