Literární směry: Parnasismus
Délka: 3 minut
Poezie bez citů?
Umění pro umění
Kdo byli parnasisté?
Kde sehnat parnasisty?
Shrnutí a rozloučení
Natálie: Většina lidí si myslí, že poezie musí být plná citů a osobních zpovědí. Ale co kdybych vám řekla, že existoval směr, který se snažil o přesný opak? O umění, které je dokonalé, chladné a objektivní?
Matěj: Přesně tak. Vítejte u Studyfi Podcast, podcastu pro všechny studenty, kteří chtějí látku konečně pochopit. Já jsem Matěj.
Natálie: A já Natálie. A dnes se podíváme na parnasismus – směr, který chtěl poezii zbavit všech těch romantických výlevů.
Matěj: Přesně. Parnasismus vznikl ve Francii v druhé půlce 19. století jako reakce na romantismus. Romantici všude cpali svoje pocity, svoje „já“... a parnasistům to už lezlo na nervy.
Natálie: Takže chtěli pravý opak? Žádné zlomené srdce, žádné vzdychání u jezera?
Matěj: V podstatě ano. Jejich heslem bylo „l'art pour l'art“ neboli „umění pro umění“. To znamená, že báseň má být prostě krásná sama o sobě. Dokonale vybroušená, s přesným rýmem a rytmem.
Natálie: Jako socha nebo šperk? Nemusí mít hlubší poselství, hlavně že je perfektně zpracovaná.
Matěj: Přesně takový příměr sedí. Důraz kladli na formální dokonalost, ne na emoce. Inspiraci hledali v antice, mytologii a v přírodě, ale popisovali ji s odstupem, skoro vědecky.
Natálie: A kdo jsou hlavní představitelé? Kdo se do takového puntičkářského psaní pustil?
Matěj: Prvním jménem, které musíme zmínit, je Sully Prudhomme. Byl to vůbec první člověk, co dostal Nobelovu cenu za literaturu. Jeho poezie byla přesně taková – elegantní a formálně dokonalá.
Natálie: A co další jména? Zmínil jsi, že to bylo ve Francii...
Matěj: Ano, dalším důležitým autorem je Paul Verlaine, i když ten je známější spíš jako symbolista. Ale jeho raná tvorba byla parnasismem silně ovlivněná. Ukazuje to, jak ty směry na sebe navazovaly.
Natálie: Takže parnasismus vlastně připravil půdu pro další experimenty v poezii. Ale o symbolismu si povíme zase příště.
Matěj: Přesně tak. Ale než se vrhneme na symbolisty, měli bychom zmínit aspoň jedno klíčové dílo. Třeba sbírku *Poèmes antiques*, česky *Antické básně*, od Leconte de Lisla. To je taková bible toho směru.
Natálie: Super tip. A kde si to můžou naši posluchači přečíst? Předpokládám, že to není zrovna bestseller v místním knihkupectví.
Matěj: To asi ne. Ale mám skvělou zprávu. Připravili jsme pro vás balíček klíčových děl parnasismu v češtině. Vše bude zdarma ke stažení 22. října na našem webu.
Natálie: Počkej, to je úžasné! V jakých formátech to bude?
Matěj: Ve všech obvyklých. ePub pro čtečky, PDF pro počítače a MOBI pro Kindle. Takže žádné výmluvy, že to nejde sehnat. Je to takový náš malý dárek.
Natálie: Tak to je fantastická služba pro všechny studenty. Díky moc, Matěji. Pojďme si to na závěr ještě jednou shrnout. Co je klíčové si odnést z parnasismu?
Matěj: Zapamatujte si hlavně heslo „umění pro umění“. Parnasisté se soustředili na dokonalou, vybroušenou formu a objektivitu. Básník pro ně byl spíš sochař slov než někdo, kdo si vylévá srdíčko.
Natálie: Krásně řečeno. Děkujeme, že jste poslouchali Studyfi Podcast. Příště se vrhneme na ten slibovaný symbolismus. Mějte se hezky!
Matěj: Na slyšenou!