Molière a francouzský klasicismus: Shrnutí pro studenty
Délka: 1 minut
Molière, mistr kritiky
Pravidla klasicismu
Martin: Znáš ten pocit, když někdo předstírá, že je něco, co není? Nebo je tak neuvěřitelně lakomý? Přesně na tyhle lidské slabosti cílil mistr francouzského dramatu, Molière.
Tereza: Přesně tak! Posloucháte Studyfi Podcast. A Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, byl v 17. století ve Francii naprostá hvězda. Byl to herec, režisér a hlavně dramatik na dvoře krále Ludvíka XIV.
Martin: Takže si žil jako král, ne?
Tereza: No, ne tak docela. Založil sice divadlo, ale to zkrachovalo a on skončil ve vězení pro dlužníky. Později ale vedl kočovnou společnost a nakonec se proslavil.
Martin: A co ta jeho dramata? Bylo to takové to přísné umění, kde všechno muselo mít řád?
Tereza: Ano, to je klasicismus. Jeho hry, jako třeba *Tartuffe* nebo *Zdravý nemocný*, musely dodržovat jednotu času, místa a děje. Vše se muselo odehrát během 24 hodin na jednom místě.
Martin: To zní... trochu omezující.
Tereza: Možná, ale díky tomu se Molière mohl soustředit na kritiku pokrytectví a společenských nešvarů. Vedle něj tvořil třeba Pierre Corneille, autor *Cida*. Molière byl prostě génius v odhalování lidské povahy.