Test na Jaterní selhání: Příčiny, symptomy a patogeneze

Otázka 1: Alkoholická cirhóza patří mezi příčiny akutního jaterního selhání.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí alkoholickou cirhózu jako příčinu chronického jaterního selhání, nikoli akutního.

Otázka 2: Která z následujících příčin může vést k akutnímu jaternímu selhání?

A. Alkoholická cirhóza

B. Otrava paracetamolem

C. Virová hepatitida s cirhózou

D. Mukoviscidóza

Vysvětlení: Dle studijních materiálů je otrava paracetamolem (acetaminofenem) jednou z příčin akutního jaterního selhání. Alkoholická cirhóza, virová hepatitida s cirhózou a mukoviscidóza jsou spojeny s chronickým jaterním selháním.

Otázka 3: Krvácení z jícnových varixů snižuje produkci amoniaku, čímž zlepšuje stav hepatální encefalopatie.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Krvácení z jícnových varixů naopak zvyšuje produkci amoniaku, protože krev slouží jako zdroj proteinů pro jeho tvorbu, což vede ke zhoršení hepatální encefalopatie.

Otázka 4: Fischerův poměr (BCAA/AAA) je u jaterní encefalopatie nízký.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Dysbalance mezi plazmatickými hladinami aromatických (AAA) a rozvětvených (BCAA) aminokyselin vede k nízké hladině BCAA, což způsobuje, že Fischerův poměr (BCAA/AAA) je nízký.

Otázka 5: Jakým způsobem přispívá zvýšená amonémie k patogenezi hepatální encefalopatie podle studijních materiálů?

A. Snížením hladiny glutamátu, což snižuje excitabilitu mozku.

B. Zvýšením produkce ATP v mozku.

C. Snížením hladiny α-oxoglutarové kyseliny, což vede ke snížené produkci ATP.

D. Zvýšením excitability mozku.

Vysvětlení: Vysoká hladina amoniaku v mozku vede ke zvýšenému vzniku glutaminu se spotřebou glutamátu, jehož deficit snižuje excitabilitu mozku. Dále amoniak způsobuje deficit α-oxoglutarové kyseliny, což vede ke snížené produkci ATP v mozku.