Test na Lobbying a zájmové skupiny v EU

Otázka 1: Cílem obranného lobbingu je ochránit sebe.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Obranný lobbing je v materiálech popsán jako aktivita s cílem ochránit sebe.

Otázka 2: Podle studijních materiálů, které z následujících tvrzení představují důvody závislosti Evropské unie na lobbingu?

A. EU je závislá na lobbingu při tvorbě legislativy, aby byl ovlivněn její obsah.

B. EU je závislá na lobbingu pro překonání „syndromu prázdné A4“, který se projevuje izolací a neznalostí.

C. EU je závislá na lobbingu při implementaci legislativy, protože jí chybí kontrolní mechanismy pro ověření plnění rozhodnutí.

D. EU je závislá na lobbingu k získávání finančních prostředků pro své projekty a snižování rozpočtových nákladů.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že EU je závislá na lobbingu při vytváření legislativy pro ovlivnění obsahu. Dále zmiňují, že se EU nechá lobbovat kvůli „syndromu prázdné A4“, což naznačuje izolaci a neznalost, a také je závislá na lobbingu při implementaci, protože systém nemá kontrolní mechanismy pro ověření plnění rozhodnutí. Možnost o získávání finančních prostředků pro projekty a snižování rozpočtových nákladů není zmíněna jako důvod závislosti, nýbrž jako jedna z finančních výhod, proč se EU nechá lobbovat.

Otázka 3: Zapojil Jednotný evropský akt Evropský parlament více do legislativního procesu?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Před Jednotným evropským aktem byly kontakty řešeny národními kanály a jednání probíhala výhradně v Radě. JEA rehabilitoval Komisi a zapojil Evropský parlament do legislativního procesu, což mělo významný dopad na lobbování v EU.

Otázka 4: Které z následujících tvrzení o Evropském kulatém stolu průmyslníků (ERT) je pravdivé?

A. Byl založen v roce 1983 Pehrem Gyllenhammarm a později jej vedl Wisse Dekker z firmy Philips.

B. Mezi jeho hlavní úkoly patřilo zjednodušení administrativních překážek, harmonizace nepřímých daní a liberalizace veřejných zakázek v rámci "plánu 1990".

C. Vznikl v roce 1978 na popud komisaře Etienna Davignona, aby propojil velké firmy s Komisí v oblasti informačních technologií.

D. Nahradil skupinu Groupe des Présidents poté, co se k němu v roce 1988 rozhodli připojit někteří její členové.

Vysvětlení: Evropský kulatý stůl průmyslníků (ERT) byl založen v roce 1983 Pehrem Gyllenhammarm a později jej vedl Wisse Dekker z firmy Philips, což potvrzuje možnost 0. Jeho cílem bylo oživení evropské ekonomiky skrze vytvoření jednotného trhu, a byl nositelem "plánu 1990", který zahrnoval zjednodušení administrativních překážek, harmonizaci nepřímých daní, standardizaci technických norem a liberalizaci veřejných zakázek, což odpovídá možnosti 1. Skupina Groupe des Présidents byla rozpuštěna v roce 1988, když se někteří její členové rozhodli připojit k ERT, což činí možnost 3 pravdivou. Naopak, komisař Etienne Davignon pomohl v roce 1978 vytvořit Kulatý stůl pro informační technologie, ne ERT. S Pehrem Gyllenhammarm se Davignon sešel až v roce 1982, aby diskutovali o vytvoření ERT, které bylo založeno o rok později (1983). Proto je možnost 2 nepravdivá.

Otázka 5: Velké zájmové skupiny dosahují efektivnějšího kolektivního jednání než malé skupiny s koncentrovanými zájmy.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Mancur Olson ukazuje, že čím větší skupina, tím obtížnější je dosáhnout efektivního kolektivního jednání, jelikož individuální přínos úspěchu s velikostí klesá, organizační náklady rostou a motivace jednotlivců k participaci klesá. Naopak malé skupiny s koncentrovanými zájmy jsou schopny se organizovat efektivněji.