StudyFiWiki
WikiWebová aplikace
StudyFi

AI studijní materiály pro každého studenta. Shrnutí, kartičky, testy, podcasty a myšlenkové mapy.

Studijní materiály

  • Wiki
  • Webová aplikace
  • Registrace zdarma
  • O StudyFi

Právní informace

  • Obchodní podmínky
  • GDPR
  • Kontakt
Stáhnout na
App Store
Stáhnout na
Google Play
© 2026 StudyFi s.r.o.Vytvořeno s AI pro studenty
Wiki👥 SociologieLGBTQ+ v Česku: Sociální status a výzvyTest znalostí

Test na LGBTQ+ v Česku: Sociální status a výzvy

LGBTQ+ v Česku: Sociální status a výzvy (2022)

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
Otázka 1 z 50%

Nedůvěra v policii, soudy nebo úřady patřila mezi důvody, proč někteří respondenti nenahlásili incidenty obtěžování nebo násilí.

Test: LGBTQ+ výzkum v Česku, Život a zkušenosti LGBTQ+ osob, Metodologie a populace, Terminologie LGBTQ+ a sexuality, Genderová identita a diskriminace, Genderová identita a diverzita, Terminologie sexuální orientace a genderu, Trans identita a vztah k genderové identitě, Postavení ve společnosti, Diskriminace LGBTQ+ v Česku, Zkušenosti a hlášení diskriminace LGBTQ+, Násilí a obtěžování vůči LGBTQ+ osobám, Dopady násilí na LGBTQ+ osoby, Sociodemografie, Otevřenost a veřejné projevy genderové identity, Trans zdravotní péče, Trans zdravotní péče a právní aspekty, Postoje a předsudky vůči LGBTQ+, Negativní postoje a násilí vůči LGBTQ+, Diskriminace a politizace LGBTQ+, Práva a legislativa LGBTQ+, sítě a opatření, inkluzivita a ochrana, Služby a podpora, Otevřenost a skrytí identity LGBTQ+ v Česku, Skrytá a otevřená identita v různých prostředích, Obecná diskriminace LGBTQ+ osob, Násilí a obtěžování vůči LGBTQ+, Diskriminace LGBTQ+ ve školství a vzdělání, Diskriminace LGBTQ+ v zaměstnání, Práva a postavení LGBTQ+ osob, Diskriminace LGBTQ+ ve zdravotnictví a veřejném prostoru, Online nenávist a kyberšikana, Diskriminace LGBTQ+ ve veřejných institucích, Diskriminace LGBTQ+ v zaměstnání a školství, HIV a stigma, Podpora a přístup k pomoci pro LGBTQ+, Obtěžování a šikana vůči LGBTQ+ osobám, Typy obtěžování a násilí LGBTQ+ osob, Obtěžování v institucích a službách, Hlášení a nenahlášení incidentů, Fyzické a sexuální násilí vůči LGBTQ+ osobám, Pachatelé a místa incidentů násilí, Duševní zdraví LGBTQ+, Péče a stav duševního zdraví LGBTQ+

20 otázek

Otázka 1: Nedůvěra v policii, soudy nebo úřady patřila mezi důvody, proč někteří respondenti nenahlásili incidenty obtěžování nebo násilí.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Nedůvěra v policii, soudy nebo úřady byla explicitně uvedena jako důvod nenahlášení incidentů ve 72 případech. Respondenti také často postrádali důvěru v to, že by se nahlášením někdo zabýval nebo že by došlo k úspěšnému vyřešení (274 případů), a to jak u obtěžování, tak u fyzického a sexuálního násilí (66 výpovědí).

Otázka 2: Které z následujících výpovědí respondentů uvádějících důvody nenahlášení násilného incidentu nebo obtěžování souvisí s obavou z eskalace situace, zhoršení vztahů nebo odplaty?

A. Spolužák už mi takhle dělá ze života peklo. Myslím, že kdybych to nahlásila, jen by se to zhoršilo.

B. Jedná se o mého tátu a ten by mě asi zabil, kdybych to někam nahlásila.

C. Chtěla jsem se jenom umýt a pak brečet pod peřinou. Několik dní. Nechtěla jsem rozhodně mluvit s policií nebo aby na mě kdokoliv sahal.

D. Nebyla to nikterak závažná situace. Bylo mi to nepříjemné, ale vím, že se lidem dějí horší věci.

Vysvětlení: První dvě možnosti přímo odrážejí obavy z eskalace situace, zhoršení vztahů či odplaty, které jsou v textu uvedeny jako důvody nenahlášení incidentů (str. 234 a 211). Konkrétně citace o spolužákovi se přímo týká zhoršení situace, zatímco citace o otci vyjadřuje strach z odplaty. Možnost číslo 2 „Chtěla jsem se jenom umýt a pak brečet pod peřinou…“ popisuje pocity traumatizace a nedostatek síly k řešení (str. 234, 211), nikoli obavu z eskalace nebo odplaty. Možnost číslo 3 „Nebyla to nikterak závažná situace…“ odkazuje na vnímání incidentu jako nedostatečně závažného (str. 209, 208).

Otázka 3: NBi+ osoby vnímaly souvislost nejzávažnějšího případu fyzického nebo sexuálního napadení nebo vyhrožování násilím s jejich genderovou identitou častěji než trans muži.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Souvislost nejzávažnějšího případu fyzického nebo sexuálního napadení nebo vyhrožování násilím s genderovou identitou vnímalo 38 % NBi+ osob, zatímco u trans mužů to bylo 66 %.

Otázka 4: Jaké je celkové procento z CELÉ skupiny respondentů, kteří uvedli, že za posledních 5 let zažili vyhrožování fyzickým násilím?

A. 9 %

B. 36 %

C. 49 %

D. 68 %

Vysvětlení: Podle textu, pokud se odpovědi vypovídající o zkušenosti s vyhrožováním fyzickým násilím vztáhnou na celou skupinu respondentstva (3429 osob), dostaneme celých 9 %. Ostatní procenta se vztahují k jiným kontextům, například 49 % uvádí vyhrožování fyzickým násilím jako nejzávažnější zkušenost ze všech LGBTQ+ lidí, kteří se za posledních 5 let setkali s násilím, 36 % je průměrný údaj ze studie FRA 2012 a 68 % je procento mužů, kterým bylo vyhrožováno.

Otázka 5: Mezi pachateli posledního případu fyzického či sexuálního napadení se vyskytovali i lidé, se kterými se respondenti seznamovali na online seznamce nebo na rande.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že ve dvou případech byl pachatelem člověk, se kterým se respondent či respondentka seznamovali na online seznamce či na rande.

Další materiály

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
← Zpět na téma