Podcast na Magický realismus

Kapitoly

Svět, kde je všechno možné

Realita s kapkou magie

Jazyk plný barev a snů

Odkud se vzal název?

Kdo jsou hlavní hvězdy?

Materiály ke stažení

Úvod do magického realismu

Latinskoameričtí mistři

Evropští velikáni

Hlasy z celého světa

Závěrečné shrnutí

Přepis

Adéla: Představte si, že čtete román. Všechno je naprosto normální, popisuje to běžný život v nějakém městečku… a najednou jedna z postav prostě vzlétne a odpluje do nebe. A víte, co je na tom nejdivnější? Nikdo se tomu nediví. Prostě se to stalo.

Jakub: A přesně tenhle pocit, to „cože, ale vlastně proč ne“, je srdcem literárního směru, o kterém si dnes budeme povídat. Vítejte u Studyfi Podcastu, vašeho průvodce zákoutími literatury.

Adéla: Já jsem Adéla.

Jakub: A já Jakub. Dnes se ponoříme do světa magického realismu.

Adéla: Takže, Jakube, co to ten magický realismus vlastně je? Je to jako fantasy?

Jakub: To je skvělá otázka, protože právě v tom je ten hlavní rozdíl. Není to fantasy. Ve fantasy máme často úplně nové, vymyšlené světy s draky a kouzly. Ale magický realismus se odehrává v našem, reálném světě.

Adéla: Jen s tím rozdílem, že se v něm dějí... no, magické věci.

Jakub: Přesně tak. Autoři vezmou realistický základ a smíchají ho s fantastickými, snovými nebo mýtickými prvky. Klíčové ale je, že postavy v příběhu tyhle nadpřirozené jevy přijímají jako naprosto běžnou součást života. Neřeší je.

Adéla: Takže když někomu narostou křídla, sousedé si možná postěžují, že jim stíní na zahrádku, ale nebudou volat vědce?

Jakub: Přesně tak jsi to vystihla! Je to způsob, jak autoři zpochybňují hranice mezi realitou a fikcí. Často taky sahají po místním folklóru, mýtech a legendách.

Adéla: A jak se to projevuje v jazyce? Předpokládám, že to není jen suchý popis událostí.

Jakub: Ani náhodou. Jazyk magického realismu je neuvěřitelně bohatý a barevný. Je plný metafor, symbolů a velmi živých popisů, které vás vtáhnou přímo do děje. V jedné větě čtete realistický popis ulice a v další se dozvíte o řece, která teče časem.

Adéla: To vytváří takové zvláštní napětí mezi tím, co je skutečné, a co je jen sen nebo představa. Zní to, jako by se autoři snažili zachytit svět tak, jak ho vnímá lidská duše, nejen oči.

Jakub: Přesně. Používají opakování, různé úhly pohledu... je to literární hra, která otevírá dveře úplně novým interpretacím světa.

Adéla: A co samotný název? „Magický realismus“. Je to docela přímočaré, ne?

Jakub: Je, ale má zajímavý původ. První část, „magický“, pochází přes latinu z řeckého slova *magikós*. To je odvozeno od slova *mágos*, což znamená kouzelník nebo čaroděj.

Adéla: A co víc, to slovo původně označovalo perské kněze a mudrce. Takže to není jen tak nějaké „abrakadabra“.

Jakub: Přesně. A druhá část, „realismus“, je z latinského *realis*, tedy skutečný, věcný. Takže když to spojíme, máme tu vlastně „kouzelnou skutečnost“. Což je docela trefné.

Adéla: To rozhodně je. Někdy jsou ty nejsložitější věci vlastně úplně jednoduché.

Jakub: A tenhle směr, který se nejvíc rozvinul zhruba mezi lety 1940 a 1970, má samozřejmě své hvězdy. Když se řekne magický realismus, většině lidí se vybaví Latinská Amerika.

Adéla: A hlavně jedno jméno: Gabriel García Márquez. Jeho román *Sto roků samoty* je asi nejznámějším příkladem, že?

