Podcast na Historie evropské populace a demografie

Kapitoly

Kdo byli první Evropané?

Jak se počítají lidé bez sčítání

Vzorce a srovnání

První lidé v Evropě

Neandertálci v Evropě

Příchod Homo sapiens sapiens

Neolitický populační boom

Konec doby kamenné

Neolitická revoluce

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Matěj: Přemýšleli jste někdy, odkud přesně pocházeli vaši prapředci? Dneska si spousta lidí dělá DNA testy, aby zjistili, jestli v sobě mají kousek Vikinga nebo Římana. Ale za všemi těmihle výsledky je jeden obrovský příběh, který začal před statisíci lety. Příběh osidlování Evropy.

Tereza: Přesně tak. A ten příběh je mnohem dramatičtější, než si většina z nás myslí. Posloucháte Studyfi Podcast.

Matěj: Tak jo, Terezo, kde začneme? Co to vlastně ta Evropa je? Zní to jako hloupá otázka, ale její hranice nejsou úplně jasné, že?

Tereza: Vůbec to není hloupá otázka, je klíčová! Geograficky je Evropa vlastně jen takový poloostrov Asie. Její vymezení, hlavně na východě, je spíš smluvní a kulturní. Pro historický výzkum si ji často dělíme na menší regiony, jako je jižní, severozápadní nebo střední Evropa, protože vývoj v nich byl dost odlišný.

Matěj: Dobře, takže máme vymezený prostor. Ale jak proboha můžeme vědět, kolik lidí tu žilo v pravěku? To přece neexistovaly žádné záznamy ani sčítání lidu.

Tereza: To je skvělá otázka. Je to detektivní práce. Vycházíme z nepřímých důkazů. Jedna metoda je odhadnout takzvanou „úživnost území“. Z archeologických nálezů víme, co lidé pěstovali nebo lovili, a můžeme spočítat, kolik lidí se tím mohlo uživit.

Matěj: Aha, takže když vím, že pole uživilo deset lidí, tak tam asi nebydlela stovka. Chápu.

Tereza: Přesně! Další možností je zkoumat velikost objevených sídlišť. Nebo použijeme poznatky z etnologie – studujeme moderní lovecko-sběračské společnosti a jejich hustotu zalidnění pak aplikujeme jako model na pravěké populace.

Matěj: Počkat, takže na historii potřebuju i matematiku?

Tereza: Trošičku. Existují dokonce i vzorce, jako třeba Gejvallův, který odhaduje velikost populace z počtu pohřbů na pohřebišti a odhadované míry úmrtnosti. Je to samozřejmě jen odhad, ale dává nám to představu.

Matěj: A co nám ty modely říkají? Jak velký byl rozdíl?

Tereza: Obrovský. Třeba u polárních lovců, jako jsou Eskymáci, připadal jeden člověk na 200 až 500 kilometrů čtverečních! Naopak u prvních zemědělců to mohlo být třeba i deset obyvatel na kilometr čtvereční. To je neskutečný skok.

Matěj: A kdo tedy byli ti úplně první „Evropané“?

Tereza: Tak úplně první lidé se vyvinuli v Africe. Do Evropy dorazili až později. První důkazy o rodu Homo v Evropě, konkrétně Homo habilis, jsou staré skoro dva a půl milionu let.

Matěj: A pak přišel slavný Homo erectus, že?

Tereza: Ano, ten se tu objevil asi před 1,8 milionem let. A teď se podrž – odhaduje se, že na celém území Evropy tehdy žilo dohromady jen asi 15 až 25 tisíc lidí. To je méně než dneska na jednom fotbalovém stadionu.

Matěj: To je šílené! A co způsobilo, že se to změnilo?

Tereza: Velké „skoky“ v populaci byly vždycky spojené s technologickými inovacemi. První velký boom přišel v paleolitu s novými nástroji, další obrovský s neolitickou revolucí, tedy se zemědělstvím. No a ten poslední, ten zažíváme od průmyslové revoluce.

Matěj: Takže zemědělství bylo ten klíčový game-changer. Ale kdo tu byl předtím? Mám na mysli naše slavné bratrance, neandertálce.

Tereza: Přesně tak. Homo sapiens neanderthalensis se tu objevil před zhruba 250 tisíci lety. Osídlili obrovské území od Portugalska až po Volhu.

Matěj: A kolik jich asi tak bylo na tak obrovské ploše?

