Historie a teorie ošetřovatelství: Průvodce pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Teorie sebepéče Dorothey Oremové zdůrazňuje aktivní roli pacienta v péči o vlastní zdraví a význam podpory jeho soběstačnosti, nikoli pasivní roli a minimalizaci podpory.
A. Založila první ošetřovatelskou školu v Londýně, čímž položila základy systematického vzdělávání sester.
B. Popsala vztah mezi sestrou a pacientem jako terapeutický proces založený na komunikaci.
C. Zavedením hygienických opatření a zlepšením organizace péče dosáhla výrazného snížení mortality během Krymské války.
D. Formulovala definici ošetřovatelství založenou na uspokojování čtrnácti základních potřeb pacienta.
Vysvětlení: Florence Nightingale je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství. Založila první ošetřovatelskou školu v Londýně, čímž položila základy systematického vzdělávání. Během Krymské války zavedením hygienických opatření a zlepšením organizace péče výrazně snížila úmrtnost. Tvrzení o terapeutickém procesu vztahu sestra–pacient se týká Hildegard Peplau, a formulace čtrnácti základních potřeb pacienta je spojena s Virginií Henderson.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Dunantův hlavní přínos k institucionalizaci humanitární pomoci spočíval ve vzniku Mezinárodního výboru Červeného kříže a přijetí Ženevských úmluv, které vytvořily mezinárodní rámec pro poskytování zdravotní péče a zakotvily principy humanity a ochrany zdravotníků.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Ženevské úmluvy zakotvily principy humanity, neutrality a ochrany zdravotnického personálu v ozbrojených konfliktech.
A. Péče prioritně poskytovaná vojákům vítězné armády.
B. Pomoc omezená pouze na ty, kteří byli zraněni přímo v boji.
C. Dobrovolná pomoc poskytovaná bez ohledu na národnost či příslušnost k armádě.
D. Zavádění systému třídění raněných – triage.
Vysvětlení: Henry Dunant, otřesen nedostatečnou péčí o raněné vojáky po bitvě u Solferina, inicioval organizaci dobrovolné pomoci bez ohledu na národnost či příslušnost k armádě.