Podcast na Geografie a ekonomika střední Evropy

Kapitoly

Geografický přehled

Hory a nížiny

Vodní svět střední Evropy

Německo – motor Evropy

Postkomunistické státy – Slovensko

Polsko a Maďarsko

Závěrečné shrnutí

Přepis

Adéla: Co si myslíš, že je ta jedna věc, která u maturity ze zeměpisu na téma Střední Evropa potopí 80 % studentů?

Petr: To je dobrá otázka. Většina by řekla, že je to spousta dat – hory, řeky, města. Ale to není ono.

Adéla: A co tedy? Nech nás hádat... Je to rozdíl mezi ekonomikou Německa a postkomunistických států?

Petr: Přesně tak! Nejde o to jen vyjmenovat hlavní města. Jde o to pochopit, proč je Německo ekonomický gigant a jak se Polsko, Slovensko a Maďarsko transformovaly po pádu komunismu. A my vám ukážeme, jak na to, abyste v tom už nikdy nechybovali.

Adéla: Posloucháte Studyfi Podcast.

Petr: Takže, pojďme si tu oblast nejdřív zasadit do kontextu. Střední Evropa. Bavíme se o Německu, Polsku, Slovensku a Maďarsku. Všechno jsou to republiky, všechny jsou v Evropské unii i v NATO.

Adéla: To zní jako dobrý základ. Ale co se týče přírody, tam už asi taková shoda nebude, že? Od Alp po Baltské moře je to přece jenom kus cesty.

Petr: Přesně. Na severu máme Německo a Polsko s přístupem k Baltskému a Severnímu moři. A čím víc jdeme na jih a na východ, tím víc podnebí dostává kontinentální ráz. To znamená teplejší léta a chladnější zimy.

Adéla: Takže na dovolenou k moři jedině do Polska nebo Německa. Chápu. A co ten povrch? Slyšela jsem, že je to jako na houpačce – od nížin po velehory.

Petr: To je skvělé přirovnání! Od severu na jih se nadmořská výška opravdu zvedá. Na severu jsou nížiny, které vytvořil pevninský ledovec ve čtvrtohorách. Prostě přijel a všechno uhladil.

Adéla: Takže takové přírodní žehlení?

Petr: Dá se to tak říct. Vznikly tak Meklenburská jezerní plošina v Německu a Mazurská v Polsku. Středem se táhnou pahorkatiny a jih, ten patří horám. V Německu to jsou Alpy, na Slovensku zase Karpaty.

Adéla: Dobře, pojďme si to rozebrat konkrétně. Která země je tedy největší placka a která je naopak nejvíc do kopce?

Petr: Skvělá otázka! Absolutním králem nížin je Maďarsko. Představ si, že 90 % jeho území leží do 200 metrů nad mořem. Hned za ním je Polsko, kde nížiny tvoří tři čtvrtiny rozlohy.

Adéla: A na druhé straně ringu, nejhornatější stát?

Petr: Jednoznačně Slovensko. Přes polovinu území tvoří hory. Tatry, Fatry, Slovenské rudohoří... Je to jádro celého karpatského systému.

Adéla: A co nejvyšší vrcholy? To bývá oblíbená maturitní otázka.

Petr: To rozhodně. Tak si je pojďme říct. V Německu je to Zugspitze s téměř třemi tisíci metry. Na Slovensku Gerlachovský štít, ten má 2655 metrů. V Polsku jsou to Rysy s necelými 2500 metry.

Adéla: A co náš nížinatý šampion, Maďarsko?

Petr: Tam je to úsměvné. Jejich nejvyšší hora Kékes má jen něco málo přes tisíc metrů. To je pro srovnání jen o trochu víc než naše Sněžka.

Adéla: Takže na vysokohorskou turistiku to v Maďarsku úplně není. Rozumím.

Petr: A teď k vodě. Střední Evropou prochází hlavní evropské rozvodí. To znamená, že řeky odtud tečou do Černého, Baltského i Severního moře.

Adéla: A které jsou ty nejdůležitější? Předpokládám, že Dunaj bude hrát velkou roli.

Petr: Absolutně. Dunaj je evropský veletok. Protéká Bratislavou i Budapeští. Pak samozřejmě Rýn a Labe v Německu, Visla a Odra v Polsku a na Slovensku třeba Váh a Hron.

Adéla: V Německu jsou prý mistři v propojování řek kanály. Je to pravda?

Petr: Stoprocentně. Nejvýznamnější je kanál Rýn-Mohan-Dunaj, který propojuje Severní a Černé moře. To je pro lodní dopravu naprosto klíčové.

Adéla: A co jezera? Zmínili jsme ty jezerní plošiny na severu, které vytvořil ledovec. Ale co ten obří Balaton v Maďarsku? Ten ledovec nevytvořil, že?

Petr: Výborný postřeh! Ne, Balaton je výjimka. Je to největší jezero ve střední Evropě a je tektonického původu. Vznikl poklesem zemské kůry. Někdy se mu přezdívá Maďarské moře.

Adéla: To zní jako skvělé místo na letní dovolenou. Zase ta dovolená... Musím se soustředit na maturitu.

Petr: Tak pojďme na ten ekonomický oříšek, začneme Německem. Hlavní město Berlín, 82 milionů obyvatel, federativní republika. Je to čtvrtá největší ekonomika světa.

Adéla: Co stálo za tím slavným „německým hospodářským zázrakem“ po druhé světové válce?

