Test na Historie evropské populace a demografická revoluce

Otázka 1: Náboženské vyznání nemělo žádný vliv na úroveň plodnosti v Německu a Rakousku-Uhersku.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že v Německu a Rakousku-Uhersku byla vyšší úroveň plodnosti u katolíků než u protestantů, což prokazuje vliv náboženského vyznání na úroveň plodnosti.

Otázka 2: Na základě studijních materiálů o manželské plodnosti v Evropě, které z následujících tvrzení o regionálních rozdílech jsou pravdivá?

A. Francie vykazovala jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi celostátním indexem manželské plodnosti (lg) a jeho hodnotou v regionu hlavního města.

B. V Itálii byly regionální rozdíly v manželské plodnosti primárně ovlivněny náboženským vyznáním, přičemž katolické oblasti měly vyšší plodnost.

C. Většina evropských hlavních měst uvedených v tabulce měla nižší index manželské plodnosti (lg) ve srovnání s celostátním průměrem.

D. V severských zemích hrál vývoj sňatečnosti klíčovou roli při formování regionálních rozdílů v plodnosti.

Vysvětlení: Francie měla index manželské plodnosti (lg) 54, zatímco region Seine (Paříž) měl lg 35, což představuje rozdíl 19 bodů, jeden z největších uvedených v tabulce. Dále, při porovnání indexu manželské plodnosti (lg) pro země a jejich hlavní města/regiony, většina měst (např. Berlín, Londýn, Kodaň, Madrid, Paříž, Amsterdam) vykazovala nižší hodnotu lg než odpovídající celostátní průměr (výjimky jako Bern či Mihrab jsou v menšině). Pro Itálii materiály uvádějí regionální rozdíly spojené se sociálně-ekonomickými strukturami a držbou půdy, nikoli primárně náboženským vyznáním. Pro skandinávské země je výslovně uvedeno, že vývoj sňatečnosti měl spíše okrajový vliv na plodnost.

Otázka 3: Administrativní zásahy v některých německých zemích na počátku 19. století, které vyžadovaly úřední povolení k sňatku, vedly k vyšší úrovni sňatečnosti než ve zbytku Německa.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Úroveň sňatečnosti v zemích s administrativními zásahy (6,5–8,5 ‰) byla nižší než ve zbytku Německa (10 ‰).

Otázka 4: Jak se vyvíjel průměrný věk při prvním sňatku v Uhrách a na Balkáně v průběhu 19. století?

A. Do poloviny 19. století byl nízký (21 let) a do konce století vzrostl na 26 let.

B. Zůstával stabilně vysoký, pohyboval se kolem 26 let po celé 19. století.

C. V první polovině 19. století dosahoval 26 let, ale ke konci století klesl na 21 let.

D. V průběhu celého 19. století se udržoval na úrovni 28 let.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že v Uhrách a na Balkáně byl do poloviny 19. století nízký věk při prvním sňatku (21 let), a do konce 19. století vzrostl na 26 let.

Otázka 5: Úmrtnost ve Francii na konci 18. století klesla pod 30 promile.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že úmrtnost ve Francii na konci 18. století byla nad 40 promile, což je v rozporu s tvrzením, že klesla pod 30 promile.