Podcast na Osobní daň z příjmu v ČR

Kapitoly

Kdo vlastně platí daně?

Z čeho se daň (ne)platí?

Jak se to počítá?

Příjmy z podnikání a kapitálu

Příjmy z nájmu a ostatní

Dva daňové světy

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Eliška: Dostal jsi někdy výplatu z brigády a koukáš, že ti přišlo míň peněz, než bylo na smlouvě? A říkáš si, kam se ten zbytek poděl?

Tomáš: Přesně tak! Ten "zbytek" si vzal stát. A přesně o tom, tedy o dani z příjmů fyzických osob, se dnes budeme bavit.

Eliška: Super, to se hodí. Vítejte u Studyfi Podcast.

Tomáš: Tak pojďme na to. V daňovém světě máme pár klíčových hráčů. Je tu poplatník, plátce a správce daně.

Eliška: To zní jako začátek nějaké detektivky. Kdo je kdo?

Tomáš: Poplatník jsi ty – osoba, jejíž příjem se daní. Plátce je třeba tvůj zaměstnavatel, který tu daň za tebe strhne a pošle státu. A správce daně? To je Finanční úřad, který na vše dohlíží.

Eliška: Aha, takže já jsem poplatník a firma, kde mám brigádu, je plátce. Chápu. A platí to pro každého, kdo tu žije?

Tomáš: V zásadě ano. Pokud tu máš bydliště nebo tu jsi víc než 183 dní v roce, jsi daňový rezident. A to znamená, že daníš všechny svoje příjmy, i ty ze zahraničí.

Eliška: A co když jsem tu jen na chvíli, třeba v rámci nějakého výměnného pobytu?

Tomáš: Pak jsi daňový nerezident a daníš jen příjmy, které si vyděláš tady v Česku.

Eliška: Dobře. A z čeho všeho se ta daň vlastně platí? Je to jenom výplata?

Tomáš: Kdepak. Zákon dělí příjmy do pěti hlavních škatulek. Máme příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání. Pak ze samostatné činnosti, což je podnikání.

Eliška: To jsou ty slavné paragrafy šest a sedm, že?

Tomáš: Přesně. A pak jsou tu příjmy z kapitálového majetku, třeba z akcií, příjmy z nájmu a nakonec "ostatní příjmy", kam spadne všechno ostatní. Ale co je důležité – ne všechno je příjem. Třeba půjčka nebo dar od rodičů se nedaní.

Eliška: Uf, tak to je úleva.

Tomáš: Neboj, není to taková věda. Základem je zjistit základ daně. To jsou jednoduše všechny tvoje zdanitelné příjmy minus výdaje, které jsi na jejich získání potřeboval.

Eliška: Takže když jsem fotograf na volné noze, můžu si od příjmů odečíst třeba nový objektiv?

Tomáš: Přesně tak. U podnikání nebo nájmu můžeš dokonce skončit v mínusu, čemuž se říká daňová ztráta. Tu si pak můžeš odečíst v dalších letech.

Eliška: A jaká je sazba? Kolik procent to teda je?

Tomáš: Základní sazba je 15 %. Pokud bys ale vydělával opravdu hodně, konkrétně víc než trojnásobek průměrné mzdy měsíčně, tak ta částka nad tento limit se daní sazbou 23 %.

Eliška: Takže pro většinu z nás brigádníků a studentů platí těch patnáct procent.

Tomáš: Přesně tak. Ještě existuje srážková daň, taky 15 %, která se používá třeba na úroky z účtu nebo autorské honoráře do 10 tisíc korun. Tam to za tebe banka nebo vydavatel rovnou srazí a ty už nic neřešíš.

Eliška: Skvělé, začíná to dávat smysl. A co termíny? Dokdy se to musí stihnout?

Tomáš: Standardně se daňové přiznání podává do začátku dubna, ale pokud ho podáš elektronicky, máš čas až do začátku května. A s daňovým poradcem dokonce až do července. Takže času je dost.

Eliška: Super, díky moc Tomáši za vysvětlení.

Tomáš: Rád jsem pomohl. Ale ještě bychom neměli zapomenout na jednu věc… a to jsou různé druhy příjmů. Neexistuje jen mzda nebo příjem z podnikání.

