Test na Kvantitativní genetika

Otázka 1: V Ehleho experimentu s dědičností barvy obilky pšenice se účinek aktivních alel na hodnotu znaku násobí.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: V Ehleho experimentu s dědičností barvy obilky pšenice se účinek aktivních alel sčítá, je tedy aditivní. Odtud také termín polygenní dědičnost založená na aditivním účinku genů. Účinek se nenásobí.

Otázka 2: Jaký je fenotypový štěpný poměr F₂ generace v experimentu H. N. Ehleho, který se zabýval zbarvením obilky pšenice?

A. 9:3:3:1

B. 1:4:6:4:1

C. 3:1

D. 1:2:1

Vysvětlení: V materiálech je uvedeno, že fenotypový štěpný poměr F₂ generace v experimentu H. N. Ehleho je 1:4:6:4:1. Tento poměr odpovídá interakci duplicitních kumulativních faktorů bez dominance u zbarvení obilky pšenice.

Otázka 3: Je primárním účelem záměrné příbuzenské plemenitby u domácích zvířat zabránění vzniku inbreední deprese?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Účelem záměrné příbuzenské plemenitby u domácích zvířat je podchytit a upevnit požadované vlastnosti. Nízká úroveň inbreední deprese u plemen vzniklých dlouhodobou příbuzenskou plemenitbou je důsledkem selekce letálních alel z populace, nikoli jejím primárním cílem.

Otázka 4: Které z následujících jevů jsou typickými projevy inbreední deprese u cizosprašných rostlin a živočichů?

A. Snížení plodnosti.

B. Zvýšená odolnost vůči chorobám.

C. Pokles úrovně většiny kvantitativních znaků.

D. Výrazné zvýšení vitality jedinců.

Vysvětlení: Inbreední deprese u cizosprašných rostlin a živočichů se projevuje snížením úrovně většiny kvantitativních znaků, snížením plodnosti a malou odolností k chorobám. Dochází tedy ke snížené vitalitě jedinců.

Otázka 5: Hypotéza superdominance je nejpravděpodobnější hypotézou vysvětlující heterózní efekt.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že nejpravděpodobnější hypotézou vysvětlující heterózní efekt je hypotéza genové rovnováhy (balance mezi bloky genů), nikoli hypotéza superdominance.