Napětí v Zeminách: Kompletní Průvodce pro Studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že se vodorovné geostatické napětí označuje jako zemní tlak v klidu, avšak neobsahují žádné podrobnosti ani metody jeho výpočtu.
A. Geologické rozhraní a vrstevnatost zemin
B. Mechanické parametry zemin, jako jsou objemové tíhy
C. Hydrogeologické podmínky, včetně hladiny podzemní vody a proudění
D. Rychlost sedání zeminy
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že pro stanovení svislého napětí (sigma, sigma', u) je nutné zahrnout geologická rozhraní (vrstevnatost), parametry zemin (např. objemové tíhy) a hydrogeologické podmínky (např. volná hladina podzemní vody, proudění). Rychlost sedání zeminy je důsledkem a aplikací znalosti efektivního napětí, nikoli vstupním parametrem pro jeho výpočet.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Vzorec pro velikost svislého efektivního napětí při sestupném proudění je v materiálech explicitně uveden jako 𝝈´ 𝐯,𝟐 = 𝛾 𝑠𝑎𝑡 − 𝛾 𝑤 𝑧 + 𝑖𝑧𝛾 𝑤 = 𝜸´ + 𝒊𝜸 𝒘 𝒛.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály pro vzestupné proudění explicitně uvádějí vzorec pro kritický hydraulický gradient jako i_cr = γ' / γ_w, kde γ' je efektivní objemová tíha a γ_w je objemová tíha vody.
A. Když je překročen kritický hydraulický gradient i_cr.
B. Když efektivní napětí γ´ (nebo σ´) dosáhne nulové hodnoty.
C. Když je dynamická viskozita vody menší než 0,001 Nsm-2.
D. Když objemová tlaková síla na zeminu j je rovna nule.
Vysvětlení: Podle studijních materiálů dochází k porušení zdvihem dna při vzestupném proudění, je-li překročen kritický hydraulický gradient i_cr. Materiál dále uvádí, že k tomu dochází, když se efektivní napětí γ´ (zastoupené jako γ´ v rovnici pro i_cr) rovná nule, což je podmínka pro dosažení kritického gradientu. Tedy obě podmínky jsou správné.