Test na Minerální výživa rostlin

Otázka 1: Rostliny nemohou aktivně měnit pH v rhizosféře, jelikož příjem minerálních živin kořeny nemá na půdní chemismus žádný prokazatelný dopad.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Rostliny aktivně mění pH v rhizosféře, například při příjmu dusičnanových iontů (NO3-) se rhizosféra alkalizuje, zatímco při příjmu amonných iontů (NH4+) se okyseluje. Kořeny navíc vylučují organické látky, jako jsou kyseliny a cukry, které přímo i nepřímo ovlivňují půdní chemismus.

Otázka 2: Které tvrzení přesně popisuje funkci fytosideroforů v procesu získávání železa rostlinami?

A. Jsou to membránově vázané enzymy redukující Fe3+ na Fe2+ na povrchu kořenů všech rostlin.

B. Zajišťují translokaci železa xylémem ve formě komplexů s organickými kyselinami.

C. Jedná se o specifické chelátory vylučované kořeny trav, které po navázání železa umožňují příjem chelátového komplexu do buňky a jeho následnou vnitrobuněčnou redukci.

D. Slouží k ukládání přebytečného železa ve formě fytoferitinů ve vakuolách.

Vysvětlení: Fytosiderofory jsou specifické chelátory vylučované kořeny trav. Tyto chelátory se vážou na železo a následný chelátový komplex je přijímán do buňky, kde dochází k vnitrobuněčné redukci železa. Tento mechanismus probíhá výhradně u trav.

Otázka 3: Fytohormony ze skupiny cytokininů přímo regulují příjem nitrátových iontů do rostlinných kořenů.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že fytohormony ze skupiny cytokininů indukují tvorbu enzymu nitrátreduktázy, který je zapojen do asimilace nitrátových iontů. V diagramu popisujícím regulaci příjmu, translokace a asimilace nitrátových iontů nejsou cytokininy uvedeny jako přímý regulátor příjmu nitrátových iontů nebo exprese genů pro jejich přenašeče.

Otázka 4: Enzym nitrogenáza je odolný vůči přítomnosti kyslíku v prostředí.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Enzym nitrogenáza je nevratně poškozován kyslíkem.

Otázka 5: Které z následujících tvrzení správně popisuje část procesu symbiotické fixace dusíku mezi rostlinou a bakterií?

A. Aktivace lektinů na povrchu kořenových vlásků hostitelské rostliny pod vlivem nod-faktorů usnadňuje průnik bakterií.

B. Bakterie Rhizobium v reakci na flavonoidy z kořenů rostliny indukují expresi nod-genů a produkci nod-faktorů.

C. Přeměna amonných iontů na nitráty (nitrifikace) je klíčovou fází pro vznik hlízkové symbiózy.

D. Po průniku bakterií do buněk kůry dochází nejprve k přímé fixaci molekulového dusíku enzymem nitrátreduktázou.

Vysvětlení: Možnosti 0 a 1 přesně popisují fáze vzniku symbiotické vazby uvedené ve studijních materiálech v části „PRŮBĚH VZNIKU SYMBIOTICKÉ VAZBY“. Konkrétně, vylučování flavonoidů z kořenů rostlin spouští u bakterií Rhizobium indukci nod-genů a tvorbu nod-faktorů (bod 1 a 2). Nod-faktory poté v rostlině aktivují lektiny na povrchu kořenových vlásků, což usnadňuje průnik bakterií (bod 3). Možnost 2 popisuje nitrifikaci, což je proces přeměny dusíku v půdě, nikoli fáze symbiotické fixace. Možnost 3 je chybná, protože fixaci molekulového dusíku provádí enzym nitrogenáza, nikoli nitrátreduktáza (která slouží k redukci nitrátů), a navíc k ní nedochází „nejprve“ po průniku, ale až po tvorbě bakteroidů a leghemoglobinu (bod 5 a 6).