Podcast na Michal Viewegh

Kapitoly

Kdo je Michal Viewegh?

Dvě knihy, jeden příběh

Od učitele ke spisovateli

Psaní s veřejností a osobní život

Nejznámější díla a filmové adaptace

Autobiografie a další žánry

Ocenění a boj s bulvárem

Osudová událost

Změna perspektivy

Právní bitva s bulvárem

Závěrečné shrnutí

Přepis

Martin: Věděli jste, že nejprodávanější současný český spisovatel si po prasknutí aorty nepamatoval ani vlastní knihy? Zní to jako námět na román.

Klára: Přesně. A o tomhle autorovi si dnes budeme povídat. Vítejte u Studyfi Podcastu. Tím autorem je samozřejmě Michal Viewegh.

Martin: Je to opravdu fenomén. Prakticky každý rok vydal bestseller a jeho knih se prodaly miliony. Ale ta zdravotní příhoda mu změnila život.

Klára: Absolutně. Ztratil velkou část paměti a musel se znovu učit psát i běžné věci. Je obdivuhodné, že to nevzdal a dál tvoří, i když jinak.

Martin: Když se řekne Viewegh, většině lidí naskočí asi film Účastníci zájezdu. Ta kniha je dodnes neuvěřitelně populární.

Klára: Určitě, to je jeho nejznámější dílo. Ale slyšel jsi o jeho experimentu s romány pro muže a pro ženy?

Martin: To zní jako past! O co jde? To jako že jedna kniha je modrá a druhá růžová?

Klára: Skoro. Napsal dva romány, které popisují stejný partnerský příběh. Jeden z pohledu muže, druhý z pohledu ženy.

Martin: Takže si přečteš obě a konečně pochopíš, co si ten druhý vlastně myslí? To je geniální!

Klára: Přesně tak! A teď se pojďme podívat na dalšího autora, který...

Martin: Dobře, tak jsem zvědavý. Kdo to bude?

Klára: Autor, jehož jméno zná v Česku snad úplně každý. Michal Viewegh.

Martin: Tak to ano! To je jméno, které je prakticky synonymem pro moderní českou populární literaturu. Toho prostě nejde minout.

Klára: Přesně tak. Narodil se v roce 1962 a je bezpochyby nejúspěšnějším českým spisovatelem po revoluci.

Martin: Nejúspěšnějším? To je silné tvrzení. To se bavíme čistě o prodejích knih?

Klára: Přesně o těch. Prodal přes milion výtisků. To je číslo, o kterém si většina českých autorů může nechat jen zdát. A co je důležité, není to jen komerční úspěch. Už v roce 1993 získal prestižní Cenu Jiřího Ortena.

Martin: Aha! Takže to není jen o tom, že se dobře prodává, ale že ho na začátku kariéry ocenila i odborná kritika.

Klára: Přesně tak. Což je skvělý odrazový můstek.

Martin: A jaká byla jeho cesta k tomu, aby se stal spisovatelem na plný úvazek? Vsadím se, že to nebylo hned.

Klára: Nebylo, jeho cesta nebyla úplně přímá. Po gymnáziu v Benešově totiž nejdřív zkusil studovat ekonomii na VŠE.

Martin: Ekonomii? To mi k němu moc nesedí.

Klára: Jemu očividně taky ne. Moc ho to nebavilo, takže přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudoval češtinu a pedagogiku.

Martin: Takže je původně učitel! To mi dává mnohem větší smysl, hlavně když si vzpomenu na knihu *Výchova dívek v Čechách*.

Klára: Přesně. Po dokončení vysoké školy chvíli učil na základní škole v Praze na Zbraslavi. Ale pozor, už během studií, od roku 1983, publikoval povídky v Mladé frontě.

Martin: Takže ho to k psaní táhlo už dávno. A kdy udělal ten finální krok a stal se spisovatelem z povolání?

Klára: Učitelskou dráhu opustil v roce 1993. Potom byl dva roky redaktorem v nakladatelství Český spisovatel a pak už se vrhl na psaní na sto procent.