Eliška: Aha, takže je toho víc? Jako co třeba?

Tomáš: Přesně tak. Zákon pamatuje i na odměny různých představitelů, třeba soudců nebo členů orgánů v obcích. A dokonce i na odměny likvidátorů.

Eliška: Likvidátorů? To zní jako z filmu.

Tomáš: Trochu jo, ale je to reálná práce. V podstatě jde o to, že jakýkoliv příjem za výkon nějaké funkce se musí zdanit. Je to příjem jako každý jiný.

Eliška: Dobře, to dává smysl. A co třeba příjmy nás, běžných smrtelníků? Třeba když někdo podniká?

Tomáš: To je takzvaný příjem ze samostatné činnosti. Spadá sem klasická živnost, ale i práce advokátů, daňových poradců, nebo dokonce i příjmy z autorských práv. A víš co ještě? I příjmy herců nebo profesionálních sportovců.

Eliška: Páni. A co takové ty pasivní příjmy? Třeba úroky v bance?

Tomáš: Výborná otázka! To jsou příjmy z kapitálového majetku. A tady je jeden fígl. Úroky z tvého běžného spořicího účtu se do přiznání nedávají, banka už daň strhla za tebe.

Eliška: Super, o starost míň!

Tomáš: Přesně. Ale pozor, úroky z podnikatelského účtu už tam uvést musíš. Stejně jako třeba podíly na zisku z firmy nebo úroky, které dostaneš, když někomu půjčíš peníze.

Eliška: Dobře, a co když pronajímám byt? Nebo třeba jenom auto o víkendu?

Tomáš: To jsou další dvě kategorie. Příjmy z nájmu nemovitostí, jako je byt, se daní v paragrafu 9. Ale pokud jen občas půjčíš sekačku sousedovi, to je příležitostný příjem movité věci.

Eliška: A to se taky daní?

Tomáš: Daní, ale je tam super výhoda. Pokud si takhle za rok vyděláš do 50 000 korun, je to od daně osvobozené a nemusíš to vůbec řešit.

Eliška: Padesát tisíc? Tak to abych začala pronajímat i kolo a toustovač!

Tomáš: Klidně! Do limitu je to v pohodě. Mezi ostatní příjmy patří třeba i prodej nemovitosti, pokud nesplníš podmínky pro osvobození.

Eliška: Dobře, takže máme hromadu různých druhů příjmů. A jak se to celé nakonec sečte a zdaní?

Tomáš: Představ si to jako dva různé košíky. Většina příjmů – mzda, podnikání, nájem – spadne do jednoho velkého košíku, kterému říkáme „obecný základ daně“.

Eliška: Rozumím, všechno na jednu hromadu.

Tomáš: Přesně. Z téhle hromady si pak odečteš různé slevy a odpočty. A z toho, co zbyde, zaplatíš 15 % daň, nebo 23 %, pokud máš opravdu vysoké příjmy. Ale pak je tu druhý, menší košík – „samostatný základ daně“.

Eliška: A co patří tam?

Tomáš: Typicky tam patří některé příjmy ze zahraničí, třeba dividendy nebo úroky. Ty se zdaní zvlášť, sazbou 15 %, ale nemůžeš na ně uplatnit žádné slevy. Je to prostě takový oddělený svět.

Eliška: Skvělé, díky za objasnění. Takže abychom to shrnuli: příjmů je spousta druhů, od platu přes podnikání až po občasný pronájem. Většina z nich se sečte dohromady do obecného základu daně, kde můžeme uplatnit slevy. A některé specifické, hlavně ze zahraničí, se daní zvlášť.

Tomáš: Naprosto přesně jsi to vystihla. Klíčové je správně si příjmy zařadit a pak už je ten výpočet hračka.

Eliška: Super, moc ti děkuji, Tomáši, za všechny cenné rady. Myslím, že teď už se daní bojím o něco méně.

Tomáš: Není zač! A pamatujte, daně nejsou nepřítel, jenom pravidla hry.

Eliška: Díky moc i vám, milí posluchači, že jste byli s námi. Slyšíme se zase u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Mějte se hezky!

Tomáš: Na slyšenou!