Podcast na Květa Legátová - Jozova Hanule

Kapitoly

Úvod do Jozovy Hanule

Život plný zvratů

Poslední autoři

Závěrečné shrnutí

Přepis

Matěj: ...a to prostředí je tak syrové, úplně cítíš tu zimu a ten strach!

Adéla: Přesně! A do toho ten kontrast mezi ní – intelektuálkou z města – a ním, vesnickým „primitivem“. Ta dynamika je prostě geniální.

Matěj: Dobře, tohle si myslím všichni musí poslechnout. Posloucháte Studyfi Podcast a dnes se podíváme na dílo, které vás zaručeně dostane.

Adéla: Mluvíme o Jozově Hanuli od Květy Legátové. Je to neuvěřitelně silný, baladický příběh z moravsko-slovenského pomezí zasazený do druhé světové války.

Matěj: Hlavní hrdinka je mladá lékařka Eliška, která pracuje v odboji. Když její buňku odhalí, musí se okamžitě ukrýt.

Adéla: A tady přichází ta klíčová zápletka. Ze dne na den, zcela nepřipravená, odjíždí s falešnými doklady na odlehlou samotu Želary.

Matěj: A s kým tam jede? Sama?

Adéla: Právě že ne. Jede tam se svým pacientem, Jozou, který jí ten úkryt zařídí. A musí předstírat, že je jeho žena.

Matěj: Počkat, cože? Takže intelektuálka z města a... chlap z hor? To musel být střet světů.

Adéla: A jaký! Její počáteční zděšení a možná i pohrdání se ale postupně mění v úctu a nakonec v hlubokou, nečekanou lásku.

Matěj: Takže to není jen příběh o válce, ale hlavně o tomhle neobvyklém vztahu, který se zrodil v extrémních podmínkách.

Matěj: Takže ta drsná, ale zároveň lidská atmosféra jejích děl, o které jsme mluvili, opravdu hodně vychází z jejích vlastních prožitků, že?

Adéla: Přesně tak. Květa Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, měla neuvěřitelně pestrý život. Vystudovala češtinu a němčinu, ale pak si dálkově dodělala i matematiku a fyziku!

Matěj: Počkej, od jazyků k rovnicím? To je docela skok!

Adéla: To je! Za války byla totálně nasazena a po ní, jako politicky nespolehlivá, musela často měnit působiště. Učila v malotřídkách na Kopanicích, a právě odtud čerpala tu největší inspiraci.

Matěj: Takže ty postavy a příběhy… mají skutečný základ?

Adéla: Z velké části ano. A tady je ta největší zajímavost – slavnou se stala až v důchodu, po osmdesátce! V roce 2002 získala Státní cenu za literaturu za knihu Želary, kterou napsala už v 50. letech.

Matěj: To je neuvěřitelné. A slyšel jsem, že za ni ani nechtěla honorář.

Adéla: Přesně. Byla to skromná žena a velká milovnice koček, která se nikdy nechtěla živit psaním. Napsala toho ale mnohem víc než jen Želary.

Matěj: Výborně! Tak se pojďme podrobněji podívat právě na její stěžejní díla.

Matěj: Tak a jsme u naší poslední dvojice. Jdeme do finále s Milošem Urbanem a Michalem Vieweghem.

Adéla: Přesně tak. Dvě velká jména. U Urbana se podíváme na jeho slavné Sedmikostelí a u Viewegha na Báječná léta pod psa.

Matěj: Super. Tak jaká je jejich základní literární charakteristika? Předpokládám, že to bude podobné.

Adéla: Je to tak. U obou děl je literární druh epika, protože mají děj a postavy. Literární forma je pak jednoznačně próza.

Matěj: To dává smysl. A co literární žánr? Oba jsou to přece romány, ne?

Adéla: Tady pozor, to je častý chyták. I když jsou to rozsáhlé knihy, kvůli sevřenější dějové lince se často přesněji řadí mezi novely. Soustředí se na jeden hlavní příběh.

Matěj: Aha, takže novela! To je skvělý tip k maturitě, kde se přesně na takových detailech může lámat chleba.

Adéla: Přesně.

Matěj: Tím jsme to celé probrali. Bylo to opravdu nabité informacemi.

Adéla: To bylo. Ale doufám, že to našim posluchačům pomohlo. Klíčové je pamatovat si ty základní rozdíly mezi autory a jejich díly.

Matěj: Naprosto. Adélo, moc ti děkuju, že jsi nám to dnes tak skvěle objasnila. Bylo to super.

Adéla: Já děkuji za pozvání. Bylo mi potěšením.

Matěj: Tak se mějte hezky, přátelé, a u dalšího dílu Studyfi podcastu zase na slyšenou!

Adéla: Na slyšenou!