Metody tlakového svařování: Rozbor a shrnutí pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Kovářské svařování je nejstarší metoda, kde se spojované materiály zahřejí v kovárně na svařovací teplotu a poté se spojují kováním. Vznik tepla průchodem elektrického proudu místem styku je principem svařování elektrickým odporem, nikoli kovářského svařování.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Elektrody bývají většinou válcového tvaru s výměnnými měděnými čepičkami.
A. Spoj vzniká výhradně tavením základního materiálu s použitím přídavného materiálu, který se následně smrští.
B. Spoj se tvoří působením tlaku a tepla mezi spojovanými materiály, přičemž tavení není nutné a spoj může vznikat plastickou deformací.
C. Spoj se vytváří pouze difuzí atomů na styčné ploše za extrémně vysokých teplot bez přítomnosti tlaku.
D. Spoj vzniká plastickou deformací materiálů pouze za studena, bez jakéhokoli nahřívání.
Vysvětlení: Dle studijních materiálů spoj při svařování tlakem vzniká působením tlaku a tepla mezi spojovanými materiály. Tavení zde není nutné, ale je používané, a spoj může vznikat pomocí plastické deformace. Výsledkem je pevný spoj bez přídavného materiálu.
A. Spoj vzniká difuzí atomů jednotlivých prvků na styčné ploše za vysoké teploty.
B. Materiály se spojují plastickou deformací pod vysokým tlakem, a to bez zahřátí.
C. Probíhá zahřátím materiálů v kovárně na svařovací teplotu.
D. Teplo pro svařování zde vzniká třením dvou povrchů o sebe a působením tlaku.
Vysvětlení: Svařování tlakem za studena probíhá bez zahřátí materiálu a spoj se tvoří působením vysokého tlaku, který způsobí plastickou deformaci materiálů.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Ohřev materiálu při indukčním svařování zajišťuje indukční cívka, nikoliv laserový paprsek.