Podcast na Hasicí přístroje a principy hašení požárů

Kapitoly

Dělení a základy

Voda a Pěna: Mokrá dvojka

Sněhový a Práškový: Univerzální hrdinové

Halony: Nebezpečná minulost

K čemu byly halony?

Kdy kontrolovat hasičák?

Doklad o kontrole

Hasicí principy

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Jakub: Představte si Marka. Je pozdě večer, učí se na maturitu a na koleji si v kuchyňce ohřívá na pánvi olej na večeři. Na vteřinu se otočí k mobilu a… PRSK! Z pánve vyšlehnou plameny. Co teď?

Tereza: Panika. Adrenalin. Marek zmateně kouká na červený válec na zdi. Ale který je ten správný? A co když použije ten špatný a všechno ještě zhorší?

Jakub: Přesně tak. Tohle je Studyfi Podcast. Dnes se podíváme na hasicí přístroje, abyste v krizové situaci věděli, po čem sáhnout.

Tereza: Super téma. Začneme jednoduše. Hasicí přístroje dělíme podle toho, jak je přenášíme – na přenosné, ty malé ruční, a pojízdné, které jsou na vozíku.

Jakub: A pak taky podle toho, jak z nich to hasivo dostaneme ven, ne? Buď je tam stálý tlak, nebo mají malou patronu, která se prorazí až před použitím.

Tereza: Přesně. Ale to nejdůležitější dělení je podle toho, co je uvnitř. Tedy podle samotné hasební látky.

Jakub: Takže co tam můžeme najít? Klasika je asi voda, že?

Tereza: Ano, vodní hasicí přístroj je skvělý na pevné látky, třída A – tedy hořící papír, dřevo, textil. Funguje hlavně tak, že ochlazuje. A pára, která vznikne, vytlačuje kyslík z pásma hoření.

Jakub: Ale pozor! Nikdy ne na elektřinu pod napětím a hlavně ne na ten hořící olej v naší kuchyňce, je to tak?

Tereza: Přesně! Na olej nikdy vodu, to by byl malér. Tam by se hodil pěnový přístroj. Ten na hořící kapalině vytvoří souvislou vrstvu pěny a oheň jednoduše udusí, protože mu vezme kyslík.

Jakub: Takže pěna je taková nehořlavá deka na oheň.

Tereza: Jo, v podstatě ano. Ale protože je v ní voda, tak taky nepatří na elektrická zařízení pod proudem.

Jakub: Dobře, a co ten s označením CO2? Ten je takový tajemný. Říká se mu sněhový?

Tereza: Správně. Oxid uhličitý při úniku z lahve extrémně zchladne, proto 'sněhový'. Jeho hlavní síla je ale v tom, že zředí kyslík kolem ohně a plameny zhasnou. Je perfektní na hořlavé plyny a hlavně na elektroniku.

Jakub: Takže na hořící počítač v serverovně je ideální. Ale v malé nevětrané místnosti to asi není dobrý nápad, co?

Tereza: Vůbec ne. Mohl by ses udusit dřív než ten oheň. CO2 vytlačí i kyslík potřebný k dýchání, takže je nutné okamžitě větrat.

Jakub: Rozumím. A pak je tu ten nejuniverzálnější, že? Práškový.

Tereza: Přesně tak. Práškový je takový univerzální voják. Zvládne pevné látky, kapaliny i plyny. Funguje tak, že chemicky přeruší samotnou reakci hoření. Je to vlastně takový chemický 'stop' pro oheň.

Jakub: Ale má to i nevýhody, ne? Ten prášek je pak úplně všude a může poškodit třeba jemnou elektroniku.

Tereza: To je pravda. Je to nepořádek, ale často zachrání situaci. Se speciálním práškem zvládne i hořící kovy.

Jakub: Super. A na závěr, slyšel jsem o halonových přístrojích. Ty se ještě používají?

Tereza: Už jen velmi zřídka. Halony jsou sice extrémně účinné, ale jejich páry jsou jedovaté. V uzavřené místnosti je to vyloženě nebezpečné, takže se od nich v běžném provozu upustilo.

Jakub: Dobře, takže si pamatuju: nikdy vodu na olej a elektřinu. CO2 je super na elektroniku, ale bacha na dýchání. A prášek je univerzál, co ale udělá nepořádek. Díky, Terezo, to bylo super přehledné.

Tereza: Rádo se stalo! Hlavní je zachovat chladnou hlavu a vědět, po čem sáhnout.

Jakub: Počkat, ještě jsi zmínila ty halony. I když jsou jedovaté, k čemu vlastně byly tak dobré?

Tereza: Byly fantastické na hašení elektroniky a serverů. Třídy požáru B a C. Po uhašení totiž nezanechaly vůbec žádné zbytky. Ale jak jsem řekla, dnes už na ně prakticky nenarazíš.

Jakub: To dává smysl. Dobře, a co když už hasičák mám? Jak si můžu být jistý, že bude fungovat, když ho budu potřebovat? Musí se nějak kontrolovat?

Tereza: Určitě. Základní pravidlo je, že kontrola se dělá po každém použití. A taky vždycky, když máš pochybnost o jeho funkčnosti, třeba když je viditelně poškozený.

Jakub: A co když ho nepoužiju třeba pět let? To tam jen tak stojí?

Tereza: Kdepak. I tak musí na pravidelnou, takzvanou periodickou zkoušku. U vodních a pěnových je to jednou za 3 roky, u ostatních jednou za 5 let. Trochu jako technická u auta.

Jakub: To je dobré přirovnání. A jak poznám, že kontrolou prošel? Je na něm nějaká nálepka nebo tak něco?

Tereza: Přesně tak. Každý zkontrolovaný přístroj musí mít tři věci: doklad o kontrole, nový kontrolní štítek a hlavně neporušenou plombu na spouštěcí páce.

Jakub: Super. Takže hledám štítek a plombu. To je jasné. Teď mě ale napadá... co když je požár už moc velký na malý hasicí přístroj? Co se dělá potom?

Tereza: To je přesně ten moment, kdy voláš hasiče. Ale i oni používají čtyři základní hasicí principy. Je super je znát.

Jakub: Čtyři? Tak to jsem zvědavý, povídej.

Tereza: Zaprvé, ochlazování. Jednoduše srazíš teplotu hořící látky pod bod hoření. Klasickým příkladem je voda.

Jakub: Jasně, zchladit a hotovo. Co je druhé?

Tereza: Izolace. Oddělíš palivo od ohně, nebo oheň od kyslíku. Představ si to jako když přiklopíš hořící pánev pokličkou.

Jakub: Nebo když na táboráku zahrabeš oheň pískem. Rozumím.

Tereza: Přesně! Třetí je zředění. Zředíš buď koncentraci kyslíku ve vzduchu, třeba pomocí CO2, nebo samotnou hořlavinu, pokud je to kapalina.

Jakub: A ten poslední zní určitě složitě...

Tereza: Jmenuje se inhibice. Je to v podstatě chemické přerušení řetězové reakce hoření. Do plamenů se vžene látka, která tu reakci zastaví.

Jakub: Jako když rozhodčí skočí mezi dva boxery.

Tereza: To je skvělé přirovnání!

Jakub: Takže abychom to shrnuli: ochlazování, izolace, zředění a inhibice. Čtyři způsoby, jak zkrotit oheň.

Tereza: Přesně tak. Děkujeme, že jste nás poslouchali. Zůstaňte v bezpečí!

Jakub: Mějte se krásně a zase příště u Studyfi Podcastu. Ahoj!