Jakub: Jednoznačně! Ale není zdaleka jediný. Máme tu guatemalského nositele Nobelovy ceny Miguela Ángela Asturiase, peruánského Maria Vargase Llosu nebo třeba Isabel Allende z Chile.

Adéla: Ale neomezuje se to jen na Latinskou Ameriku, že? Vzpomínám si na Güntera Grasse a jeho *Plechový bubínek* v Německu.

Jakub: Správně. A ten vliv můžeme vidět i dnes. Třeba v dílech Japonce Harukiho Murakamiho, Portugalce José Saramaga nebo dokonce u španělského autora Carlose Ruize Zafóna. Každý si ten styl přizpůsobil svému kulturnímu prostředí.

Adéla: Takže abychom to shrnuli: magický realismus bere náš svět, přidá do něj špetku nemožného a tváří se, jako by se nic nestalo. Tím nám ale umožňuje vidět realitu úplně novýma očima.

Jakub: Přesně tak. Je to fascinující a myšlenkově nesmírně podnětný směr. A teď se pojďme podívat na směr, který je naopak až bolestně realistický...

Adéla: Dobře, ale Jakube, než se ponoříme do toho bolestného realismu, mám jednu velmi praktickou otázku. Všechno to zní úžasně, ale kde si vlastně studenti mohou tahle díla přečíst? Ne každý má doma v knihovničce zrovna Márqueze.

Jakub: To je naprosto klíčová otázka. Samozřejmě jsme na naše posluchače mysleli. Víme, že tahat se s deseti tlustými knihami v batohu... to není sen žádného studenta a upřímně, ani jeho zad.

Adéla: To mi povídej! Moje záda na střední školu vzpomínají s hrůzou. Takže, jaké je to elegantní řešení?

Jakub: Řešení je plně digitální! Připravili jsme speciální balíček, kde najdete kompletní texty klíčových děl, o kterých jsme mluvili a ještě budeme mluvit. Vše v nejoblíbenějších formátech — ePub, PDF i MOBI pro čtečky.

Adéla: To je fantastická zpráva! Takže konec výmluvám, že kniha nebyla v knihovně. A teď to nejdůležitější... kdy a kde si tenhle studijní poklad mohou posluchači stáhnout?

Jakub: Je to jednoduché. Balíček bude volně ke stažení na našem webu od 22. října 2024. Odkaz samozřejmě umístíme i do popisku této epizody, aby ho nikdo nemusel složitě hledat.

Adéla: Perfektní, to je skvělý servis. Takže si zapište do diářů: 22. října, stáhnout si materiály a pustit se do čtení. A teď už, Jakube, pojďme na ten slibovaný, o poznání méně kouzelný směr...

Jakub: Přesně tak. A od toho kouzelného balíčku materiálů se teď přesuneme k literárnímu směru, který má 'magii' přímo v názvu. Mluvím o magickém realismu a světových autorech, kteří ho proslavili, i o těch, kteří šli úplně jinou cestou.

Adéla: Magický realismus... to zní jako protimluv. Jako kdybys řekl tichý křik. Co to přesně znamená?

Jakub: To je skvělé přirovnání! V podstatě jde o literární směr, který kombinuje naprosto realistický svět s fantastickými, magickými prvky. To nejdůležitější ale je, že postavy v příběhu tyhle nadpřirozené jevy berou jako úplně normální součást života.

Adéla: Aha! Takže když někomu narostou křídla, nikdo se nad tím nepozastaví a jen se řeší, jestli se s nimi vejde do autobusu?

Jakub: Přesně tak jsi to vystihla! Tento směr se proslavil hlavně v latinskoamerické literatuře ve 20. století. Autoři tímhle způsobem často zkoumali složité společenské a kulturní otázky. Používali k tomu bohatý jazyk plný metafor a prvků z místního folklóru a mýtů.

Adéla: Dobře, tak teď už chci slyšet jména. Kdo je takovým králem magického realismu?

