Podcast na Historie urbanismu a plánování měst

Kapitoly

Pařížský úvod

Antické základy

Římské tábory a středověké hradby

Barokní velkolepost

Pařížská přestavba

Mřížka a moderní svět

Závěr

Přepis

Adam: Určitě znáš fotky Vítězného oblouku v Paříži, ze kterého se jako paprsky rozbíhají obrovské bulváry. Vypadá to skvěle, že? Ale napadlo tě někdy, že to není náhoda, ale pečlivě naplánovaný systém?

Eliška: Přesně tak. A právě o tomhle plánování, urbanismu, si dnes budeme povídat. Od úplných začátků až po velkolepé barokní vize.

Adam: Posloucháte Studyfi Podcast. Takže, Eliško, kde to všechno začalo? V antickém Řecku?

Eliška: V podstatě ano. Ale ne tak, jak bys možná čekal. Třeba slavné Athény byly vlastně nepravidelné, „rostlé město“ bez jednotné koncepce. Přesto nám daly dva klíčové prvky.

Adam: A které to jsou?

Eliška: Agoru, což bylo centrální náměstí a tržiště, a Akropoli, opevněný okrsek s chrámy na kopci nad městem. Tenhle princip najdeme i jinde, třeba Dómský pahorek v Litoměřicích je taková česká akropole.

Adam: Takže Athény byly tak trochu... chaotické? Existovalo v antice i něco víc uspořádaného?

Eliška: Rozhodně. Řecké město Milétos v dnešním Turecku jako první použilo pravidelný, šachovnicový půdorys. Ale k dokonalosti to dovedli až Římané.

Adam: Myslíš ty jejich vojenské tábory, castra?

Eliška: Přesně ty. Stavěli je po celé Evropě, vždy se čtvercovým půdorysem a dvěma hlavními ulicemi, které se křížily uprostřed. Byly tak dobře opevněné, že z nich později vznikla města jako německý Řezno nebo Kolín nad Rýnem.

Adam: Neuvěřitelné. A co přišlo po pádu Říma, ve středověku? Tam už asi nešlo o pravidelné sítě, že?

Eliška: Vůbec ne. Středověké město bylo hlavně pevnost na dobře hájitelném místě. Mělo hradby, náměstí s radnicí a kostelem. A co bylo klíčové, mělo svá práva.

Adam: Jaká práva například?

Eliška: Třeba právo pořádat trhy, vybírat mýtné, a taky právo vařit pivo.

Adam: Právo vařit pivo zní jako to nejdůležitější ze všech!

Eliška: To si piš! Města se taky dělila podle správy na královská, poddanská nebo třeba horní, jako Jáchymov.

Adam: Dobře, a tím se vracíme k té Paříži, se kterou jsme začali. Co je tedy typické pro barokní urbanismus?

Eliška: Tam jde hlavně o efekt. Města se staví v blocích, ale klade se důraz na vytváření os a center. Všechny ulice se sbíhají k nějakému důležitému bodu – pomníku, kostelu, nebo právě sídlu moci.

Adam: Jako ten Vítězný oblouk, který je středem takové hvězdice.

Eliška: Přesně tak. Nebo Versailles u Paříže. Celé město je navržené jako obrovský trojzubec, jehož hroty míří přímo ke vchodu do Ludvíkova zámku. Všechno je to o demonstraci moci a velkoleposti.

Adam: Páni. Takže od rostlých Athén po naplánované Versailles. Je fascinující, jak se myšlení o městech měnilo.

Eliška: Ano, a tenhle způsob uvažování vlastně vyvrcholil v 19. století. To je éra vzniku těch opravdu moderních velkoměst, jak je známe dnes.

Adam: Takže mluvíme třeba o Paříži? Ta přece nestála na zelené louce.

Eliška: Nestála, ale prošla největší přestavbou v dějinách! Baron Haussmann do staré Paříže doslova prorazil obrovské, rovné bulváry, které se sbíhají v hvězdicovitých křižovatkách.

Adam: Jako ten Vítězný oblouk, o kterém jsme mluvili. Bylo to jen na efekt?

Eliška: Hlavně kvůli dopravě a hygieně. Ale ano, ten efekt moci byl klíčový. Všechny bulváry míří k nějaké dominantě.

Adam: A co jiná města? Třeba v Americe?

Eliška: Tam je to různé. Třeba Washington D.C. je taky plánovaný, s kombinací mřížky a diagonál. Ale pak je tu New York.

Adam: Tam to vzali pravítkem od shora dolů, že?

Eliška: V podstatě ano. Jedna obrovská mřížka, přetnutá jen šikmým Broadwayem. To skvěle odpovídalo duchu kapitalismu. Podobně jako barcelonská čtvrť Eixample.

Adam: Takže od organických uliček antiky po pravoúhlé bloky a velkolepé bulváry. To je neskutečný skok.

Eliška: Přesně tak. Města jsou vlastně zrcadlem společnosti a jejího myšlení v dané době.

Adam: Eliško, moc děkuju za skvělý přehled. Bylo to fascinující.

Eliška: Já taky děkuju za pozvání, Adame.

Adam: A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Mějte se hezky!