Petr: Byla to kombinace pomoci ze zahraničí, hlavně z USA, a neuvěřitelné pracovitosti a organizovanosti Němců. Podařilo se jim vybudovat extrémně silný průmysl. Ale mají jednu velkou slabinu.

Adéla: Jakou?

Petr: Jsou závislí na dovozu surovin. Kromě hnědého a černého uhlí nemají skoro nic. Proto se tak soustředí na průmysl s vysokou přidanou hodnotou.

Adéla: Auta, samozřejmě. Volkswagen, BMW, Mercedes...

Petr: Přesně. Jsou čtvrtým největším producentem aut na světě. Ale nejen to. Obrovský je i chemický průmysl – firmy jako BASF nebo Bayer. A elektrotechnika se Siemensem v čele. A v zemědělství? Jsou světová jednička v produkci chmele!

Adéla: Takže bez Německa by nebylo pivo?

Petr: To by byla národní tragédie nejen pro nás! A ještě jedna zajímavost – Německo masivně investuje do zelené energie, hlavně do větrných elektráren.

Adéla: Dobře, Německo máme. Teď se posuňme k našim sousedům. Jak probíhala ta transformace v 90. letech v Polsku, Maďarsku a na Slovensku?

Petr: Byl to velký třesk. Museli přejít z centrálně plánovaného hospodářství na tržní. To znamenalo privatizaci, restituce a restrukturalizaci průmyslu. Pryč od těžkého průmyslu k modernějším odvětvím.

Adéla: Začněme Slovenskem. Zmínil jsi, že je nejhornatější. Jak se to projevuje v ekonomice?

Petr: V horských oblastech je samozřejmě důležitá těžba dřeva a chov dobytka. Ale jádrem průmyslu je Pováží. A podobně jako Německo, i Slovensko je automobilová velmoc. Na počet obyvatel vlastně největší na světě.

Adéla: Vážně? To jsem nevěděla.

Petr: Ano. Sídlí tam Volkswagen, Kia, Peugeot, Citroën. Kromě toho je důležitá elektronika, třeba výroba televizí na Oravě. A obrovským podnikem jsou Východoslovenské železárny U. S. Steel v Košicích.

Adéla: A co nerostné suroviny? Mají něco zajímavého?

Petr: Mají magnezit, trochu hnědého uhlí a rud. Ale nic zásadního. V zemědělství jsou soběstační, pěstují hlavně obiloviny, cukrovou řepu a vinnou révu na jihu.

Adéla: A nesmíme zapomenout na cestovní ruch! Tatry, Slovenský ráj, Piešťany...

Petr: Přesně tak. Hrady jako Spišský nebo Bojnický zámek jsou taky obrovským lákadlem.

Adéla: Fajn, pojďme do Polska. Co je charakteristické pro ně? Kromě rovin a přístupu k moři.

Petr: Dvě slova: černé uhlí. Jsou jednička v Evropě a sedmí na světě v jeho těžbě. To samozřejmě pohání jejich energetiku a hutnictví. Průmyslovým srdcem je Slezsko kolem Katovic.

Adéla: Takže těžký průmysl je tam stále silný. Co dalšího?

Petr: Strojírenství, hlavně výroba autobusů a lodí v přístavech jako je Gdaňsk. V zemědělství je zajímavé, že zaměstnává skoro 20 % lidí, což je na evropské poměry hodně. Dominují menší soukromé farmy.

Adéla: A co pěstují? Brambory?

Petr: Trefa! Jsou velmocí v pěstování brambor, ale také žita a cukrové řepy. A v živočišné výrobě vede chov prasat.

Adéla: Super. A poslední na řadě, Maďarsko. Víme, že je to nížina. Co to znamená pro jejich hospodářství?

Petr: Znamená to ráj pro zemědělství. Více než polovina státu je orná půda. Pěstují teplomilné plodiny – kukuřici, slunečnice, papriku, samozřejmě vinnou révu. Zase tu vede chov prasat.

Adéla: A průmysl? Mají nějaké speciality?

Petr: Mají. Disponují významnými zásobami bauxitu, takže je tu silné hutnictví hliníku. A co je možná překvapivé, Maďarsko je světově významným hráčem ve farmaceutickém průmyslu.

Adéla: Páni, to bylo hodně informací. Petře, mohl bys nám na závěr dát takový rychlý souhrn? Co si zaručeně zapamatovat ke zkoušce?

Petr: Jasně. Takže, Německo: ekonomický motor, auta, chemie, chmel, závislost na surovinách, zelená energie. Zapamatujte si Zugspitze a řeky Rýn a Dunaj.

Adéla: Super. Dále Slovensko.

Petr: Slovensko: hory, Karpaty, Gerlachovský štít. Ekonomika postavená na autech. Důležitý je Dunaj a Váh. A turismus v Tatrách.

Adéla: Polsko?

Petr: Polsko: roviny a nížiny, přístup k Baltu. Absolutní dominance černého uhlí. Zemědělství s bramborami a prasaty. Řeky Visla a Odra.

Adéla: A poslední, Maďarsko.

Petr: Maďarsko: největší nížina, Velká uherská nížina. Zemědělský ráj – kukuřice, slunečnice. Průmysl zaměřený na bauxit, hliník a farmacii. A samozřejmě jezero Balaton.

Adéla: Perfektní! Tohle je přesně ten přehled, který pomůže u maturity zazářit. Díky moc, Petře.

Petr: Rádo se stalo. A pamatujte, nejde o biflování, ale o pochopení souvislostí.

Adéla: Přesně tak. Tak zase příště na slyšenou!