Test na Nemocenské pojištění v České republice

Otázka 1: Účast na nemocenském pojištění pro zaměstnance vzniká ze zákona a je povinná.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (kam řadíme i příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) vzniká ze zákona a je povinná.

Otázka 2: Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období 12 měsíců dělí pouze počtem pracovních dnů.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Denní vyměřovací základ (DVZ) se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (12 měsíců) se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Otázka 3: Které z následujících tvrzení správně popisují podmínky vzniku povinné účasti na nemocenském pojištění pro zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce (DPP) a zaměstnání malého rozsahu?

A. U zaměstnání na základě DPP vzniká povinná účast, pokud je příjem v kalendářním měsíci vyšší než 12 000 Kč a práce je vykonávána na území ČR.

B. U zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn pouze v těch měsících, ve kterých dosáhl příjmu alespoň v příslušné rozhodné výši.

C. U zaměstnání na základě DPP vzniká povinná účast, pokud je sjednaný měsíční příjem alespoň 4 500 Kč, bez ohledu na výkon práce.

D. U zaměstnání malého rozsahu musí mít zaměstnanec alespoň 90 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních 4 měsících pro vznik povinné účasti.

Vysvětlení: Povinná účast na nemocenském pojištění u dohody o provedení práce vzniká, pokud zaměstnanec vykonává práci na území ČR a v kalendářním měsíci, v němž dohoda trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 12 000 Kč. U zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn pouze v těch měsících, v nichž dosáhl alespoň příjmu v příslušné rozhodné výši. Tvrzení o 4 500 Kč se týká obecného rozhodného příjmu, nikoli specificky DPP, a podmínka 90 dnů pojištění v posledních 4 měsících se vztahuje k nároku na dlouhodobé ošetřovné, nikoli ke vzniku účasti na pojištění pro zaměstnání malého rozsahu.

Otázka 4: Které tvrzení o redukčních hranicích pro výpočet dávek nemocenského pojištění je pravdivé?

A. Výši redukčních hranic vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

B. Do první redukční hranice se u nemocenského započítává 100 % denního vyměřovacího základu (DVZ).

C. V roce 2026 jsou stanoveny tři redukční hranice, přičemž nejvyšší z nich činí 4 897 Kč.

D. Z části denního vyměřovacího základu mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává 60 %.

Vysvětlení: Výši redukčních hranic vyhlašuje MPSV každý rok formou Sdělení ve Sbírce zákonů, takže tvrzení 0 je správné. Pro nemocenské se do první redukční hranice započítává 90 % DVZ, nikoli 100 %, proto je tvrzení 1 nesprávné. V roce 2026 jsou redukční hranice stanoveny na 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč, takže tvrzení 2 je správné. Z části DVZ mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává 30 %, nikoli 60 %, proto je tvrzení 3 nesprávné.

Otázka 5: OSSZ přizná dávku ještě před posouzením nároku na ni.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: OSSZ nejprve nárok na dávku posoudí a teprve v případě splnění všech podmínek dávku přizná.