Test: Obecné mezinárodní vztahy a teorie - politické aspekty, Konflikty, bezpečnost a geopolitika, Environmentální bezpečnost a klima, Právo, bezpečnost a environmentální výzvy, Ekonomika mezinárodních vztahů - mezinárodní finance a instituce, Ekonomika mezinárodních vztahů - mezinárodní obchod, Ekonomika mezinárodních vztahů - závislost a světový systém, Globální rozvoj a bezpečnost, Geopolitika a bezpečnostní dopady demografie, Bezpečnost a migrace, Evropská integrace a instituce EU, Politika a rozpočet Evropské unie, Evropské dějiny 17.–19. století: Francie 17. století, Evropské dějiny 17.–19. století: Ludvík XIV. a francouzský absolutismus, Evropské dějiny 17.–19. století: Francouzská revoluce a napoleonské války, Evropské dějiny 17.–19. století: Napoleon a evropská politika, Evropské dějiny 17.–19. století: Velmoci a Vídeňský systém, Evropské dějiny 17.–19. století: Revoluce a diplomatické reakce 19. století, Evropské dějiny 17.–19. století: Revoluce 1848–1849, Evropské dějiny 17.–19. století: Velmoci a mezinárodní politika 19. století, Evropské dějiny 17.–19. století: Balkán a východní otázka, Evropské dějiny 17.–19. století: Přechod k 20. století a velmocenské vztahy, Evropské dějiny 17.–19. století: Národní hnutí a sjednocení, Evropské dějiny 17.–19. století: Rusko a asijská politika, Světové války a meziválečné uspořádání, Studená válka – diplomacie, Studená válka – bezpečnost Evropy, Studená válka – studie a analýzy, Studená válka – mezinárodní politika, Studená válka – vztahy SSSR–USA, Pád komunismu a rozpad sovětského bloku, Česká republika – integrace a členství, Zahraniční politika ČR, Zahraniční politika ČR – EU, Evropská integrace a rozšíření, Zahraniční politika ČR – sousední státy, Zahraniční politika ČR – Visegrád a střední Evropa, Zahraniční politika a bezpečnost ČR, Bezpečnostní politika ČR a NATO, Makroregiony, geografie a demografie, Balkán a regionální konflikty, Instituce globální politiky: mezinárodní organizace, Instituce globální politiky: nestátní aktéři, ČR, Rusko a regionální bezpečnost, Energetika, bezpečnost a geopolitika, Bezpečnostní a obranná politika ČR, Dějiny SSSR a komunistické politiky, Jaderné zbraně a strategie, Kontrola a odzbrojování jaderných zbraní a smlouvy, Obecné mezinárodní vztahy a teorie - přehled, Stát, národ a politická identita, Moc v mezinárodních vztazích a rozložení moci, Metodologie výzkumu v zahraniční politice, Měření a validita v zahraniční politice, Koloniální impéria a dekolonizace, Britské impérium a dominia, Dekolonizace a globální závislost, Obecné mezinárodní vztahy a teorie - postpozitivní směry, Obecné mezinárodní vztahy a teorie - realismus, Obecné mezinárodní vztahy a teorie - strukturální teorie, Obecné mezinárodní vztahy a teorie - liberalismus, Obecné mezinárodní vztahy a teorie - marxismus a světový systém, Analýza zahraniční politiky: teorie FPA
20 otázek
Otázka 1: Realismus předpokládá, že státy v mezinárodním prostředí primárně spoléhají na kolektivní bezpečnostní systémy namísto svépomoci.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Princip svépomoci (selfhelp) v realismu zdůrazňuje, že v anarchickém mezinárodním prostředí si každý stát musí pomoci sám. Materiály dále uvádějí, že státy jednají z vlastního zájmu (přežití, bezpečnost) a že vytváření kolektivních bezpečnostních systémů je v praxi problematické, protože nelze definovat společný kolektivní zájem.
Otázka 2: Která tvrzení správně vystihují aspekty Kennanovy strategie zadržování a jeho pohledu na mezinárodní vztahy?
A. Kennan zastával názor, že sovětská politika je primárně pragmatická, nikoli výhradně ideologická.
B. Prohlašoval, že morálka je v mezinárodních vztazích nepřípustná a státy by měly jednat pragmaticky.
C. Preferoval „zákulisní diplomacii“ vedenou profesionály před „diplomacií na nejvyšší úrovni“ reflektující názory veřejnosti.
D. Cílem strategie zadržování bylo krátkodobé zvrácení vnitřní politiky SSSR a svržení jeho režimu.
Vysvětlení: George Kennan tvrdil, že sovětská politika je pragmatická, nikoli řízená ideologií, a zastával názor, že morálka je v mezinárodních vztazích nepřípustná a je nutné se zaměřovat pragmaticky. Dále rozlišoval diplomacii na „diplomacii na nejvyšší úrovni“ (záporná, ovlivněná veřejností) a „zákulisní diplomacii“ (kladná, vedená profesionály). Strategie zadržování měla za cíl omezovat expanzi SSSR a změnit jeho politiku v dlouhodobém horizontu, nikoli ji krátkodobě zvrátit nebo svrhnout režim.
Otázka 3: Jsou jednotky v anarchickém mezinárodním systému funkčně vysoce diferencované a plní jedinečné a vzájemně se doplňující role, které se liší stát od státu?
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Jednotky anarchického systému jsou funkčně nerozlišitelné a všechny státy v mezinárodním systému jsou z funkčního hlediska podobné, nuceny chovat se stejně, přičemž jejich hlavní funkcí je usilovat o vlastní bezpečnost.
Otázka 4: Které z následujících principů definují vnitrostátní jednotku podle studijních materiálů?
A. principu organizace
B. diferenciace jednotek
C. rozdělení způsobilostí mezi jednotkami
D. distribuce schopností jednotek v mezinárodním systému
Vysvětlení: Vnitrostátní jednotka je podle studijních materiálů definována podle 1) principu organizace, 2) diferenciace jednotek a 3) rozdělení způsobilostí mezi jednotkami. Distribuce schopností jednotek v mezinárodním systému je jedním ze tří rysů struktury mezinárodního systému, nikoli principem definice vnitrostátní jednotky.
Otázka 5: Návrat k státně-centrickému modelu je jedním ze znaků liberálního neoinstitucionalismu.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Jedním ze čtyř znaků liberálního neoinstitucionalismu je návrat k státně-centrickému modelu, což je de facto návrat k realismu.