Historická Demografie Starověkého Řecka a Říma: Rozbor
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Od konce 4. století př. n. l. došlo k dalšímu většímu růstu řeckých měst.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že „antropologická studia kosterních pozůstatků [jsou] bohatší, početnější a koherentnější z řeckého období“, zatímco „písemné prameny [jsou] početnější a hodnověrnější pro římské období“. To znamená, že pro řecké období byla antropologická studia považována za početnější a koherentnější než písemné prameny.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: V helénistickém období (4.–2. st. př. n. l.) docházelo v Řecku ke snižování počtu obyvatel, způsobenému politickými konflikty, malárií, snižováním manželské plodnosti a velkými ztrátami ve válkách, což představovalo demografický pokles, nikoli nárůst.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že průměrná rozloha měst ve starověkém Řecku byla 100–200 km², s výjimkami jako Argos (600 km²), Athény (2600 km²) a Sparta (8000 km²). Typická průměrná rozloha tedy 500 km² nepřesahovala.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí Athénský pseudo-mor (430–427) jako výjimku v kontextu jinak lepších hygienických podmínek ve starověkém Řecku ve srovnání se středověkou a raně novověkou Evropou.