Tereza: No, v jejich nejlepších časech, během teplého období mezi dobami ledovými, jich bylo asi tak 250 až 350 tisíc.

Matěj: To je pořád neuvěřitelně málo! To je jako jedno menší krajské město dneska.

Tereza: Je to tak. A pak přišla další doba ledová, asi před 75 tisíci lety, a to byla pro ně pohroma.

Matěj: Co se stalo?

Tereza: Museli se stáhnout na jih Evropy a Blízký východ. Jejich populace klesla na odhadovaných 44 tisíc. A co hůř, strašně vysoká byla dětská úmrtnost – polovina dětí se nedožila deseti let.

Matěj: Drsné. A kdy jsme se na scéně objevili my, Homo sapiens sapiens?

Tereza: My jsme do Evropy dorazili z Blízkého východu asi před 43 tisíci lety. Do střední Evropy jsme se dostali zhruba před 39 tisíci lety.

Matěj: A byli jsme od začátku úspěšnější?

Tereza: Chvíli to trvalo. Žili jsme jako nomádi v malých skupinách po 10 až 50 lidech. I v době před 16 tisíci lety nás v celé Evropě nebylo víc než 170 tisíc.

Matěj: Takže ten opravdový zlom přišel až s tím zemědělstvím. Jak to probíhalo? Přišla nějaká obrovská vlna migrantů?

Tereza: To je skvělá otázka! Dlouho se to tak myslelo. Ale dnes víme, že to byla spíš kulturní expanze než kolonizace. Myšlenka zemědělství se šířila.

Matěj: Jako virální video, ale s obilím?

Tereza: Přesně tak! Šířilo se to dvěma hlavními směry – podél pobřeží Středozemního moře a pak vnitrozemím přes Maďarsko a dál.

Matěj: A teď to nejdůležitější – jak moc populace vyrostla? Dej mi čísla!

Tereza: Tak se podrž. Kolem roku 4000 před naším letopočtem byly v Evropě asi 2 miliony lidí. O pouhých tisíc let později, v roce 3000, to bylo už 13 milionů!

Matěj: Cože?! Z dvou na třináct milionů za tisíc let? To je šílené.

Tereza: Je. To je ten neolitický demografický přechod. Stabilní zdroj potravy znamenal, že se mohlo narodit a hlavně přežít mnohem víc dětí.

Matěj: Páni. Takže od lovců, kterých bylo pár tisíc, jsme se díky zemědělství dostali na miliony. To naprosto změnilo pravidla hry. A předpokládám, že to vedlo i ke vzniku prvních složitějších společností...

Tereza: Přesně tak. A tady se dostáváme k mezolitu a neolitu, tedy k finále doby kamenné. Bylo to období naprosto zásadních změn.

Matěj: Jak velkých? Klima se asi taky měnilo, že?

Tereza: Dramaticky. Průměrná roční teplota stoupla asi o 13 stupňů! To úplně změnilo krajinu, rozšířily se lesy a s nimi i nová zvířata.

Matěj: Takže se lidé museli znovu přizpůsobit. A pak přišla ta slavná neolitická revoluce?

Tereza: Ano, i když si to nepředstavuj jako okamžitý převrat. Byl to spíš dlouhý proces. Klíčový je přechod k zemědělství. Lidé začali stavět první vesnice, pěstovat obilí a luštěniny.

Matěj: A taky chovat zvířata, že?

Tereza: Přesně. Domestikovali kozy, ovce, skot a taky psa. Vyráběli keramiku a nástroje na obdělávání půdy.

Matěj: Takže pes je s námi už od neolitu? To je neuvěřitelné.

Tereza: Jasně, nejlepší přítel člověka je prostě nadčasový. I když tehdy asi víc hlídal stáda, než nosil míčky.

Matěj: To dává smysl. Takže se z lovců stali farmáři.

Tereza: Přesně tak. A to je ten nejdůležitější odkaz celého pravěku. Člověk se přestal přírodě jen přizpůsobovat, ale začal ji aktivně a cíleně přetvářet. Tím jsme položili základy pro všechno, co přišlo potom.

Matěj: Perfektní shrnutí. Terezo, moc ti děkuju za tuhle fascinující cestu časem.

Tereza: Já taky děkuju za pozvání, Matěji.

Matěj: A díky i vám, že jste poslouchali Studyfi Podcast. Mějte se hezky a u slyšenou zase příště!