Martin: Na něm je zajímavé, jak se nebojí experimentovat. Slyšel jsem, že zkoušel psát román online se čtenáři?

Klára: Ano, to byl jeho *Blogový román Srdce domova*. Byl to vůbec první český spisovatel, který si něco takového vyzkoušel. Byla to vlastně taková otevřená škola tvůrčího psaní, která vznikala v reálném čase na internetu.

Martin: To zní na jednu stranu skvěle, ale na druhou... psaní je přece taková osamělá práce. Není to divné, mít u toho publikum?

Klára: On sám to přiznává. Často říká, že spisovatelství je osamělé povolání a že u počítače tráví sám klidně i deset hodin denně.

Martin: Uf, to je zápřah. A co jeho osobní život? Ten se v jeho knihách odráží hodně, že?

Klára: Velmi často. Byl dvakrát ženatý a má tři dcery. A právě tyhle rodinné a partnerské motivy jsou pro jeho tvorbu naprosto klíčové.

Martin: Jasně, stačí si vzpomenout na knihy jako *Biomanželka* nebo *Biomanžel*. Tam je ta autobiografická linka hodně silná.

Klára: Přesně tak. On se nebojí jít s kůží na trh, a to čtenáři oceňují.

Martin: Když se řekne Viewegh, co ti naskočí jako první? U mě jsou to jednoznačně *Báječná léta pod psa*.

Klára: To je absolutní klasika. Jeho autobiografický román z roku 1992, který geniálně zachycuje atmosféru od normalizace až po pád komunismu. A film z roku 1997 je stejně legendární.

Martin: A hned potom si vybavím *Účastníky zájezdu*. To je nesmrtelný film a kniha taky.

Klára: Ano! Kdo by neznal hlášky z toho filmu. Je to dokonalá přehlídka českých charakterů na dovolené v Itálii. A pak je tu samozřejmě série "románů pro někoho".

Martin: Myslíš *Román pro ženy* a *Román pro muže*?

Klára: Přesně. Viewegh je pro filmaře prostě sázka na jistotu. Jeho příběhy jsou čtivé, mají spád, vtipné dialogy... Ideální materiál pro filmové plátno. Zfilmována byla i *Výchova dívek v Čechách*, *Vybíjená* nebo třeba *Případ nevěrné Kláry*.

Martin: Je to vlastně takový český Stephen King, co se týče počtu filmových adaptací.

Klára: To je docela trefné přirovnání!

Martin: Už jsme zmínili tu autobiografickou linku. Které jeho knihy jsou v tomto ohledu nejdůležitější?

Klára: Kromě už zmíněných *Báječných let* je to určitě volná trilogie *Biomanželka*, *Biomanžel* a *Dula*. Tam s velkou ironií popisuje krizi středního věku, partnerské vztahy a stárnutí.

Martin: A co když se chci o něm dozvědět ještě víc?

Klára: Pak sáhni po jeho denících. Napsal třeba *Báječný rok* nebo knihu *Můj život po životě*, kde velmi otevřeně popisuje rekonvalescenci po prasknutí aorty.

Martin: Páni, to muselo být drsné. Ale on nepíše jen romány. Vím, že má na kontě i povídky.

Klára: Ano, několik sbírek. Například *Povídky o manželství a o sexu*, které posloužily jako předloha k filmu *Nestyda*. A co je zajímavé, píše i literární parodie.

Martin: Parodie? Takže si dělá legraci z jiných autorů?

Klára: Přesně tak. V knihách *Nápady laskavého čtenáře* si bere na paškál styl slavných českých i světových spisovatelů. Je to důkaz, že má obrovský cit pro jazyk a styl.

Martin: Mluvili jsme o Ceně Jiřího Ortena na začátku. Má i nějaké další významné ceny?

Klára: Určitě. Získal například čtenářskou cenu Magnesia Litera za *Vybíjenou* nebo cenu Český Bestseller za knihu *Mráz přichází z Hradu*. To jen potvrzuje, jak je u čtenářů oblíbený.

Martin: Takže ho milují čtenáři i filmaři. Jaký má vztah s médii? Vím, že s bulvárem to bylo docela divoké.

