Podcast na Oscar Wilde - Šťastný Princ

Kapitoly

Génius a provokatér

Láska a pád

Od tragédie k pohádce

Princ a vlaštovka

Nejvyšší oběť

Jazykové prostředky

Prokletí básníci

Závěr

Přepis

Karolína: Věděli jste, že jeden z největších literárních géniů své doby skončil ve vězení jen kvůli tomu, koho miloval?

Vojtěch: Je to neuvěřitelný, ale bohužel pravdivý příběh. A mluvíme samozřejmě o Oscaru Wildeovi.

Karolína: Vítejte u Studyfi Podcastu, kde si složitá témata vysvětlujeme jednoduše. Vojto, představ nám ve zkratce tohohle velikána.

Vojtěch: Oscar Wilde byl irský dramatik a prozaik. Jeho otec byl šlechtic a chirurg, matka zase úspěšná spisovatelka. Takže měl umění doslova v krvi!

Karolína: A byl prý neuvěřitelně chytrý, že?

Vojtěch: Absolutně. Studoval na Oxfordu, byl skvělý student. Po škole se přestěhoval do Londýna a stal se hvězdou. Vždy elegantní, výstřední a rád šokoval společnost.

Karolína: Taková první celebrita, která by dnes měla miliony sledujících.

Vojtěch: Přesně tak! Skvělý vypravěč, který bavil celou společnost. Ale jeho soukromý život byl o dost složitější.

Karolína: Jak to myslíš?

Vojtěch: Oženil se s bohatou Constance Lloydovou a měli dva syny. Jenže pak potkal svou osudovou lásku, lorda Alfreda „Bosie“ Douglase.

Karolína: A to byl ten problém...

Vojtěch: Bohužel. Homosexualita byla tehdy trestná. Wilde byl obžalován z obscénnosti a odsouzen na dva roky nucených prací. Vězení ho naprosto zlomilo, fyzicky i psychicky.

Karolína: Je neuvěřitelné, jak se život takového génia mohl takhle zvrtnout. O jeho díle, jako je třeba Obraz Doriana Graye, si povíme hned v další části.

Vojtěch: Přesně. A právě v kontrastu s jeho tragickým osudem je fascinující, jak něžné a citlivé pohádky dokázal psát. Jednou z nejznámějších je právě Šťastný princ.

Karolína: To je pravda. Většina lidí si ho spojí s Dorianem Grayem, ale jeho pohádky jsou... jiné. O čem tedy Šťastný princ je?

Vojtěch: No, představ si krásnou, pozlacenou sochu prince, která stojí na vysokém sloupu nad městem. Všichni ji obdivují. Má oči ze safírů a v jílci meče velký rubín.

Karolína: Zní to jako takový... dobový influencer. Všichni ho sledují a obdivují.

Vojtěch: To je dobré přirovnání! Jenže tenhle princ není tak šťastný, jak vypadá. Ze své výšky totiž vidí všechnu tu bídu a utrpení ve městě, se kterým nemůže nic dělat.

Karolína: A tady na scénu přichází vlaštovka, že?

Vojtěch: Přesně tak. Malý vlaštováček, který letí do Egypta za teplem. Na noc se usadí u nohou sochy, ale probudí ho princovy slzy.

Karolína: Socha pláče? To muselo vlaštovku překvapit.

Vojtěch: Určitě. A princ ho poprosí o pomoc. Chce, aby vlaštováček vzal drahokamy z jeho těla a rozdal je chudým. Nejdřív rubín pro švadlenu s nemocným synem.

Karolína: A vlaštováček souhlasí?

Vojtěch: Ano, i když se mu nechce, protože spěchá. Pak ho princ přemluví, aby zůstal ještě jednu noc a odnesl jedno jeho oko – safír – chudému studentovi, který píše divadelní hru.

Karolína: Takže princ postupně přichází o všechnu svou krásu, aby pomohl ostatním.

Vojtěch: Přesně. A nakonec i o druhé oko pro chudou dívenku se sirkami. V tu chvíli je princ úplně slepý.

Karolína: A co vlaštovka? Co ji přimělo zůstat, i když se blížila zima?

Vojtěch: Láska k princi. Zůstane s ním a stane se jeho očima. Vypráví mu o tom, co se děje ve městě. A princ ho pak posílá, aby oloupal všechen zlatý plíšek z jeho těla a rozdal ho chudým dětem.

Karolína: To je tak smutné. Princ je teď jen ošklivá, šedá socha.

Vojtěch: Bohužel. A zima je čím dál krutější. Vlaštováček, který není na sníh zvyklý, nakonec umrzne princi u nohou. V ten moment princi pukne jeho olověné srdce.

Karolína: To je strašný konec. A co se stane se sochou?

Vojtěch: Radní ji nechají strhnout, protože už není krásná, a tudíž ani užitečná. Chtějí ji roztavit, ale to zlomené olověné srdce se roztavit nedá.

Karolína: A tak ho vyhodí?

Vojtěch: Vyhodí ho na smetiště, hned vedle mrtvého tělíčka vlaštovky. Ale tady přichází to poselství. Bůh pošle anděla, aby z města přinesl dvě nejcennější věci.

Karolína: A anděl přinese...?

Vojtěch: Přinese právě to puklé srdce a mrtvou vlaštovku. Je to příběh o tom, že skutečná krása a hodnota není na povrchu, ale v obětavosti a soucitu. A právě těmito tématy jsou protkané i jeho další pohádky.

Karolína: To je tak krásně melancholické. A je úžasné, jak Wilde používá jazyk k podtržení těch emocí. Třeba ty zdrobněliny jako 'Vlaštovičko' nebo oslovení 'můj drahý'.

Vojtěch: Přesně. A nejen to. Používá i přirovnání, třeba 'rty rudé jako granátová jablka', nebo epizeuxis, to známé opakování 'Vlaštovko, Vlaštovko'. Je to celé velmi poetické.

Karolína: Celý ten jeho přístup k životu a umění mi trochu připomíná jinou skupinu... takové rebely. Mluvím o prokletých básnících.

Vojtěch: Skvělý postřeh! Autoři jako Edgar Allan Poe s dílem 'Jáma a kyvadlo' nebo Paul Verlaine. Žili naplno, bohémsky, a hledali krásu i v ošklivosti.

Karolína: Takže jejich hlavní myšlenkou byla svoboda, nezávislost na společnosti a právo na vlastní, osobité vidění světa?

Vojtěch: Přesně tak. Ve své době často pobuřovali a nebyli pochopeni. Ale právě proto inspirovali další generace umělců.

Karolína: Takže to bychom měli. Od Oscara Wildea po prokleté básníky. Děkujeme, že jste s námi dnes byli. Vojtěchu, díky moc za skvělý přehled.

Vojtěch: Taky děkuju, Karolíno. A vám, posluchačům, přejeme hodně štěstí u zkoušek.

Karolína: Přesně tak. Mějte se krásně a u dalšího dílu Studyfi Podcastu zase na slyšenou!