Test na Historická demografie: Evropa 17.-18. století

Otázka 1: Naděje dožití při narození v evropských zemích v 17. a 18. století nikdy nepřesáhla 35 let.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Materiály uvádějí případy, kdy naděje dožití při narození v evropských zemích v 17. a 18. století přesáhla 35 let, například v Anglii v 17. století (36,9 let), v Anglii v 18. století (38,5 let), ve Švédsku v letech 1751–1760 (38,3 let), v Německu v letech 1750–1759 (36,4 let) a v Ženevě v letech 1725–1790 (35,4 let).

Otázka 2: Která tvrzení o nemanželské porodnosti a nalezincích v historické Evropě jsou podle studijních materiálů pravdivá?

A. Podíl dětí narozených mimo manželství byl na venkově obecně nižší než ve městech.

B. Ve Francii bylo v 16. století svobodným dívkám nařízeno hlásit těhotenství v rámci snahy o řešení problematiky odkládaných dětí.

C. V pařížských nalezincích dosahovala úmrtnost v roce 1770 téměř 90 %.

D. Nalezince se v Evropě začaly objevovat až od 17. století.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že podíl dětí narozených mimo manželství byl na venkově 2–3 % i méně, zatímco ve městech byl vyšší. Dále zmiňují, že v 16. století ve Francii bylo přikázáno nahlásit těhotenství každé svobodné dívky jako snahu najít řešení problematiky odložených dětí. Co se týče úmrtnosti, v Paříži v roce 1770 dosahovala v nalezincích téměř 90 %. Naopak nalezince existovaly již od středověku, jak dokládá Florencie ve 13. století, proto je tvrzení o jejich vzniku až v 17. století nepravdivé.

Otázka 3: V severní a střední Itálii byly zaznamenány dva vrcholy kojenecké úmrtnosti, a to v létě a v zimě.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: V severní a střední Itálii byl zaznamenán pouze jeden vrchol kojenecké úmrtnosti, a to v létě.

Otázka 4: Mateřská úmrtnost v severozápadní Evropě v 18. století vzrostla u starších žen ve věku od 20 do 45 let téměř na dvojnásobek.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že mateřská úmrtnost byla 'vyšší u starších žen – od 20 do 45 let vzrostla téměř na dvojnásobek' v kontextu 18. století v severozápadní Evropě.

Otázka 5: Které z následujících tvrzení o kojenecké úmrtnosti, dle poskytnutých studijních materiálů, je PRAVDIVÉ?

A. V Anglii se kojenecká úmrtnost mezi lety 1600-1699 a 1700-1799 snížila.

B. Nejvyšší kojenecká úmrtnost ze všech uvedených regionů a období byla zaznamenána v Anglii.

C. Kojenecká úmrtnost v Anglii v období 1800-1837 byla nižší než v Normandii v období 1690-1750.

D. Východní Francie měla v období 1730-1793 nižší kojeneckou úmrtnost než Jižní Francie v období 1720-1792.

Vysvětlení: Podle studijních materiálů byla kojenecká úmrtnost v Anglii v období 1800-1837 140 ‰ a v Normandii v období 1690-1750 220 ‰, což potvrzuje, že v Anglii byla úmrtnost nižší (140 ‰ < 220 ‰). Možnost A je nesprávná, protože úmrtnost v Anglii se zvýšila ze 168 ‰ (1600-1699) na 175 ‰ (1700-1799). Možnost B je nesprávná, protože nejvyšší úmrtnost (286 ‰) ze všech uvedených regionů a období byla zaznamenána ve Východní Francii (1730-1790), nikoli v Anglii. Možnost D je nesprávná, protože Východní Francie měla v období 1730-1793 240 ‰ a Jižní Francie v období 1720-1792 220 ‰, což znamená, že ve Východní Francii byla úmrtnost vyšší (240 ‰ > 220 ‰).