Klára: To je slabé slovo. Dlouhodobě se s bulvárními médii soudí kvůli ochraně osobnosti a zveřejňování lží. V roce 2009 dokonce spolu s hercem Markem Vašutem inicioval petici proti nekalým praktikám bulváru.

Martin: Takže se nebojí ozvat. To je mi sympatické.

Klára: Rozhodně. Michal Viewegh je zkrátka fenomén. Můžete ho milovat, můžete ho kritizovat za to, že je příliš komerční, ale jeho vliv na českou literaturu a popkulturu za posledních třicet let mu nikdo nevezme.

Martin: Perfektní shrnutí. Takže od Viewegha, který tak mistrně mapuje moderní české vztahy a společnost, se teď posuneme k někomu úplně jinému.

Klára: Přesně tak. K autorovi, který se díval mnohem hlouběji do historie a lidské duše.

Martin: A než se posuneme dál, pojďme se ještě na chvíli zastavit u Viewegha. Protože je tu jedna událost, která naprosto změnila jeho život i psaní.

Klára: To rozhodně. Mluvíme o desátém prosinci 2012. Byl to den, kdy mu praskla aorta.

Martin: To zní... neuvěřitelně vážně. Byl v ohrožení života, že?

Klára: Naprosto. Ležel v IKEMu a lékaři bojovali o jeho život. Nakonec se jeho stav naštěstí podařilo stabilizovat.

Martin: Jaké to pro něj mělo následky? Vím, že rehabilitace byla dlouhá.

Klára: Velmi. Po IKEMu byl na klinice Malvazinky. Sám uváděl, že trpěl melancholií, měl výpadky paměti a bylo pro něj těžké začít znovu pracovat.

Martin: To muselo být hrozné. Ale slyšel jsem, že mu to dalo i nový pohled na svět.

Klára: Přesně tak. Řekl, a teď cituji: „Už nesleduju kritiku, bulvár ani politiku. Nenakupuju, nic nesháním.“ Uvědomil si, že devadesát procent lidí s prasklou aortou nepřežije.

Martin: To člověku změní priority. Já bych asi taky přestal číst zprávy.

Klára: Přesně. A tuhle traumatickou zkušenost pak umělecky zpracoval ve své knize Biomanžel.

Martin: Skvělé. Děkujeme za tenhle vhled. Tak a teď už se opravdu pojďme podívat na toho dalšího autora.

Klára: Přesně tak. A ten další autor nás zavede do světa práva. Konkrétně k jeho velmi známému sporu s bulvárním deníkem Aha!.

Martin: Aha, myslíš ten případ kvůli článku „Má tajnou milenku“ z roku 2004? O tom jsem určitě někde četl.

Klára: Přesně ten. Trvalo to roky, ale v roce 2012 Ústavní soud konečně uznal jeho stížnost. Rozhodl, že původní odškodnění 200 tisíc korun bylo nedostatečné.

Martin: To je zajímavé. A jaký byl hlavní argument soudu pro navýšení té částky?

Klára: Hlavní myšlenka byla, že článek hrubě porušil jeho právo na respekt k lidské důstojnosti a soukromému životu. A ochrana těchto základních práv je prostě cennější.

Martin: Takže peníze až na druhém místě, hlavní je princip. To se mi líbí. Je to vlastně takový boj Davida s Goliášem.

Klára: Přesně tak se to dá říct. A David v tomto případě vyhrál a vytvořil důležitý precedent pro podobné případy v budoucnu.

Martin: Skvělé. Tím jsme se dostali na konec dnešního dílu. Zase jsme viděli, jak jsou život a tvorba autorů neoddělitelně spjaté.

Klára: Přesně tak. Od osobních traumat, které vedly k Biomanželovi, až po právní bitvy na ochranu soukromí. Všechno se počítá.

Martin: Děkujeme, že jste byli s námi. Doufáme, že jste si to užili a něco nového se dozvěděli. Za mikrofonem se loučí Martin...

Klára: ...a Klára. Mějte se krásně a na slyšenou u dalšího dílu Studyfi Podcastu.