StudyFiWiki
WikiWebová aplikace
StudyFi

AI studijní materiály pro každého studenta. Shrnutí, kartičky, testy, podcasty a myšlenkové mapy.

Studijní materiály

  • Wiki
  • Webová aplikace
  • Registrace zdarma
  • O StudyFi

Právní informace

  • Obchodní podmínky
  • GDPR
  • Kontakt
Stáhnout na
App Store
Stáhnout na
Google Play
© 2026 StudyFi s.r.o.Vytvořeno s AI pro studenty
Wiki🦠 BiologieIntegrovaná ochrana lesaTest znalostí

Test na Integrovaná ochrana lesa

Integrovaná ochrana lesa: Kompletní průvodce pro studenty

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
Otázka 1 z 50%

Nejdůležitějším podkorním škůdcem modřínu je lýkožrout smrkový.

Test: Ochrana lesa - obecné zásady, Ochrana lesa - narušení a obnova, Disturbance a škůdci, Ochrana lesa - škůdci a karantény, Poškození dřevin, Přípravky na ochranu rostlin, Biologická ochrana lesních porostů

20 otázek

Otázka 1: Nejdůležitějším podkorním škůdcem modřínu je lýkožrout smrkový.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Nejdůležitějším škůdcem modřínu je lýkožrout modřínový (Ips cembrae). Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je nejdůležitějším podkorním škůdcem smrku.

Otázka 2: Jaké jsou podle studijních materiálů důsledky klimatické změny pro lesní hmyzí škůdce a patogeny?

A. Zpomalení vývoje hmyzích škůdců a snížení počtu generací za rok.

B. Zvýšené přežívání škůdců díky mírným zimám.

C. Možnost šíření nových druhů škůdců a patogenů ze sušších a teplejších oblastí.

D. Snížení významu patogenů vázaných na stres hostitele.

Vysvětlení: Klimatická změna se projevuje mírnými zimami, které zvyšují přežívání škůdců. Vyšší teploty také zrychlují vývoj hmyzu a umožňují šíření nových druhů ze sušších a teplejších oblastí. Zároveň se očekává vyšší význam patogenů vázaných na stres hostitele, nikoli snížení.

Otázka 3: Larvy klikoroha borového se vyvíjejí v kmíncích mladých sazenic.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Larvy klikoroha borového se vyvíjejí v kořenech pařezů, nikoli v kmíncích mladých sazenic.

Otázka 4: Které z uvedených monitorovacích metod jsou ve studijních materiálech popsány jako používané pro zjišťování výskytu defoliátorů v lesních ekosystémech?

A. Feromonové pasti pro bekyni mnišku a obaleče modřínového.

B. Trusinková metoda pro bekyni mnišku.

C. Půdní sondy pro pilatky a ploskohřbetky.

D. Lapací kůry pro klikoroha borového.

Vysvětlení: Feromonové pasti se používají pro monitoring bekyně mnišky a obaleče modřínového. Trusinková metoda je specifická pro bekyni mnišku. Půdní sondy se využívají pro pilatky a ploskohřbetky. Lapací kůry se v materiálu uvádějí pro monitoring klikoroha borového, který poškozuje kůru sazenic, a tudíž není defoliátor, protože defoliátoři poškozují asimilační aparát (listy nebo jehlice).

Otázka 5: Zlepšení potravní nabídky v krajině je jednou z metod technické ochrany dřevin před zvěří.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály definují technickou ochranu jako oplocenky, individuální chrániče, ovazy a elektrické ohradníky. Zlepšení potravní nabídky v krajině je uvedeno jako součást širšího řešení problému, nikoli jako technická ochrana.

Další materiály

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
← Zpět na téma