Jakub: Jednoznačně Gabriel García Márquez. Kolumbijský spisovatel a novinář, který za své dílo získal i Nobelovu cenu. Vyrůstal v domě plném pověstí o strašidlech, což se silně promítlo do jeho tvorby.

Adéla: To dává smysl. Jeho dětství zní jako předloha pro jeho romány. A kdo dál?

Jakub: Určitě guatemalský spisovatel Miguel Ángel Asturias, také nositel Nobelovy ceny. Jeho matka byla indiánka z kmene Mayů, takže jeho díla jsou hluboce zakořeněná v původní kultuře a problémech Střední Ameriky.

Adéla: Takže to nebyla jen literární hra, ale i způsob, jak mluvit o vlastní identitě a historii.

Jakub: Přesně tak. A do třetice bych zmínil Peruánce Maria Vargase Llosu. Další nobelista a klíčová postava takzvaného latinskoamerického románového boomu. Jeho debutový román *Město a psi* je toho skvělým příkladem.

Adéla: A co my tady v Evropě? Zůstali jsme jen u toho obyčejného, nemagického realismu?

Jakub: Ale kdepak. I když magický realismus je spíš doménou Latinské Ameriky, i tady máme velikány. Například Němec Günter Grass, další držitel Nobelovy ceny, který se proslavil románem *Plechový bubínek*. To je naprosto klíčové dílo poválečné literatury.

Adéla: A kdo dál ze starého kontinentu stojí za zmínku?

Jakub: Určitě portugalský spisovatel José Saramago. Zajímavé je, že mezinárodního uznání se dočkal až v pozdějším věku, ale o to větší stopu zanechal. A samozřejmě Španěl Carlos Ruiz Zafón, jehož romány plné tajemství se často odehrávají v jeho rodné Barceloně.

Adéla: Skvělé. A co zbytek světa? Určitě se skvělá literatura nepíše jen v Evropě a Jižní Americe.

Jakub: Samozřejmě, že ne. Mimořádnou postavou je Isaac Bashevis Singer, židovský spisovatel polského původu, který psal v jazyce jidiš a čerpal z tradic chasidských rabínů. V roce 1978 také získal Nobelovu cenu.

Adéla: A co Asie? Máme nějaké zástupce?

Jakub: Rozhodně. V roce 2012 získal Nobelovu cenu čínský spisovatel Mo Jen, který ve svých dílech často popisuje život na čínském venkově. A pak je tu samozřejmě současný fenomén, Japonec Haruki Murakami.

Adéla: Murakami! Toho znám. Četla jsem, že než se stal slavným spisovatelem, měl v Tokiu vlastní jazzový bar.

Jakub: Je to tak. Studoval divadlo, ale většinu času trávil čtením scénářů a poslechem jazzu. Možná proto jsou jeho knihy tak jedinečné a atmosférické.

Adéla: Páni, to byl neuvěřitelný let literárním světem. Od Guatemaly přes Gdaňsk až po Tokio. Je úžasné vidět, kolik různých hlasů a příběhů můžeme objevovat.

Jakub: Přesně tak. A to je na literatuře to nejlepší. Každý autor nám nabízí unikátní pohled na svět, ať už je plný magie, nebo drsné reality. Klíčové je číst a objevovat.

Adéla: To je krásné poselství na závěr. Mockrát ti děkuji, Jakube, za dnešní vyčerpávající přehled. Bylo to fascinující.

Jakub: Já děkuji za pozvání, Adélo. Vždycky rád.

Adéla: A děkujeme i vám, milí posluchači, že jste byli s námi. Nezapomeňte, 22. října si na našem webu stáhněte kompletní studijní balíček. Odkaz najdete v popisku epizody. Pro další tipy a triky nás sledujte na sociálních sítích. Za Studyfi Podcast se s vámi loučí Adéla...

Jakub: ...a Jakub. Mějte se krásně a hlavně hodně čtěte!