Mozkový Krevní Oběh, Mok & Bariéra: Kompletní Rozbor
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
13 kartiček
Otázka: Jaké objemy tekutin mimo buňky jsou v mozku a míchě (krev, mezibuněčná tekutina, mozkomíšní mok v dutinách a v subarachnoidálním prostoru)?
Odpověď: Cca 100 ml krve v cévách, 200 ml mezibuněčné tekutiny, ~35 ml mozkomíšního moku v mozkových dutinách a ~100 ml v subarachnoidálních prostorech.
Otázka: Kde a v jakém množství se tvoří mozkomíšní mok a kde se vstřebává?
Odpověď: Tvoří se v plexus chorioidei v mozkových komorách v množství cca 650 ml/den a vstřebává se v arachnoideálních granulacích.
Otázka: Jaká je hlavní mechanická funkce mozkomíšního moku a jak ovlivňuje vnímánou hmotnost mozku in situ?
Odpověď: Mok působí jako mechanická ochrana při pohybech hlavy; díky vztlaku je hmotnost mozku in situ snížena na cca 50 g (oproti ~1400 g ve vzduchu).
Otázka: Co omezuje přechod látek mezi krví a mozkem a z čeho se tato struktura skládá?
Odpověď: Hematoencefalická bariéra omezuje přechod. Skládá se z těsně spojených endotelových buněk vlásečnic a výběžků gliových buněk přiléhajících z vnější st
Otázka: Které látky procházejí hematoencefalickou bariérou volně a které přenosy jsou funkčně zvlášť významné?
Odpověď: Volně difundují kyslík, oxid uhličitý a voda. Z funkčního hlediska jsou zvlášť významné přenosy glukózy, aminokyselin a iontů.
Otázka: Proč je řízený transport iontů přes hematoencefalickou bariéru důležitý?
Odpověď: Protože udržuje prostředí nervových buněk a brání prudkým změnám koncentrace v mezibuněčné tekutině.
Otázka: Kde hematoencefalická bariéra chybí a co to umožňuje v těchto místech?
Odpověď: Chybí například v hypofýze; umožňuje přechod neurosekrečních produktů neuronů do krve nebo přístup složek plazmy k chemosenzitivním nervovým buňkám.
Otázka: Jaký je celkový průtok krve mozkem a proč je důležitý?
Odpověď: Průtok je 750–1000 ml za minutu a je základní podmínkou činnosti nervových buněk.
Otázka: Co udržuje průtok krve mozkem relativně stálý při změnách arteriálního tlaku?
Odpověď: Autoregulační mechanismy, které udržují průtok relativně stálý při středním arteriálním tlaku v rozmezí 60–150 mmHg.
Otázka: Jak autoregulace cerebralních arteriol reaguje na změny systémového krevního tlaku?
Odpověď: Při zvýšení systémového tlaku se arterioly zúží; při poklesu tlaku se rozšíří.