Migrační a azylová politika v ČR a EU: Průvodce pro Studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály sice zmiňují "ROLE SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA V PŘIJÍMACÍM, POBYTOVÉM A INTEGRAČNÍM STŘEDISKU" jako téma, ale neposkytují žádné konkrétní informace ani popis úkolů nebo odpovědností sociálního pracovníka v azylové proceduře, včetně posuzování podmínek pro udělení azylu či doplňkové ochrany.
A. Pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU.
B. Pro nelegální migranty, kteří se ocitnou na českém území bez povolení.
C. Pro uprchlíky prchající před válkou či pronásledováním, kteří v ČR žádají o azyl.
D. Pro migranty, kteří povinně absolvují jazykové kurzy v rámci integrace.
Vysvětlení: Detenční zařízení jsou dle studijních materiálů určena pro nelegální migranty, kteří se ocitnou na českém území bez povolení. Nejsou určena pro vysoce kvalifikované pracovníky, žadatele o azyl nebo pro účastníky jazykových kurzů.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Post-azylová fáze v České republice skutečně zahrnuje začlenění do společnosti, které se zaměřuje na práci, bydlení, vzdělávání a sociální služby pro osoby, kterým byla udělena ochrana.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Cílem Společného evropského azylového systému (CEAS) je zajistit, aby osoby, které prchají před pronásledováním nebo válkou, měly v celé EU spravedlivý a jednotný přístup k azylu.
A. Účinně nereguluje legální migraci pracovních sil.
B. Způsobuje přetížení azylových systémů států na vnějších hranicích EU.
C. Nepodporuje integraci migrantů po udělení azylu.
D. Nedostatečně využívá agenturu Frontex k ochraně hranic.
Vysvětlení: Dublinské nařízení stanovuje, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná první země vstupu migranta do EU. To vede k přetížení azylových systémů zemí na vnějších hranicích EU, jako jsou Itálie a Řecko, což je problém přímo zmíněný ve studijních materiálech.