Historická demografie Evropy 17.-18. století: Kompletní rozbor
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Mateřská úmrtnost v severozápadní Evropě v 18. století činila přibližně 12 zemřelých žen na 1000 narozených dětí.
A. Byl obecně častější u mužů, kteří se nevěnovali náboženským povoláním.
B. Jeho výskyt rostl ve městech, obzvláště s nástupem industrializace.
C. Často byl způsoben nepříznivými sociálními okolnostmi.
D. Jeho hlavní příčinou bylo dobrovolné rozhodnutí jednotlivců.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že definitivní celibát byl více ve městech, především s počátky industrializace, a byl důsledkem nepříznivých sociálních okolností. Zároveň se uvádí, že byl méně u mužů mimo náboženská povolání a pravděpodobně především nedobrovolný.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Podíl dětí narozených mimo manželství na venkově se pohyboval kolem 2–3 % i méně. Konkrétně v Německu činil 2,5 % a v Anglii 2,6 %.
A. Francie s úhrnnou plodností 8,0 a věkem při 1. sňatku 26,4 let.
B. Anglie s úhrnnou plodností 8,4 a věkem při 1. sňatku 25 let.
C. Belgie s úhrnnou plodností 8,9 a věkem při 1. sňatku 24,6 let.
D. Německo s úhrnnou plodností 8,4 a věkem při 1. sňatku 26,7 let.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí pro období před rokem 1750 následující hodnoty: Anglie (úhrnná plodnost 8,4, věk při 1. sňatku 25), Belgie (úhrnná plodnost 8,9, věk při 1. sňatku 24,6), Francie (úhrnná plodnost 8,0, věk při 1. sňatku 26,4) a Německo (úhrnná plodnost 8,4, věk při 1. sňatku 26,7). Nejnižší úhrnnou plodnost, konkrétně 8,0, měla Francie, kde byl průměrný věk při prvním sňatku 26,4 let.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že naděje dožití při narození byla mírně vyšší u žen.