Test na Homeostáza a fyziologická regulace

Otázka 1: S přechodem na mnohobuněčnost se závislost živočichů na jejich vnějším okolí zvyšuje, protože objem vnitřního extracelulárního prostředí je konečný.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Přechod na mnohobuněčnost ve skutečnosti snížil závislost živočichů na jejich okolí. Ačkoli objem extracelulární tekutiny je konečný a vyžaduje rozvoj orgánových soustav pro udržení stálosti, celkově se živočichové stali méně závislí na vnějším prostředí.

Otázka 2: Které z následujících tvrzení správně popisuje adaptační strategii "Akceptuj" u živočichů?

A. Tuto strategii využívají zejména malí organizmy s měkkým tělem, které se snaží vyhnout nepříznivým podmínkám v prostoru či čase.

B. Tato strategie je typická pro středně velké živočichy, často s exoskeletem, kteří tolerují změny vnitřního prostředí namísto investic do regulačních mechanismů.

C. Živočichové používající tuto strategii mají relativně malý tělesný povrch a velké energetické rezervy, což jim umožňuje udržovat vnitřní optimum navzdory změnám okolí.

D. Příkladem této strategie je fototaxe jednobuněčných živočichů nebo migrace ptáků.

Vysvětlení: Strategie "Akceptuj" (Ad B) se týká středně velkých živočichů, často s exoskeletem, kteří dokáží přežívat i při ne zcela optimálních parametrech vnitřního prostředí, protože by pro ně bylo neekonomické investovat do regulačních mechanismů. Strategie "Uteč" (Ad A) je charakteristická pro malé organizmy s měkkým tělem, které se vyhýbají nepříznivým podmínkám (opce 0 a 3). Strategie "Vyreguluj" (Ad C) je typická pro velké živočichy, kteří udržují vnitřní optimum (opce 2).

Otázka 3: Neurosekretorické struktury mozku zajišťují primárně nezávislé fungování nervového a endokrinního systému bez vzájemného anatomického spojení.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že obě hlavní integrační soustavy zůstávají v těsném vzájemném spojení anatomicky lokalizovaném do neurosekretorických struktur mozku, což vyvrací nezávislé fungování bez vzájemného spojení.

Otázka 4: Endokrinní systém je zodpovědný za přenos povelů, které jsou nesmírně rychlé a zcela přesně časově i prostorově ohraničené a zacílené.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Endokrinní systém využívá krev jako pomalého, ale všudypřítomného doručovatele hormonálních povelů. Nesmírně rychlý a přesně zacílený je nervový přenos, nikoli endokrinní.

Otázka 5: Jak je podle studijních materiálů charakterizována rychlost nervového přenosu?

A. Pomalý a všudypřítomný

B. Nesmírně rychlý

C. Středně rychlý, ale nepřesně ohraničený

D. Velmi pomalý, ale s přesným zacílením

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že nervový přenos je „na rozdíl od předešlého (hormonálního) nesmírně rychlý a zcela přesně časově a prostorově ohraničený a zacílený.“